Nesnesitelná tchyně

Na hodnocení mého vztahu s partnerem jsem se neptala. Spolu jsme již 15 let a ke mě se chová dobře. Stejně jako k dalším členům své rodiny. Jenže s ní vážně nejde vydržet.Ať jí člověk řekne slušně cokoliv, prostě to ignoruje a jede si pořád podle svého.

Reaguji na Audrey1:
Jo, její matka- přítelova babička, ta se chová taky hrozně, jenže té je asi 80, takže to tak nějak bereme.... Babičky většinou takové bývají. Jenže tchyni je 50, takže proto její chování řeším. Je poměrně mladá na to, aby měla sklony k takovémuto chování.

Píšeš, že se k tobě nechová zle, pouze je trapná a ukecaná. To se párkrát do roka nedá překousnout? Opravdu nenajdeš způsob jak s ní vyjít?
Jestli ne, tak máš jediné dvě možnosti:
1. přimět manžela, aby ti dovolil být na ní hnusná a pak na ní můžete štěkat společně
2. nejezdit za ní vůbec
Nebo napadá ještě někoho něco jiného?

Koukám, že pro většinu z vás jsem ta špatná já a všechny vidíte tchyni jako utlačovanou chudinku. Ano, můj přítel s ní nemluví zrovna hezky, ale to je v této diskuzi irelevantní. Jde primárně o můj vztah k ní a jak jí říct, že mi její chování vadí.
Jinak jsem se jí vždy snažila mít ráda, dokonce jí pravidelně posílám peníze, protože když jsme s přítelem chodili, dokonce jsem u nich mohla rok žít (to jsem byla ještě na střední škole), jenom za to, že jsem minimálně přispívala na chod domácnosti a dělala veškeré domácí práce za ni- a tím se jí cítím doteď zavázána. Co se týče půjčování peněz, hned co se přítel osamostatnil, neviděl od ní ani korunu, protože ví, že sama moc nemá, tak věděl, že ji nemůže zatěžovat půjčováním si. Děti nechceme, takže i hlídání odpadá (a to i proto, že od sebe bydlíme 3 hodiny cesty). Já jenom chci aby věděla, proč se návštěv u ní vyhýbám. Její chování mi vážně vadí - nejvíce to, že všechny informace posílá dál.

Vzhledem k délce vztahu nepředpokládám,že by jsi byla nějak výrazně mladá a nevyzrálá takže možná trocha tolerance a úcty k matce tvého partnera by to vyřešila.

Reaguji na amelie1111: Překousnout se to dá, jenže já celý život něco překousávám. Neustále všem všechno toleruji a na sebe nemyslím. proto jsem myslela, že bych se touto cestou mohla naučit vyjadřovat svůj názor a ne jenom neustále vše trpět. Nechci na ní být ošklivá, jen jí vysvětlit, proč se s ní nechci vídat. Ona si totiž taky velice snadno dokáže říct, co ji u jiných vadí a nikdy by nic netrpěla ( to nechápu, chová se tak ke všem, kromě svých synů- pro ty má až nezdravou slabost).Řeším to tak , jak jsem již v úvodu svého příspěvku řekla- nejezdím za ní. Od vás chci radu, jak jí to vysvětlit- nejlépe abych ji neranila a ne neustále její pozvání bojkotovala.

Reaguji na Tiakia:
Úctu k ní mám, proto jí finančně podporuji a doteď jsem jí neřekla, co si o ní myslím. Je mi 30.

"Maminko,jste docela drbna a proto nechci své věci rozebírat a bavit se budeme o vaření nebo o počasí"
Jaký máš vztah ke svým rodičům?Když jsi s tím partnerem od 15ti let,tak asi nic moc velká sláva co?

jo, tímhle stylem jsem se s ní snažila většinou bavit až na to, že bych jí otevřeně nazvala drbnou. Myslím, že v této diskuzi není můj vztah k rodičům podstatný, ale pokud tě to zajímá, tak s rodiči jsem měla vztah perfektní. I můj přítel je měl rád a kdykoliv bylo třeba, byl jim nápomocen.

Zvláštní, jak mi zde píšete, že kdyby přítel přišel o práci, " ta stará čarodějnice" bude ještě dobrá... No, ačkoliv tchyni díky jejímu chování nemám ráda, starou čarodějnicí bych ji nikdy nenazvala, a o peníze jsme ji nikdy nežádali, ani je přijali. Partner za náš vztah dokonce o práci i přišel, ale tchyni jsme s tím nechtěli zatěžovat, takže o tom ani neví. Prostě jsem za tu dobu domácnost táhla já, což mi přijde přirozené. Uvědomte si, že ne každá snacha svou tchyni jenom nenávidí a ždímá z ní peníze.

Proč jí chceš vůbec něco vysvětlovat? Až příště přítel zavelí, že jedete ke tchýni, tak řekni, že nepojedeš. A ať tchýni pozdravuje a hezky si to užijí (to není rýpání).

Manžel taky jezdí za svojí mámou sám, max. s dětmi. Popovídají si v klidu o svém. Já jedu jednou za čas a žádný problém.

Myslím, že v tomhle případě se nedá moc radit, protože tchyni neznáme. A co si budeme povídat, každý kritiku na svou osobu přijímá jinak. Pokud tobě nevadí za ní nejezdit, tak jeď jen jednou za čas a klidně jí můžeš říct, že tě drby nebaví a že by ses radši bavila třeba o zahrádce nebo něčem neutrálním v čem dokážete obě dvě najít společnou řeč.

S tím souhlasím.

Reaguji na Johannka:
Protože mi přijde hloupé její pozvání neustále odmítat či se vymlouvat. Chci prostě, aby bylo mezi námi jasno.

Mě teda přijde zvláštní, že to celé řešíš až teď, po 15ti letech

Celou dobu, co ji znám jsem to tiše trpěla. Prostě jsem byla zvyklá snášet jakékoliv chování, pokud se týkalo jenom mě, a ostatním neškodilo, s tím, že já to přece zvládnu. Ale teď mi jedna životní situace otevřela oči a já si řekla, proč být celý život jenom obětní beránek a nikdy se neozvat, když každý má právo se ozvat proti chování, které se mu nelíbí. Prostě chci taky jednou myslet jenom sama na sebe a ne se jen podřizovat druhým. Tchyně mě v tomto dost naučila, sama si umí udělat pořádek dost dobře a nikdy by s nikým, kdo ji nevyhovuje, svůj čas netrávila. Pokud to člověk dokáže říct slušně, nic na tom není.