S těmi kolegyněmi to nebere konce, stále jen kritika vzhledu a když to chci podrobněji vysvětlit, tak odseknou, že o tom jsme se už bavily a že se o tom už bavit nebudou. přitom stačí jen jedna konkrétní věc, kterou by mi řekly a já se snažím to napravit. Sama vidím své staré fotky a vidím, že jsem ušla obrovský kus cesty, zlepšila se od doby ztráty zaměstnání třeba i v té hygieně, ale to nikdo nevidí, stále jen kritika. A maminka, jak zavedu řeč na vzhled, praští telefonem. Vrchol všeho,ale je, že mi zakazuje líčení, to už mě hodně dohřálo. Není mi ještě 50, to už skončil život? Podotýkám, že nejsem žádná cirkusačka, namaluju se tak jednou za 2 týdny, když mi to starosti, ospalost a únava dovolí, zkrátka, když to trochu pomine a je nálada, a ani tehdy nejsem jak plakát, dokonce mě kolegyně pochválí. A máma, že snad bych se ještě nechtěla malovat. U maminky někdy pobývám, takže je to těžké. Chápu, že je dost nemocná, ale přece jen toto? Ono je celé mé příbuzenstvo takové šedé, ustarané, a ján se holt chci vymykat, běda mi. A uklízečka v práci, je to každý třetí týden, když mám ranní, měla jsem ji ráda, ale to, co dělá teď, když vytírá, stále jen jmenuje moje jméno, když jako máme uhnout, pořád jen jmenuje mě, a já jako na potvoru zrovna něco potřebuju a běhám, ale upozorňuje na mě, i když neběhám. Už jsem jí to i řekla, že se cítím, jak nahý v trní, když na mě pořád upozorňuje, a ona, že to už je můj úděl. Tak si myslím, že jsem všude za blbečka. Dřív jsem se bála, co když si to tady někdo z těch lidí přečte, a teď si říkám tak ať, nechtějí slyšet, tak holt budou číst, jak mi je. A zkrátka budu dělat ostudu na internetu.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Poslat SZReaguji na BlackCoffee: Já si myslim, že foto není třeba podle toho jak mluví si jí představuju jako typicky neudržovanou českou ženskou ve středním věku v džínách a babský halence od větví, která má nejčastěji v ruce igelitku ze supermarketu a pracuje dejme tomu v kolektivu ženských, který se udržují a nemají tenhle českej stereotyp rádi a to já třeba také ne. Rozdíl je, že já to lidem co znám osobně nedávám tak najevo oni jo no...
Reaguji na ladymiss2:
Neuhodlas, babské halenky nenosím, nemám ani babský účes, ale dlouhé vlasy a ty jsou asi trnem v oku, a chystám se dát si k Vánocům slušnou tašku, igelitky už opravdu nenávidím a čtu Módní peklo. Myslím, že není problém s mým vkusem, spíš s financemi, ale to by snad mělo pominout. A maminka není postaru vychovaná, ona se malovala a trhala obočí, jen si to nepamatuje, nebo pamatovat nechce, semlely ji nemoci a starosti. Byla ale mladší než já, když se malovala. Každopádně dneska je mi už líp, to mám takové epizody, kdy se cítím, jako popelka, je to nesmysl, někdy se sejde hodně práce, protože někdo třeba onemocní a není to asi tak, že by mě někdo schválně nechal přebírat hrách.
Proč Tě pořád zajímá, co si myslí ostatní? Co si o Tobě myslí ostatní není tak důležité jako to, co si o sobě myslíš Ty sama.
Pod to bych se podepsala.
Podle mě je Tvůj největší problém Tvoje sebevědomí. Je nejspíš úplně nulové a lidé se podle toho k Tobě chovají. Víš, kdy se mi v životě začalo dařit? Když jsem si uvědomila, že mám svojí hodnotu. Neznamená to, že si myslím, že jsem super skvělá, ale taky vím, že nejsem žádná nicka.
Sebevědomí, sebevědomí.....vám opravdu přijde, že vosmajdě chybí? Podle mě je posedlá sama sebou. Z valné většiny je špatné okolí. Možná nějaká forma hysterie.
Na doporučení dojít za odborníkem nereaguje. Takže kdo ví, třeba už nějakého má.
Cituji vosmajda: a není to asi tak, že by mě někdo schválně nechal přebírat hrách.
A dokonce si myslím, že i Tvé sebevědomí je naprosto v pořádku.
Když jsem doma sama, tak nějaké sebevědomí mám a nepřipadám si ani ošklivá, ale jak přijdu mezi lidi, je po něm. Nerada říkám, že to oni, to vypadá jako výmluva, ale je to můj případ. Ti lidé se sami stavějí do role, jako že oni jsou ti lepší, slušnější, decentnější nebo naopak odvážnější, upravenější, čistotnější, prostě my ostatní, my veřejné mínění, my to chceme takhle a ty nevyhovuješ, vadíš atd. A hysterie mě teda občas chytá, hlavně, když něco ani sama nezaviním, spiknou se okolnosti a najednou mám moc práce, co ani nejde stihnout. Vždy si přestavím, kterak vlítnu neupravená, zpocená a rozcuchaná do práce, pomluví mě tam, a bude to kvůli okolnostem, za které nemohu, takhle fantazíruju už dopředu. Když někdy lajdačím a něco zanedbám, tak se nevztekám, že mě někdo zkritizuje, to je takové zasloužené. Šílím zkrátka z toho, že budu v něčem nevinně. To samé je třeba souběh nějakých okolností ve stejném čase, kdy jednomu vyhovím a druhého naštvu.
Pokud se nepletu, tak Vosmajda u mamky přespává kvůli práci a dojíždění. Takže ji v tomhle smyslu myslím potřebuje. Na druhou stranu máti si to nejspíš vybere v tom, co pro ni zase Vosmajda dělá...
Já se snad vyjádřím jen k tomu líčení - neexistuje věk, do kdy "je vhodné" se malovat!! Jistě - experimentování s barvama vypadá na puberťačce líp, než na starší dámě - což je o formě samotné, kde jsi sama psala, že to nepřeháníš - budu Ti věřit, ale aby ti ve čtyřiceti někdo vůbec říkal, jestli se smíš, nebo nesmíš malovat je mimo!! A je úplně šumák, jestli se dotyčnej maloval, maluje, nebo bude malovat!! Dospělým lidem nikdo nemá co přikazovat, co si mají plácat na obličej. Může sdělit svůj názor, ale tím to končí. - V případě, že u máti prostě potřebuješ přespat a nechceš bojovat, tak si vem odličovadla do práce a odlič se cestou domů na rožku a máš klid. Za mě je to sice podúrovňový, ale taky řešení...
A osobně se mi slušně přičančlý ženský jakýhokoliv věku líbí víc, než mužatky pyšnící se tím, že se nemalujou, jako by to snad bylo něco ohyzdnýho. Nevím kde tyhle dámy k tomu jejich opovrhujícímu tónu přišly, ale přijde mi to spíš trapný vyzvedávat, že jááá se nemaluju, když si o nich okolí při tom akorát tak myslí, že by jim to neuškodilo...
A naušnice vždy a všude!!
Tenhle týden mě zase kdekdo z rodiny zaúkolovává, nikdo nic nemůže, ten je nemocný, ten odjel, ten nemá čas, pořád dělám nějaké blbiny, co nejsou vidět, binec okolo sebe, no popelka hadr. A co se blížím k přechodu, záleží mi na tom, jak mě o to požádají, když se mi ten způsob nelíbí, dělám to s od..rem.
