Nemám sílu od něj odejít

Jo tak pokud to bereš jako "záplatu" kterou pak opustíš a později najdeš dalšího na vážné zamilování........tak to je sice peklo,ale i tak to jde.

Reaguji na Jaanaa22: souhlasím!!

On je chudák nějak retardovaný a nebo neumí česky?

Reaguji na Laky: ne, jen si nepřipouští, ze by ho nekdo nechtel...ze by mu nevyslo to co on chce! je strasne sebevedomy!

Však on si časem zvykne

Reaguji na Laky: Nic jinyho mu nezbyde!už na to nemam nervy...akorat nicim sama sebe...jednu dobu ze me byla troska!

Ufff nenech se ničit

Reaguji na miri25:
Ale nesmíš si to jenom namlouvat, že na něj kašleš. Musíš to tak opravdu cítit a podle toho se chovat a nikdy necuknout ze svého stanoviska. Ne že pak přijde s velkou kyticí růží a ty roztaješ a vezmeš ho zpátky Hlavně to oproštění od něj musí být v hlavě.

Je to řešení, ale je nemorální. Zkus si představit, že by takhle byl s tebou nějaký chlap jen proto, že potřebuje nějakou náplast na ránu od bývalé přítelkyně, zatímco ty se do něj zamiluješ. Ono není moc dobré léčit své zlomené srdce tím, že jej zlomíme někomu jinému. Něco jiného by mohlo být najít si po rozchodu někoho jen na sex - u určitých osob tohle zabírá proti žalu (bohužel u mě ne , já se s tím musím srovnávat jinak)

Mám kamarádku, která žije v neuspokojivém vztahu, ale razí heslo, že je to lepší, než být sama. Občas vztah proloží nevěrou, ze které doufá, že by mohl být vztah - zatím bezúspěšně.

Proč se říká: "Lepší být s potvorou, než bez ní?" To už jsem slyšela několikrát od různých žen.

Reaguji na miri25:

Nenech si radit, rozhodnutí je čistě na tobě, podle toho, jak to cítíš ty. Nikdo z nás do toho nevidí. Vztah není o hrdosti a člověk často odpustí i to, za co by se předtím okamžitě rozešel. Láska je slepá, no jo...

Reaguji na delilah1: Jsi hodná. Nejhorší na tom je, že já vím, že tohle nemá cenu, že s ním nikdy nebudu šťastná, nikdy už mu plně nedokážu věřit, ale je to těžký to prostě skončit!

Reaguji na miri25:

Řeším totiž aktuálně docela podobnou situaci.
Jak říkám, tady jsou rady zbytečné, nikdo vás neznáme ani do toho vztahu nevidíme, zároveň ti nikdo nemůže říct "nakopej ho do zadku/ odpusť mu".... Buď jak buď, budeš se muset rozhodnout sama. Ale věřím, že dobře....

Reaguji na delilah1: To je právě na tom to nejhorší! Rady mých kamarádek jsou taky nakopej ho do zadku atd. ale být oni v mé situaci, taky by to pro ně nebylo nejlehčí

Taky jdu s Vámi do klubu- mám přítelkyni, v lednu by to bylo- to bude 6 let. Už půl roku řešíme problémy nezpůsobené mnou a stále mám pocit, že uhýbám já. Tohle jsem nikdy nechtěla připustit, jsem hrdá lvice a ona se mnou takhle mává. Přitom vím, že se obě milujeme, ale kompromisy dělám jen já. Už je to vážně únavné, nikdy mě fyzicky nepodvedla, ale už 5 let sní o jedný učitelce, zjištuje o ní informace, nechává si dělat astrologickej horoskop, jestli je ona ta pravá- která ani není na holky a já vím, že kdyby jen hnula prstem , okamžitě by mě opusitla, přesto všechno mě miluje, vím to. A já ji. Máme takovej ten vztah- nejde mi žít a být s tebou, ale bez tebe je to ještě horší. Sama nevím, co dál, jsme spolu tak dlouho, máme byt a platíme hypotéku, bez ní jsem hrozně sama..

Reaguji na sestřička2286:
Buď ráda, že je jen takhle platonicky zaláskovaná, a ještě do heteračky, to máš dost jistotu, že z toho nic nebude... Ale vážně - skoro každý má nějaký nedostižný platonický ideál, v podstatě neškodný, jen by si to měl nechat pro sebe a ne tím toho druhého dráždit nebo dokonce zraňovat. Ale zase - splácíte spou byt, nepodvedla Tě, vypadá to, že s Tebou v životě počítá, tak neplaš.
No ale jestli Ti jde na nervy i z jiných důvodů, tak zvaž, jestli to má cenu, asi ten problém bude spíš někde jinde.