Neberu přítele domů

chodí s tebou a ne s tvým tátou, měl by tě mít rád takovou jaká jsi. Lidi se spolu rozcházejí kvůli rodičům svých partnerů??
Jste spolu dva roky, to chceš říct, že tvůj přítel nic neví, nic netuší? Ale jednou to vědět chtít bude, tak to neodkládej Držím palec

Přítel něco málo ví, jenže mi přijde, že to bere tak že to nafoukávám a ve skutečnosti to není tak horké... Když jsem se bavila s jedním kamarádem o dětství, tak on seděla vedle a ani k tomu neměl co říct protože on tohe nezažil..Ale jinak děkuji za podporu

Přesně to je ono..

Já taky jsem raději u něj.U nás to není taky tak dobrý.Naši jsou rozvedení a mámin manžel je taky cholerickej a když se napije no hrůza.vždy přítele láká ať jde s ním na pivo, to nesmím připustit, bůh ví co by se stalo.myslím, že když se zavřete do tvého pokoje,že by to mohlo být v poho.

Chápu a rozumím ...podobné jsem to měla v předchozím vztahu - bývalý přítel měl problém s mou rodinou a to mu nikdy neublížili nebo mu neřekli nic špatného...měl problém s tím,že naše rodina je jiná než ta jeho. Já jsem vyrostla ve velkoměstě - on z maloměsta - rozdíly - obrovské. Ve finále jsme se rozešli, ve mě od té dob zůstal takový ten pocit,že moje rodina je nenormální a ze začátku v novém vztahu jsem měla pocit,že nového přítele do rodiny ani nemůžu přivést. Nakonec to proběhlo a k mému překvapení v pořádku, minulý víkend poznal větší část rodiny a taky bez kolizi. Být Tebou bych přítele domů přivedla ať to sám vidí na vlastní oči a udělá si názor, třeba Tě taky pochopí nebo Ti bude více rozumět. Čim dřív - tím lépe. Pokud to nebude chápat a odejde od Tebe - tak za to věru nestál a nemohla bys ho mít jako oporu do budoucna. Věřím,že to dobře dopadne!

Já jsem chodila s přítelem 4 roky a taky u nás skoro ani nebyl. Brala jsem ho domů jen v případě, že nikdo nebyl doma. Taky nemám zrovna ideální rodinné vztahy a ze začátku jsem to před přítelem dost tutlala a styděla se za to. Celkově mi to bylo trapné i před jeho rodinou, že oni mě brali jako vlastní, jezdila jsem s přítelem na rodinné oslavy, jedla jsem u něj, spala, sprchovala se atd. a já jsem mu tohle nikdy nemohla oplatit Nakonec jsme se ustálili v tom, že jsem trávila čas jen já u něj a snažila jsem se mu to vrátit tím, že jsem doma třeba něco upekla a dovezla nebo jsem ho vzala na oběd do restaurace, uvařila jsem mu u něj doma a tak. Doteď s tím mám problém a bojím se, že až si najdu nového přítele, že tohle nepochopí Nejlepší je o tom asi s přítelem hned narovinu promluvit. Už se těším na okamžik, kdy si pořídím vlastní byt a kdy nebudu muset řešit svou "rodinu."

To já bych taky ráda aspoň takhle, jenže táta je na nemocenský a nez práce už asi půl roku a nemám prostě příležitost.. Je to s ním den ode dne horší

tak kamarádka chodila s klukem 4 roky a domů ho nikdy nepřivedla ukázat,tak byli u něj..a jemu to nevadilo...jestli mu to nevadí,tak není co řešit

Scooby: jeho mamce to nevadí, naopak mě má ráda.. Akrorát já si připadám jako největší blb*c na světě...
Janissinka: jemu to nevadí, nebo alespoň nic moc neříká.. ale jeho kamarádům to očividně vadí

Reaguji na Lucy5:
prosimtě...chodíš s ním nebo jeho kamarády?..kašli na ně..jde jen o vás dva..jestli mu to nevadí,tak bych se do toho nezavrtávala...

Ráda bych na kamarády kašlala, jenže poslouchat to před přítelem, který k tomu neřekne ani slovo, nezastane se mě.. Asi se za to taky stydí

Já jsem si přítele nikdy nevodila domů když jsem ještě bydlela u rodičů, max. když nikdo nebyl doma a nikdy mě ani nenapadlo, že bych se za to měla stydět. On je chlap, tak ať se postará .
Pokud to tak vyhovuje tobě, jemu i jeho rodině tak myslím není co řešit, jeho kamarádi ať se starají své polovičky a ty si z nich vůbec nic nedělej. Ono většinou když se někdo až moc stará o druhé tak je to tím, že sám má ňáký ten komplex A jestli ti jejich poznámky vadí a přítel k tomu nic neřekne, tak jim klidně sama vysvětli, že do vašeho soukromí jim nic není a ať ho v tvé přitomnosti nerozebírají

Určitě neodešel , kvůli tomuhle. Ostatní to tak řeší proto, že to tak skrýváš - kdybys jej vzala domů a pak řekla, no, jo no, můj fotr je .... ( dosadit , co se nejvíc hodí ) , sorry, omlouvám se za něj - nepůjdeme příště raději k tobě, ať je klid ? - tak máš pokoj. Všechno co se ututlává nakonec vyjde na povrch a pak to není příjemná situace.
Btw. ono nikde to není zas tak stoprocentně ideální jak to třeba na pohled zvenku vypadá - u tvého přítele doma nejspíš také ne .

já ho taky neberu domů a to bydlím sama bez rodičů - tedy s dcerou, která jezdí je o víkendech a prázdninách

ale můj byt -můj hrad, můj byt - moje soukromí - a ať se to někomu líbí nebo nelíbí, je to jen a jen moje věc, jestli si k sobě někoho pozvu nebo ne