Přítel odchází na univerzitu do Dánska

Kolik je ti let, studuješ nebo pracuješ ? Tvůj přítel má rozum, že ani neuvažuje o tom, že by se školy vzdal a ty taky, že to chápeš. Kdo přišel s nápadem na ukončení, ty nebo on ? Jestli on, tak se tím nemá stejně cenu dál zabývat ....

Nemůžeš jet s ním? Studovat/pracovat..

Proč to hned odpískávat? Dánsko není na druhém konci světa, dojedeš tam v klidu i autem, nevidím problém proč nevyzkoušet alespoň nějaký čas vztah na dálku když to ani ejden nechcete ukončit. Případně můžeš zkusit do Dánska i vycestovat na Erasma/na stáž......

Moje kamarádka strávila skoro 4 roky na škole v USa a vztah jí po celou dobu vydržel (a to je to dál), teď už jsou zasnoubení a chystají svatbu. Takže to jde

Nechápu, proč byste se měli hned rozcházet, vždyť Dánsko není na konci světa. Můžeš za ním přece někdy zajet nebo on sem, přeci tam nebude celých pět let vkuse... Já bych to tedy hned neodpískávala.

Reaguji na dadabus:
Jsem ještě na střední, takže studuji a bude mi 18. S tím nápadem, že to ukončíme, jsme přišli tak nějak oba. Moc jsme se o tom nebavili ještě, protože se rozhodl až teď, ale určitě o tom s ním ještě chci mluvit. Uvidíme se teď v sobotu a jinak než "z očí do očí" to s ním probírat nechci. Nevím, co na to řekne... já sama jsem o tom začala přemýšlet až teď, že bychom spolu zůstali a to vím o Dánsku už dlouho.

Reaguji na Kočulka:
Nemůžu, maturuji až za dva roky

Reaguji na bakalářka:
No autem to je asi trochu složitý, jelikož mi teprve 18 bude... ale každopádně děkuji moc za ten příklad s tvojí kamarádkou! To je strašně super a kéž by to vydrželo takhle nám. Vím, je mi teprve 17 a můžu být jen poblázněná (což si nemyslím ), ale on je vážně skvělý a nechci o něj přijít.

Reaguji na Lady Flame:
Máš pravdu, určitě si o tom promluvíme. Jak už jsem psala, já za ním opravdu jet nemůžu (i když bych ráda jela), protože je mi teprv sedmnáct a taky nevím, co by na to řekli moji rodiče, kteří jsou v tomhle ohledu hodně přísní (mají strach, což chápu). Děkuju moc za názor

tak tím autem to bylo myšleno i na něj.... Jako chápu, že když je ti 17, tak je to složitější a spíš to bude na něm než na Tobě - jestli on bude chtít vydržet a často za Tebou jezdit. Zase máš tu perspektivu, že až doděláš školu tak můžeš jet za ním a hned se to zkrátí....

No uvidíš, ale flintu do žita bych neházela.

Reaguji na mroskvicka:
To je hodně zajímavý názor a kdo ví, třeba je to pravda, ale já si to nemyslím. Znamenal by pro mě on a vůbec celý náš vztah hodně moc, i kdyby tam nešel, i kdyby o tom vůbec neuvažoval. Doufám, že jsem pochopila tvůj komentář dobře.

Reaguji na bakalářka:
Jasný, chápu. Snad to nějak půjde. Děkuju

Reaguji na verča4: je ti 17 takže prvni velka láska takže možna že časem zjistíte že se vaše názory a pohled na svět rozchází ....

Reaguji na onsall:
Já vím, že se to stát může, ale nemusí a zatím se to ani neděje. Přijde mi hloupost něco hned zavrhnout, když se o to člověk ani nepokusil. To bychom nikdy nic nedokázali. Nechci se tak jednoduše vzdát. A jestli to nevyjde, tak budu vědět, že jsme to aspoň zkusili

Tak to by měla být v první řadě jeho úloha, nějak to "vymyslet", pokud s tebou chce zůstat. Žiju ve Skandinávii a pár československých kolegů tady má své přítelkyně nebo manželky - pracuje jedna, zbytek je "vydržován" - ono to asi z jednoho platu jde, pokud si slečna moc nevymýšlí .... ovšem u vás je problém, že přítel studuje, takže na tohle ani na dost nákladné dojíždění / létání domů asi nebudou peníze, no Zkuste to vydržet ty dva roky, co doděláš školu a pak se uvidí. Ale spíš se přikláním k staré pravdě : sejde z očí, sejde z mysli a mám pocit, že to dovtedy tak nějak vyšumí do ztracena.