Je mi 21 let a bydlím v bytě se svým bratrem a mamkou (rodiče jsou rozvedení). Bohužel nemáme moc peněz a mamka momentálně přišla o místo, ale vzápětí dostala nabídku jet pracovat na hory. Byla by tam vždy 3 týdny a na 1 by přijela domů. Mamka se nás s bratrem ptala, jestli do toho má jít. Bohužel nejsme v situaci, kdy bychom si mohli vybírat. Tak jsem samozřejmě mamku podpořila ať jede, že to zvládneme. Problém je v tom, že si nejsem jistá, jestli to všechno zvládnu. Ano, základní věci umím uvařit, vyprat také, ale stejně mě to děsí. Navíc jsem hrozně smutná z toho, že když přijedu z koleje, tak že přijedu do ,,prázdného domova.“ Bratr je docela neschopný, neumyje ani nádobí, takže od něj asi pomoc čekat nemohu. Co si o tom všem myslíte? Jak byste se s tím vypořádávali vy? Chápu, že pro někoho to je směšný dotaz, ale přijde mi, že jsem pořád docela fixovaná (citově) na rodiče (ne, že by mě rozmazlovali a já se válela, mám na mysli tu citovou stránku). Mamka má mojí plnou podporu, ale přecejen mám strach. Mimochodem ty hory máme od našeho města skoro přes celou republiku.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Mamka odjíždí na dlouho kvůli práci
Poslat SZ
Nečetla jsem všechny příspěvky jen pár na začátku. Nemyslím, si,že by zakladatelka byla nesamostatná nebo rozmazlená. Evidentně se o sebe postarat dokáže jak uvádí v úvodním příspěvku, přes týden je na koleji takže bez mamky taky být dokáže. Myslím,že většina to asi nepochopila....Hold má s mamkou dobrej vztah, když přijela ze školy byl doma někdo kdo se na ní tešil, popovídal si, apod. A teď doma nebude nikdo (bratra zakladatelky nepočítám.....nevím jaký spolu mají vztah ale určitě ne jako s mamkou). Podle mě je celkem přirozený,že se zakladatelka obává ale já pochopila,že jí jde právě o tu citovou stránku. Hold ten domov bude "smutnější".....nebo jak to napsat. Je to trochu jiné než když se člověk sám rozhodnete odejít z domova a žít sám....k tomu zakladatekla taky jednou dospěje.
Sama jsem o něco starší a taky by mi nebylo jedno kdyby jeden z rodičů měl na delší čas odejít...i kdyby doma zůstal ten druhý bylo by znát jakési prázdno...prostě by tam ten člověk chyběl...A to je to čeho se dle mě zakladatelka bojí...Doma jsme zažili podobné já na koleji což pro mamku nebylo zcela snadné ale zvykla si a po nějakém čase musel být přes týden pryč i táta kvůli nové práci...což už na ni trošku padalo...najednou byla sama po x letech, stýskalo se jí a opravdu moje mamka není nesamostatný a rozmazlený člověk
o tomto opravdu není.
Cituji vanilka20: Spíš mi jde asi o tu psychickou podporu, bratrovi je 19, ale sám si ani nenamaže rohlík a celý den prosedí u počítače, protože ten je opravdu rozmazlený. Spíš mi jde o to, že se budu cítit najednou hrozně sama a bez podpory nebo jak to říct.
no tak ho nech shnít ve špíně a pojít hladem, je plnoletý a svéprávný a nemá ručičky narostlý dozadu
Reaguji na tarabell: 
Já něco podobného psala o pár příspěvků před tebou, většina přispívajících vůbec nepochopila to, co zakladatelka píše.
To, že se někomu stýská, nemusí hned nutně znamenat, že je rozmazlený. Chápu, že máš s maminkou dobrý vztah, ale někdy to tak je, že najednou přijde změna a člověk si na ni musí zvyknout. Určitě to půjde, jste s bráchou už velcí a jemu to taky prospěje, začne se víc starat. 
Galerie obrázkůAhojky..je mi 35 ale když mi bylo 15 tak mamka začala jezdit pracovně do Německa vždy na 3 měsíce v roce..takže jsme měli s bratrem byt pro sebe..v těch letech člověk spíše vidí svobodu, takže smutek nikdy moc nebyl.Vydržela tu práci dělat dlouhých 20 let..no jo peníze byly třeba a tam si tehdy docela slušně vydělávala..
Reaguji na tarabell:
Ano, ano, pochopila jsi to správně. Děkuji všem za podporu
Můj přítel měl od 19ti na krku ještě 15ti letou sestru a většinu týdne byli doma sami. Tak mi netvrd, že bratr se nezvládne taky zapojit. Jen dělá neschopnýho v mamahotýlku. Nevidím důvod, proč by jsi to v tom ty měla podporovat. Těžko někoho k něčemu donutíš, ale ty pro něj nemusíš dělat nic, pokud se nechce zapojit - žádný mazání chlebů, žehlení jeho věcí, uklízení po něm..
