Poznamenaní z minulých vztahů

mikkýsek
Manželka je na tom nesrovnatelně hůř, to zklamání musí strašně bolet. A navíc to asi vnímá přes děti, jak budou trpět kvůli nějaké ....

Ono to asi vyjde na stejno...teda alespoň pro mě je vztah o dvou lidech dostatečná rovnice ( děti samo nepočítám) a ať už jsi milenka nebo podváděná manželka, tak je tam těch lidí prostě moc

Stejně asi ne, milenka měla právo volby, ale manželka ne, ta si nevybrala, že chce být podváděná... Byla jsem v obou situacích... Ale zase na druhou stranu, když to manželka netuší tak je asi spokojená, ale já to tušila... Vše má své pro a proti...

karamelka
Víš někdy je láska silnější než rozum, ale to neomlouvá... A skoro jsem také dopadla jako tvá známá

fiffii
Víš, nejsmutnější na tom je to, že příběh má ještě pokračování. Babičku den po pohřbu dcery ranila mrtvice. Manžel spolužačky asi dva měsíce okázale truchlil, potom přitáhnul domů milenku. Té lezly na nervy věčně uplakané malé děti a tak muže zpracovala, že děti skončily v děcáku. Společně si pořídili psa. Dobrý, ne?

karamelka
Hmmm to je moc smutný, ale ten chlap byl ******, je mi to moc líto i takový bohužel jsou... škoda, že to dopadlo takhle nešťastně, určitě by se na to koukala s odtupem času také jinak...

no já nevím, to je asi věc názoru ,ale já byla v obou rolích a myslím, že to nemá jednoduché ani jedna. ale záleží asi jak si to kdo vezme

mikkýsek
Souhlasím s Fiffii, milenka měla možnost volby, ale manželka ne. Ženy by měly být k sobě solidárnější a řídit se zásadou - neubližovat.

to máš sice pravdu ,ale bohužel v reálu to tak nefunguje. no jo každá si chce urvat chlapa pro sebe a je jí jedno zda je zadanej či ne, holt je to smutný ,ale je to život. já ženáče nikdy , to si radši nechám zajít chuť nemám na to nervy ani nic jinýho.

no milenka mýho manžela si taky nebrala servítky a to byla moje známá, jí bylo jedno jestli máme děti prostě si chtěla užívat a nic jinýho jí nezajímalo

ale je to už dávno za námi a dnes už to nijak zvlášť neprožívám, jo čas hojí rány

Také se podle tohoto pravidla řídím. Muži nás trápí víc než dost, tak proč si ubližovat navzájem? Bohužel je to vzácná vlastnost. Mně samotnou v minulosti tímto způsobem zradila nejlepší kamarádka. Bolelo to mnohem víc než zrada od muže
A jak se říká, kdo s čím zachází, tím také schází. Z milenky se stane manželka. A z dosud neznámé slečny milenka

Taky souhlasím.

martinam
I nejbližší kamarádky dovedou být pěkné bestie.

Tak to už jsem taky stihla poznat

Holky, začala jsem číst úvod této diskuse, měla jsem do nedávna stejný problém, podezřívání atd...mazec, je to na blázinec....a víte, jak z toho ven? Pozitivním myšlením. Nebudete tomu věřit,poradila mi to jedna známá a fakt to funguje. Kdykoliv mám nějaké pochybnosti a přepadne mě den "blbec" že přemyšlím s prominutím jako d...tak si to zakážu a začnu hned myslet na něco pěkného, na pěknou chvilku, co jsme s přítelem prožili, nebo jak bych to chtěla prožít, poředstavuji si jeho usměv a jak mě hladí po vlasech atd....snažím se na to nemyslet...a světe div se,pomáhá to...přítel se změnil i v chování atd...tím,že myslíme na to,že by nás podváděl atd si to přivoláváme.Vždycky když se něčeho bojíme,tak to přijde, nevšimly jste si toho? Tak ty myšlenky musíme zžahnat, hned si musíme myslet pozitivní věc a pořád dokola, pořád a pořád a když budete chtít,podaří se to...hlavně žádné pochybnosti, nemsíte pochybovat,nebo pochybnosti zvítězí....držím palce a věřte,že to funguje...

rattty
myslím, že je to asi jediný způsob, jak se nezbláznit, protože žít s takovým pocitem ...

právě...je to těžké,i chlap si všimne, že nejsme v pohodě, pak hledáme znamení, co udělal jinak....je to mazec....jediné - myslet pozitivně a o sebe se více starat-masaže,kosmetika (tím nemyslím se přeplácat) jít si zacvičit a pěstovat si sebevědomí...hlavně holky, nikoho by nebavilo žít v podezřívání, to mi věřřte...akorát si s náma pak jsou jistý....takže se držte a myslete na hezký věci, jak by jste chtěla,aby vás vztah vypadal,jak vás hladí po vláskách atd...držme se a podporujme

Ahoj všem,
náhodou jsem objevil tuto zajímavou diskuzi, a zrovna tohle téma "Poznamenání z minulých vztahů" mě nyní velmi trápí. Opravdu bych byl moc rád, kdybyste mi napsali ženský názor na věc. V rychlosti shrnu svůj příběh. Byl jsem nějakou dobu bez stálé partnerky a naprosto nečekanou náhodou jsem se seznámil s dívkou, která pro mě je velmi přitažlivá. Všechno šlo celkem dobře, vzal jsem si číslo, pak se ozval, chodili jsme spolu ven, po dvou měsících jsme spolu začali spát a byl jsem velmi šťastný, že konečně je vše jak má být. Mám atraktivní práci, dost peněz, byt, auto atd., takže jsem se těšil na krásné časy konečně ve dvou. Její přátelé a rodiče ze mě byli nadšení, že prý "konečně někdo slušný". Bohužel se objevil "kostlivec ve skříni". Tím je její bývalý přítel, se kterým byla asi pět let a který jí pak opustil s nějakou jinou. Přestože se to stalo už před lety, je z toho pořád špatná. V našem vztahu sice jakože fungovala, ale nějakou budoucnost moc nevidí a vlastně je ji asi všechno jedno. Nikdy si se mnou na nic nestěžovala a myslím, že ani snad nemá na co, protože ji mám moc rád a snažím se. Jsme spolu rok a pořád mám pocit, že se to tak nějak na půl. Myslel jsem, že se mnou nějak zapomene, nebo si alespon nějak rozumově uvědomí, že nemá smysl truchlit po alkoholikovi, který ji zahýbal, když může mít hezký vztah, ale není to tak.
Máte na to někdo nějaký názor nebo podobnou zkušenost?