Poznala jsem ji v roce 2010, v létě než jsem začala chodit na střední školu. S přítelem jsem chodila asi měsíc, takže mě vzal k sobě domů, aby jsme si pustili film a pomazlili se. Doma všem prozradil, že trpím Lupénkou (kožní nemoc), takže babka ihned jak mě uviděla, chtěla to se mnou rozebírat natolik, že mi řekla, že jsem prašivec.
Asi týden potom jsem se u přítele stavila, aby jsme spolu byli a ona mi vrazila koště do ruk a řvala na mě, ať jim okamžitě zametu dvůr, jinak ať táhnu do "prdele".
Rok a půl poté - tedy na Vánoce 2012 - jsem měla trávit svátky u přítele. Babku to natolik naštvalo, že vyhodila dárky, sváteční večeři a cukroví do popelnice, schovala stromeček a prohlásila, že jestli vlezu dovnitř, tak ten dům zapálí. Dopadlo to tak, že jsme večeřeli celá rodina u přítele v pokoji, jedli jsme hranolky a kuřecí maso a nevyhnuli jsme se tomu, že babka hodila s petrolejkou v ruce a chtěla podpalovat dům.
Během dalších dvou let se to vystupňovalo, že v momentě, kdy mě vidí, tak prohlašuje, že jsem *****, děvka, *****, prašivec a největší hnus co zná. Jednoho krásného slunečného dne mi dokonce povídala, jak by bylo fajn, kdyby se celý můj rok houpal někde na větvích a skučeli by jsme o pomoc.
Před pár dny jsme tam byli s přítelem a našim psem na návštěvě. Vyslechla jsem si, že pes by měl chcípnout, protože je můj a že ho zabije nebo otráví v momentě, kdy ho uvidí samotného.
Já jsem této osobě nikdy nic neudělala. Když jsem ji viděla poprvé, tak jsem ji slušně pozdravila a držela jsem se zpět. Bydlím v jiné vesnici než ona, takže mě před první návštěvou nikdy neviděla a nemá potuchy o tom kdo jsem a co jsem. Prostě ji nechápu.. momentálně ji nezdravím, nedívám se na ni a když pronese opět nějakou hnusnou připomínku na moji rodinu nebo na mě, tak okamžitě reaguji na její chování a s ironií ji říkám, jak je hodná a milá žena.
Poslat SZ
