Matka zase terorizuje

Všechno to je o komunikaci. Možná, kdyby jsi se hned na začátku matky zeptala, jestli si tu porci můžeš vzít, ten problém by vůbec nevznikl. Když jsi natolik dospělá, že můžeš mámu poslat do pr*ele, pak by jsi se měla dovolit, než si něco vezmeš.
Stěžuješ si na bráchu, že je mámin mazánek, ale on se nejspíš jen umí chovat.
Ty poslední tři řádky raději nechám no coment.

a snědla jsi toho víc než se počítalo nebo ne?

Možná kdybyste chystaly jídlo společně tak by k tomu nedošlo...

Reaguji na True: Takhle o to kuře tu vůbec nešlo, tohle byla jen záminka k tomu, aby mohla být zase na mě hnusná. Četla jsi můj příspěvek ze srpna? Tam toho je dost o tom co mi dělá, nebo dělala...za tu dobu jsem se učila nedávat na její kecy a názory, protože mi jen ubližujou, taky jsem se naučila (což jsem spíš ani neměla v plánu) se i slovně bránit...ja si nechci nechávat od ní kadit na hlavu. A neposlala jsem jí do prd*le jen kvůli tomu, že na mě včera řvala, ale kvůli tomu, jak se celkově ke mně chová. Mě už to nebaví a mám taky jen jedny nervy a jednu psychiku. Kolikrát jsem jí říkala, že mi ty její kecy na mě, že mi ubližují. Chvíli je to ok, a pak se to zase vratí ke starýmu, prostě takovej koloběh. Tady máš kdyžtak ještě jednou odkaz https://www.omlazeni.cz/mama-me-nema-113-442099-0.h tml byla jsem na tom psychicky jinak, než teď. Hlavně jsem si nechávala všechno líbit a to od všech...Ano, stěžuju si na bráchu, protože já se snažím mít ve škole, co nejlepší výsledky, chodím do fitka, tvrdě na sobě makám a ještě se snažím doma pomáhat. Brácha doma nehne ani prstem, a když už tak jen zřídka, ale jinak si celej den hraje hry. Je hnusnej a nepříjemnej po celou dobu. Člověk se mu s ničím nezavděčí. Já se snažím chovat slušně tak jak to jde. Ale když mi někdo jako máma začne prostě pod nějakou zaminkou opakovaně nadávat, tak vybuchnu. Cituji: "ale on se nejspíš jen umí chovat" Když se teda já chovat neumim, proč mám mám dobrý vztah s tátou?.

Promiň, chápu, že pokud jsi denně v prostředí, kdy od mámy slyšíš věty typu "jsi hnusná, blbá" atd. tak tě to ovlivní, ale tvoje vyjadřování a slovník, to je děs Táta se tě nezastane, když píšeš, že s ním máš dobrý vztah ?

píšeš,že se stravuješ zdravě a sníš dvě porce?Já bych řekla že myslíš jen sama na sebe,tak se nediv,že máma vybuchne.Já bych taky řádila,a ještě kdybys mi řekla to co sis dovolila říct svý mámě.....seš odkázaná na její pomoc tak se podle toho chovej!!A nebo si sbal svý věci a postarej se sama,teda pokud to zvládneš.......

myslím, že autorka psala, že snědla jenom jednu porci kuřete v tu chvíli a dvě za celý den, tj. ne najednou dvě. s tím kuřetem to záleží na tom, jak to u vás doma chodí, jestli si prostě může kdo chce dojíst, co zbylo, nebo jestli to fakt bylo jako její porce

celkově mi tvoje matka přijde k tobě víc než hnusná, ale nemůžeš to asi nijak zvlášť řešit, jestli ti v tom nepomůže táta, protože jsi na ní závislá...

jako jí třeba ani nevadilo, že si měla poruchu příjmu potravy, naráží na to nějak? snad nechce, aby to tak zase dopadlo...

Reaguji na Speedy:
Tak já jsem předchozí téma četla a na žádnou reakci jsi tam neodpověděla. Panda se tě třeba ptá, jestli komunikujete, jestli ses mamce svěřila, že tě to trápí, nebo na sebe už jen řvete...
Každopádně já nesnáším, pokud rodiče vědomě sráží své děti, ale každá mince má dvě strany, jak všichni víme.

Reaguji na CarolS: Takhle se normálně nevyjadřuju, za svůj slovník se samozřejmě omlouvám, psala jsem to hlavně včera, čerstvě po hádce a plná emocí...Mám s ním sice dobrý vztah, občas se mě zastane, něbo se sanží být nestranný, nebo není doma, když je doma máma..

Reaguji na lenik33: Takhle zapomněla jsem dodat, že to kuře bylo den starý, dělalo se v sobotu k obědu a zbyli tam dohromady dvě porce, jedno klasický a jedno uzený. V neděli k obědu jsme měli hovězí + nějaká zelenina, příloha. Máma odpoledne jela někam s kamarádkami. Já jsem večer měla hlad a tak jsem tam vzala jednu porci toho klasického a udělala zeleninový salát. Nechala jsem tam to uzený, protože jsem uzený od malička nejedla. (z toho vznikly ty dvě porce masa za den) A vždy to uzený jedli jen oba rodiče. Máma za mnou v půl jedenáctý přišla s tím, že jsem jí sežrala večeři a když jsem jí řekla, že jsem si vzala jedno to normální stehno, a že tam je to uzený, tak mi řekla, že to ona nežere a že to žrát ani nebude, přitom jak já jsem mohla vědět, že to přestane ze dne na den jíst, když to jedla vždycky? To je jedno, o to maso tu nešlo, byla to nejspíš nějaká záminka k hádce. Chápu, že jsem odkázáná na její pomoc, ale to neznamená, že se mnou bude zacházet jak s nějakým zvířetem. Já bych si k ní tohle vůbec nedovolila, ale ty vůbec nevíš jak to doma poslední tři roky vypadalo. Ano, byli chvíle kdy jsme si docela rozuměli, ale kolikrát mi hodila klacky pod nohy, hlavně teď poslední dobou..díky tomu není mezi námi vzájemný respekt, nebo myslíš, že to co mi říká bych měla respektovat? Já vím, že taky nejsem dokonalá, a že taky za určitý věci si můžu sama, ale já se snažím svých chyb všímat a nějak je napravovat, abych mohla být lepší. A co mám dělat s mámou?

Reaguji na littleL: Byla raději, když jsem byla tenkrát štíhlejší a zároveň to neměla v hlavě v pořádku. Kolikrát si myslím, že se za mě i stydí. Táta se jí to snažil párkrát vysvětlit. Moc to ale nepomohlo.

Reaguji na BlackCoffee: Já jsem si pak začla psát s Mayalith, protože jsme měli podobný scénář. A pak jsem tomu tématu už nevěnovala tolik pozornosti. Tak to se omlouvám. Chvíli je to v pohodě, ale pak najednou se to otočí o 180° a rozpoutá se peklo..Koncem srpna jsem jí o tom řekla, že to co mi dělá mě trápí. Pomohlo jen na chvíli, byla na mě milá hodná, jako nikdy (byla jsem za to vděčná) . A potom se to zase postupně vracelo do "rutiny", takže chvíli ok, chvíli peklo. Já vim, že ta mince je oboustranná, máma má dobrou kamarádku, se kterou se zná už od základky. Teď nedávno jsem se jí s tímhle svěřila, má pro mě pochopení (protože si to zažívala se svou mámou to samé), ale zárověň se mi snaží vysvětlit jak to máma vidí, ale, že taky často nechápe její uvažování ohledně mě.

Já vim, že každý má na mě a na můj příběh různý názory. Ale chci se vás zeptat, co mám podle vás dělat? Já se nechci s ní donekonečna hádat. Taky mě kolikrát mrzí co řeknu nebo napíšu. Ale já si fakt nechci nechat nic líbit, fakt ne. Chtěla bych s ní mít normální vztah jako matka s dcerou, kde bude fungovat vzájemná láska a respekt. Uvažovala jsem, že bych jí napsala dopis o tom všem, co se mi přihodilo a jak jsem to cítila, co myslíte vy?

A jak to mama vidí? Co říká kamarádce?

Reaguji na Siiri: Bylo to hned po těch extrémních dietách, kdy jsem se poprvé pokoušela o něco jako jíst zdravěji, a přibrala jsem nějakejch 5 kg.(které jsem si dlouhou dobu držela, to jsem ani nebyla na hranici nadváhy) Máma si toho všimla a řekla to tý kamarádce, ona jí řekla, že buď ať mi nic neříká, nebo ať mi to řekne nějakých šetrným způsobem, aby se mě to nedotklo. Dopadlo to tak, že jeden večer mě nechala vyzkoušet všechny kraťasy co mi v době extrémních diet byly. Mě se to dotklo natolik, že jsem postupně spadala do kruhu přejídání, hladovění...hrůza, díky tomu jsem pak nabrala ještě víc než jsem kdy měla a myslím, že jsem si tím uplně rozhodila metabolismus. Teď už jsem odbočila od tvojí otázky, teď mi nedávno ta kamarádka řekla, že se rodiče asi nedokážou vcítit do psychiky dítěte, tím, že se snaží dělat pro nás to nejlepší a myslí to s nami dobře. Říkala, že má jinou psychiku atd. Ale, že ji to neopravňuje k chování jako je tohle.