Kamarádíte se se svými bývalými partnery?

My s to s přítelem oba máme tak, že se s našimi ex nestýkáme. Pouze těm, se kterými jsme se rozešli v dobrém, posíláme přání k narozeninám nebo do nového roku, tzn. sms jednou nebo dvakrát do roka, během které se třeba i zeptáme, jak se dotyčný má, abychom měli nějaký rámcový přehled o zásadních změnách v jejich životech. Jinak nic.
Expartneři jsou vždycky obrovské riziko, nic dobrého se stýkání se s nimi nekouká a nevidím pro to rozumný důvod.
Nechtěla bych proto, aby se můj partner vídal se svými ex, a stejně tak to tedy nedělám ani já. A jsem moc ráda, že se v tomhle shodneme.

Když jsem měla období, kdy jsem byla sama, tak jsem s nimi byla v kontaktu víc, i jsem s některými zašla na večeři a tak. Ale když jsem ve vztahu, nepřijde mi to vhodné.

Nemám ponětí, proč bych to měla dělat. Ex je zkrátka ex. Myslím, že je tady docela dost deníčků, ve kterých je jasně patrné, kam scházení s ex vede - převážně se v nich skloňuje slovo "psychopat" . Kopačky většina chlapů špatně nese, jedni se přes to přenesou, druzí dělají problémy a k čemu je pak kafíčkování s něma !? Abych zjistila, že se mu nedaří, že si našel místo mne nějakou šeredu nebo abych si jinak dodatečně na něm vyleštila ego ? Tak to jaksi nemám zapotřebí ...
Jiná věc je, pokud náhodou ve městě narazím na nějakého ex, se kterým rozchod proběhl civilizovaně a on má potřebu se mnou něco z té doby probrat ( společné kontakty, kšefty, práci, apod. ) , prostě když to má nějaký logický základ.
Kdyby měl můj přítel potřebu jen tak si jít podrbat s bývalou na kafíčko, tak bych nejspíš měla strach, že se jde poradit o nejnovějších módních trendech a stydí se přede mnou přiznat, že se z něj stává 4 % Naštěstí, nic takového nepředpokládám ...