Smazat

Jsem až moc tolerantní

Ahoj,
na nadpis bych potřebovala aspoň tři řádky, tak ale snad jsem to vystihla.
O co jde - myslím si, že od krachu minulého vztahu jsem se dost změnila a jsem o dost tolerantnější a naučila jsem se, že důležité je tomu druhému věřit - pokud teda nemáte důvod nevěřit.
Se současným přítelem jsem 2 roky, milujem se, věříme si a tak dále. Jsem sice žárlivější typ, občas se najde nějaká věc, kvůli které zrovna dvakrát nejásám, ale to je asi běžné, zdravě zažárlí občas snad každý, ale nikdy jsem neměla jediný důvod, co se týče nevěry, zapochybovat. Jenomže - jelikož přítelovi věřím, nestíhám ho, nekontroluju, nespovídám a vůbec jsem dobrá přítelkyně a dost tolerantní, tak si přítel myslí, že snad nejsou žádné hranice a že prostě přejdu všecko a žeje všecko normální.
Například? Bydlí přes týden na koleji a včera mi během filmu o něčem chtěl povyprávět a cituji: "No když jsme se s Nikolou dívali na film, tak ona nechápala tu scénu, jak..." atd. No tedy byla jsem dost v šoku. Jasně, nic mi netají a klidně mi o tom řekne, je to jeho spolužačka, ale prostě... tohle už je trochu moc, nemyslíte? Já teda myslím. Copak já si taky domů vodím kluky a dívám se s nima na filmy?
No a problém je v tom, že když něco namítnu, že se mi to nelíbí, tak se ohradí, že prý přeháním a tzv. "co jako dělám" apod. Není to o tom, že bych si myslela, že tam dělají bůh ví co (i když dotyčnou nemusím, už jen kvůli tomu, že by mého přítele brala všema deseti ), ale prostě se to nehodí, nedělá se to.
Co myslíte, co mám dělat a jaký na to máte názor?




 
arrow
profile_image
deniisek19 mojeid
od 26. 10. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

tak já bych tohle asi nepřežila

Reaguji na deniisek19:
To chápu Já taky ne, kdybych ho neznala

Cituji Lilly Grace: nemyslíte? Já teda myslím

Taky myslím
Tolerance je hezká vlastnost, ale jen když má své hranice. Ty máme každý někde jinde, ale od určité chvíle už tolerance není tolerancí, ale lhostejností nebo naopak politováníhodnou blbostí, kdy se sebou člověk nechá orat.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že se můj poslední vztah rozpadl právě kvůli mé téměř nekonečné tolerance. Nezneužíval toho, ale i tak z mé strany ty hranice prostě chyběly. Máš Lilly Grace pravdu, jsou věci, které se prostě nedělají. A vzít si spolužačku domů a koukat s ní na film mezi ně (aspoň u mně) patří. A u Tebe evidentně taky
To, co cítíš, že už je prostě moc, nedovol. To není netolerantní, ale rozumný

Cituji Xella: A vzít si spolužačku domů

Tady by mohl někdo říct, sem si jistá, že můj přítel by to řekl , že vzít na pokoj na koleji není totéž, co vzít domů, podle mě - vždyť tam bydlí, je to taky doma. To, že bydlí třeba o patro výš neznamená, že je to jeho spolubydlící nebo co...

Cituji Xella: Ty máme každý někde jinde, ale od určité chvíle už tolerance není tolerancí, ale lhostejností nebo naopak politováníhodnou blbostí, kdy se sebou člověk nechá orat.

Musím ale zase říct, že když se mi něco opravdu nelíbí, tak se ozvu. Ale... toleruju. Každopádně nevěru - líbáním počínaje bych neodpustila. Nikdy.

Cituji Xella: To, co cítíš, že už je prostě moc, nedovol

á bych ráda nedovolila, ale jak na to? To je ten problém, nevím si rady...

Cituji Lilly Grace: á bych ráda nedovolila, ale jak na to?

Není nic jednoduššího (nebo těžšího?) než mu to říct Hezky v klidu, bez zbytečných emocí. A hlavně narovinu, zaobalovat to nemá smysl, to chlapi nechápou Prostě bych mu normálním tónem řekla: "Honzo (miláčku, zlato, ... dle libosti), mně vadí, že si zveš Nikolu k sobě. Ty víš, že jsem tolerantní, ale tohle je na mě moc. To se přece dá pochopit, ne?"
A uvidíš, co z něj vypadne....

Reaguji na Xella:
Jasně, vím jak se vyjádřit Spíš mi jde o to, že on na tom asi nevidí nic špatnýho a nechápe, co mi vadí a proč bych mu měla něco "zakazovat"...
Takže dejme tomu, že mu to řeknu a on to tedy zamítne s tím, že v tom vidím něco, co není (to samozřejmě vím, ale.). Co dál?

Cituji Lilly Grace: Co dál?

Oplácet mu stejnou mincí s pocitem "ať teda ví, jaký to je" mi nepřijde moc rozumný a nemuselo by to mít efekt. Takže pokud by fakt nechtěl pochopit, že takhle ne, asi bych se s ním rozloučila. Není rozumný příliš posouvat hranice své tolerance, to bys taky jednou mohla procitnout a hodně se divit, jakou loutku ze sebe nechalas udělat.

arrow
profile_image
martinam
od 13. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Lilly Grace: Tady by mohl někdo říct, sem si jistá, že můj přítel by to řekl , že vzít na pokoj na koleji není totéž, co vzít domů, podle mě - vždyť tam bydlí, je to taky doma. To, že bydlí třeba o patro výš neznamená, že je to jeho spolubydlící nebo co...

Na koleji to tak často chodí. Tím nechci říct, že by mi to nevadilo, ale prostě to tam tak chodí, že se chodí z pokoje do pokoje.

Cituji Lilly Grace: i když dotyčnou nemusím, už jen kvůli tomu, že by mého přítele brala všema deseti

Já celkově neberu situace, kdy by se můj chlap měl kamarádit nebo trávit volný čas s ženskou, která po něm "jede".

Cituji Lilly Grace: Takže dejme tomu, že mu to řeknu a on to tedy zamítne s tím, že v tom vidím něco, co není (to samozřejmě vím, ale.). Co dál?

Já bych mu řekla něco v tom smyslu, že to je sice možné, ale že pokud se mnou chce chodit, bude muset tolerovat taky on mě a mé postoje. A mezi ně patří, že můj chlap se s potencionálními "čekatelkami" nekamarádí No, ale já jsem v tomto dost nekompromisní, nevěřím na přátelství mezi ženou a mužem. Je těžké to "nastolit", když jsi doted takové věci tolerovala. Já bych byla schopná mu říct i to, že pokud se mu to nelíbí - může me za tu slečnu vyměnit, třeba bude tolerantnější No, je možné, že by se chlap otočil na podpadku a utíkal mě vyměnit

arrow
profile_image
martinam
od 13. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Xella: Oplácet mu stejnou mincí s pocitem "ať teda ví, jaký to je" mi nepřijde moc rozumný

Mě docela jo. Třeba by mu trklo. Zkusila bych si k sobě domů pozvat kamaráda a koukat s ním na film. Nejlíp nějakého fešáka, na kterého by měl důvod žárlit.

Reaguji na Xella:
Oplácet rozhodně nechci, za 1. si myslím, že by to právě nemělo ten efekt a ještě ke všemu by to bylo tak jasné, že je to naschvál a za 2. na tohle nemám ani povahu
Je mu 20 let, já jsem jeho první vztah. Vůbec snad neví, co doma má. Neví, že je taková spousta holek, co už by ho poslaly někam...
Rozloučit se je těžké no... A asi další řešení potom není. Nebo o něm nevím.
No, dneska mu řeknu, že jsem o tom, co řekl, přemýšlela a nelíbí se mi to a tak dál. Nejdřív je asi třeba vědět jaká bude reakce a pak řešit dál

Cituji martinam: Na koleji to tak často chodí. Tím nechci říct, že by mi to nevadilo, ale prostě to tam tak chodí, že se chodí z pokoje do pokoje.

Jasně, nevadí mi, když se takhle koukají jako skupina i s dalšíma lidma, to je v pohodě Ale sami dva, to už je něco jiného.

Cituji martinam: Já celkově neberu situace, kdy by se můj chlap měl kamarádit nebo trávit volný čas s ženskou, která po něm "jede".

Nojo, ale je to spolužačka na herecké škole. Ve třídě jich je 10 a ve styku jsou neustále, musí spolu spolupracovat, hrát scénky atd. Ale je fakt, že jeho volný čas je už věc druhá...

Cituji martinam: když jsi doted takové věci tolerovala

Nic takového se právě zatím nestalo. Řeším to proto, že tohle už je právě moc a tolerovat to nechci.

Cituji martinam: Zkusila bych si k sobě domů pozvat kamaráda a koukat s ním na film. Nejlíp nějakého fešáka, na kterého by měl důvod žárlit.

Na to já nejsem. Příčilo by se mi si domů někoho vzít

arrow
profile_image
Deci
od 16. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Taky jsem znala pár, kde kluk začal koukat se svou spolubydlící na filmy...a skončilo to nevěrou a rozchodem Tohle bych netolerovala.

arrow
profile_image
martinam
od 13. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Lilly Grace: Ale je fakt, že jeho volný čas je už věc druhá...

Asi tak.

Cituji Lilly Grace: No, dneska mu řeknu, že jsem o tom, co řekl, přemýšlela a nelíbí se mi to a tak dál. Nejdřív je asi třeba vědět jaká bude reakce a pak řešit dál

Jj, to bude nejlepší.

Taky sem byla taková, ale dneska už tomu neříkám tolerantnost ale blbost Nebuď naivní. Sama vidíš, že to není správný a normální.

 

Téma Jsem až moc tolerantní je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené