Rhodéský ridgeback

Já jsem měla RR 14 let, zrovna včera zemřel, je to velký smutek. Přeji Ti mnoho krásných zážitků a radosti s Tvým pejskem. Je to skvělé plemeno!

Ilon to je mi moc líto. Vůbec si to nedokážu představit až tu jednou Arbonek nebude. Tvůj pejsek se dožil krásného věku. Věř, že mu je dobře i v tom psím nebíčku. Nevím vůbec co bych ti napsala. Bulím u počítače jako děcko[cry]. Je mi to opradu moc líto. A jak se tvůj pejsek jmenoval a jaký byl? jestli se ti nechce zatím o něm psát pochopím to. I já jsem kdysi přišla o pejska (bohužel ho srazilo auto) a trvalo mi hodně dlouho, než jsem byla schopna vůbec s někým o něm mluvit a dodnes nosím její fotku v peněžence a vzpomínám. Vlastně jsem si nemohla pořídit ani jiného pejska několik let, protože jsem na to nebyla připravená. Až teď jsem do toho šla a vím že všechnu lásku teď už můžu dát jen Arbonkovi. Chce to všechno čas. Drž se

Pampoli, moc děkuji za milá a povzbudívá slova, je to od Tebe moc hezké. Máš štěstí, že Tvůj pejsek je štěňátko, bude Ti dělat radost ještě dlouho! Pejsek se jmenoval Brixík, byl to strašný mazel a miláček, lidem by neublížil, jen byl hodně agresivní na jiné pejsky,bohužel se rád se rval. Měl nemocnou slinivku a také ho srazilo auto, ale i tak se dožil vysokého věku - v prosinci mu bylo 14 let. Jen ten konec byl smutný a od určitého okamžiku to šlo hodně rychle. Začínal ochrnovat na nožky, začínal být apatický ... bylo to strašně smutné, moc to bolí. Utěšuji se tím, že měl krásný život, byl miláčkem celé rodiny a že už ho nic nebolí a netrápí se. Je mi líto Tvého pejska, musel to bát šok, přijít o něj tak nečekaně, když na to člověk není připravený. U nás se to stupňovalo a bylo moc smutné se na to dívat, už byly dny, kdy jsme jej chtěli vzít uspat na veterinu, ať se zbytečně netrápí a pak přišlo krátkodobé zlepšení a pořád dokola. Koukala jsem do galerie na Tvého Arbonka, je překrásný. Pokud se mi to podaří, tak příští týden vložím fotky Brixíčka.

Ilon to budu moc ráda, když vložíš nějaké foto Brixíka a třeba i na něj zavzpomínáš. Nevím jestli je to vhodná otázka, ale Brixík zemřel stářím a nebo to bylo nemocí Nevím jestli je horší náhlá smrt nebo taková jek to bylo u Brixíka, každopádně se na to člověk asi nemůže nikdy dost připravit
Jinak ten náš ďáblík je taky moc milí k lidem, ale to si myslím je většina RR a jakmile vidí jiného pejska tak by si hned s každým hrál. Nevím možná je to tím, že je ještě štěnátko ale podle mého takový už zůstane Když jsme třeba na veterině tak mám co dělat aby každého neoňufával a s každým se nevítal, protože některým majitelům to není příjemné. Naopak když jdeme zase na cvičák, tak evidentně není ve své kůži a někdy se prostě sekne a nehnu s ním ani na piškotek a to je tak miluje. Ilon ty jsi chodívala s Brixíkem na cvičák, nebo jsi cvičila sama? A jak ti to šlo? Podařilo se ti Brixíka vycvičit základním povelům? Mě hodně lidí odrazuje, že RR nevicvičím, ale já to nevzdávám A měla jsi Brixíka doma, nebo venku? Arbonek je s námi doma, takže chodíme denně na dlouhé procházky na pola, kde se pěkně vyběhá. On je totiž nadmíru aktivní takže máme docela problém ho unavit. Má opravdu energie na rozdávání a pořád by si chtěl hrát, jenže někdy to opravdu nejde a to mi pak z bytu dělá kůlničku na dříví (např. okousané rohy a vůbec všechno co není přibité. Říkáme mu s manželem "krakenku"

Ahoj, já mám fenku a za měsíc ji bude deset let. Strašně se všichni bojíme chvíle až o ní přijdeme. Jinak 14 let je krásný věk, moc bych si příla aby se naše Corinka dožila taky pěknýho věku. Zatím je zdravá a docela čiperná, tak snad .... Psů jsem měla víc, ale RR je pro mě ten nej. Rozhodně příští pejsek bude taky RR, i když bych radši menšího, ale jejich povaha je výborná a o inteligenci ani nemluvím

Ilon
Pořídíš si štěňátko?

Přeji Ti, ať Ti fenečka dlouho vydrží. U těch velkých plemen to potom jde dolů docela nečekaně. Ještě loni v srpnu behal po pozemku a honil se s pejskama podél plotu a pak to byl strašný sešup.Teď mám štěňátko Pražského krysaříka. Toho RR jsem kdysi dostala jako dárek za vysvědčení na SŠ, ale byl to miláček celé rodiny a když jsem se stěhovala, tak si ho sestra i rodiče chtěli nechat a nedali mi ho, tak jsem ho měla u rodičů a jezdila za ním o víkendu a občas přes týden. Navíc se tam měl lépe, byl tam zvyklý a mohlo se tam o něj starat více lidí. Když jsem si ho občas vzala k sobě, tak se mu u mě nelíbilo a tesknil. RR je smečkový pes a čím více lidí kolem má, tím je spokojenější.
Moc ráda bych měla RR, aly bydlím v malém bytě a v okolí bydliště nejsou místa, kde by měl dostatek pohybu...

Ilon
Já zase měla u rodičů čivavu a taky mi ho nedali ale chápu to, je pro ně lepší být tam kde jsou zvyklí. RR jsem si pořídila s manželem, sice bydlíme také v bytě, ale na venčení je to tu bezvadný, takže je naše Corinka docela ve formě ...

Pokusím se vložit nějáké foto, u rodičů máme v počítači spoustu fotek. Myslím, že zemřel na nějákou nemoc, ke stáří jich měl už hodně. Veterinář nám říkal, že v tomto věku už nemá cenu ho stresovat a trápit a hledat příčinu. Brixík se totiž veterinářů strašně bál, měl z nich panickou hrůzu, ačkoliv nikdy neměl žádný nepříjemný zážitek. Už v autě poznal trasu na veterinu, začal zrychleně dýchat, celý se třást.... Začal ochrnovat na zadní nožky, museli jsme mu pomáhat a na nožky ho zvedat, kyž ležel, tak se sám neuměl postavit. Už mu nepracovala střeva, protože moc nechodil. Je možné, že měl třeba nějáký nádor.

Já jsem ho cvičila sama, uměl základní povely. Nenech se odradit, RR se vycvičit dá, jen nikdy nebudou poslouchat na každý povel, nedají se vycvičit třeba jako nemečtí ovčáci či dobrmani.RR vždy napřed popřemýšlí, jestli se mu poslechnout chce,mají svou hlavu a velkou osobnost .

Brixíka jsem měla v bytě, je to plemeno, které se nedoporučuje na zahradu - na zahradě by se trápil, je to smečkový a společenský pes. Ale měl hodně pohybu, každý den jsme chodili na několik hodin na procházku do lesa, na pole, o víkendu na celodenní výlety. Také rád běhával za kolem a já jsem jezdívala na koni, tak jsem ho brávala na vyjížďky. Brávali jsme ho všude sebou, byl s námi ve Francii, v Itálii ... miloval cestování. Vždy se bál, ať neodjedeme bez něho, tak si naskočil do auta a čekal než zabalíme a naskládáme zavazadla. Byl to úžasný pejsek. Strašně ráda bych zase měla RR, ale bydlím v centru Prahy a zatím sama, celý den v práci..., tak bych se pejskovi nemohla věnovat a dát mu vše co potřebuje, proto mám mrňouse - Pražskýho krysaříka, kterého můžu brát všude sebou, na venčení moc není a můžu s ní v pohodě cestovat autobusem - na víkendy jezdívám za přítelem. Ale jednou si zase RR pořídím!

Možná to dělá ze vzteku. My, když jsme si Brixíčka pořídili, tak jsme se u něj postupně celá rodina vystřídala na ,, mateřské dovolené,, , povolali jsme i babičku z Brna a Brixík nebyl až do 6měsíců věku sám doma. A když jsme ho začali nechávat doma samotného, tak nás taky doma vždy čekala spoušť - roztrhaný polštář - peří po celém pokoji, roztrhaný plyšák - po celém pokoji molitan a kuličky, rozkousaný suvenýr z dovolené a pro změnu všude piliny z něj .... To bylo ovšem nic ve srovnání s rozkousanou lahví arašídového oleje a následným průjmem, to byl obes..ný téměř celý byt - protože měl nemocnou slinivku a nesměl jíst nic mastného a ten olej ho teda protáhl fest !

Ahojky, my máme 7letou fenečku a přesně jak píšeš, jsou to skvělý pesani, za nic jiného bych neměnila. Máme ji doma, je vychovaná, nikdy nic v domě neponičila, má svoje místečko, prostě člen rodiny/smečky

Tak to je přesně i u nás já Měla strach jestli ho třeba necvičím špatně. Jednou poslouchá, že se sama až divím, jak mu to jde a z toho zase můžu volat " ke mně" jako blázen a on si prostě dělá své a přiběhne, až se mu to hodí V takovém případě se otočím a jdu opačným směrem a jen ho poočku zkontroluju. Jakmile zjistí, že jsem dost daleko, tak zase přiběhne. Je jako magnet
tak to se Brixík mělJá jsem si Arbonka brávala prvních 14 dní do práce. Ale tam už jeden RR 7 letý je a tak to nedělalo moc dobrotu, protože to považoval za své uzemí. A navíc jsem ho chtěla naučit co nejdříve aby si zvykal sám. Protože já jsem na něho sama a babičky bohužel už pomoci nemůžou a rodičové už jsou trošku pohodlní. Oni už se s Arbíkem spíše jen mazlí a chvilku pohrají Ale to máš pravdu, že je nejštastněnší, když jsme celá rodina pohromadě čím víc lidí tím lépe jj to známe

Jinak holky spáváte s nimi? já ano, ale neskutečně se Arbonek roztahuje Měla jsem snahu ho naučit v pelíšku, ale tak moc mi v posteli chyběl, že se raději uskromním a lépe se mi usíná, když vím, že je se mnou, a krásně mě zahříva

Necvičíš ho špatně, to jsou prostě RR . Byli jsme členem Klubu RR a podle zkušeností od ostatních majitelů a chovatelů se RR nedají vycvičit, aby poslouchali na 100%.