Je toto ještě kamarádství?

jaromira

alespon vidíš, na čem kamarádství stojí...ona to zapotřebí nemá, ale když to pomůže tobě, tak proč ne?

je to závist...kamarádství není o tom, že máme uplně stejný pohled na svět,ale o tom, že jsme tolerantní k druhým...každý má právo na svůj názor...a kámošky se mají podržet...

Včera jsem se dozvěděla, že má ex kamarádka si myslí, že ji závidim vztah s chlapem, co rád pije pivo - mě pivo smrdí, zavidím ji bárák a dítě. Že jsem labilní a že můj přítel není pro mě vhodný a to ho viděla 4x.
Nikdy jsem ji nic nezáviděla a ani nechci to, co má. Takže mi toto zjištění vyrazilo doslova dech a zároveň jsem se musela smát
Mám pocit, že někteří lidi ze sebe dělají víc a nemají proč. a to třeba jen z důvodu, že mají peníze. Ona dřív neměla nic, co má chlapa, tak si myslí, že je paní světa

tyweee

ted jsi na to kápla

Tohle jsem měla s tou mojí ex, když jsem si nechala dělat nos. Těch řečí, jak to nepotřebuju a bla bla bla. Nakonec jsme se o tom nebavili a když jsem šla na opku, tak jsem to ani raději neřekla.

tyweee
Taky dobrý.... Já tohle prostě nechápu..jak někdo, komu roky věříš, svěřuješ se a jste téměř jak sestry může zničehonic změnit svoje chování. Taky jsem si to zažila, ale prostě mi hlava nebere, proč?? Ona třeba ex- kámoška není ve vztahu vůbec šťastná a proto kope kolem sebe... proto je tak zlá...

rattty
Nejhorší je ale to léčení. Vymazat, zahrabat, nestarat.
Jsme se nad tím včera bavila s přítelem - horká hlava. Ten chtěl ještě večer k nim jet a udělat jim make-up.
Zjištění, že si vymýšlí a převrací všechno, co může. Hlavně to, že ona mi vždy pomohla a já ji nikdy. Ehm, za poslední rok jsem ji už nic nesvěřovala a holka nikdy neuměla dát najevo city, tak jak ji může člověk pomoci, když ani neví, že chce. Do hlavy ji nevidím.
A ještě ji vadilo, že já utracím své vydělané peníze, že nemám nikoho, kdo by mi řekl STOP.
Tak to jsem se pak málem válela smíchy.

pájík
Docela často si stěžuje, že ji vadí, že ten její má rád pivo. Navíc se přestěhovala za Prahu a moc lidí tam nezná.
Navíc ten její přítel je prostě ten typ, že kdyby to nebyl její přítel, tak si absolutně s ním nemám o čem bavit. Když se jednou opil, tak o sobě říkal,že je Ježíš. A závidět barák? Řadovka, kde si vidí sousedi do talíře, navíc přes zdi slyšíš. To i v tý králíkarně, kde bydlíme, tak je větší klid a nic přes zdi neslyším.

Takže opravdu nechápu a nenašla jsem nic, co bych mohla závidět.

Kelly123
No je to divné, nepřipadá ti, že se v jejím životě děje něco špatného? Nemá třeba nějaké výrazné potíže a tím, že ti píše takové maily, se jakoby cítí o něco lépe? Není to tedy nic, co by tě mělo trápit, spíš to na mě působí, jakoby zjistila, že její život se ubírá úplně někam jinam a vlastně si to ani sama sobě nedokáže přiznat, tak je útočná vůči jiným. Zkus zavést řeč na to, jestli se něco nestalo, třeba se ti nesvěřila.

taky jsem jí to už neřekla...
jo kamarádství je určitě o toleranci, a hlavně nevím, proč bych měla kamarádce něco závidět, přece jí mám ráda, tak jí to přeju ne?
Opravdu by mohl být někde problém, že je na okolí nepříjemná. Ale když ti to sama neřekne, tak je to *** platný a ty budeš muset buď vydržet nebo to vzdát.

V jejím životě se děje jen to nejlepší, jak mi neopomene pokaždé napsat. Takže i kdyby bylo zle, já se to nedozvím, ani nemáme společné kamarádky.
Každopádně děkuju za rady, je vidět, že všude je něco ...že ?

Toto jsou nejodpornější útoky od "kamarádek" z práce:
Celé léto zas budeš zapařená v riflích.
Pořád si hrabeš do vlasů špinavýma rukama.
Když neděláte adventní věnec, tak jste asi mimozemšťan. Teď se to dělá, je jiná doba.
Nemůžu ti říct, jestli ti to sluší, protože bych musela být upřímná.
Vysáváš mi energii. Paní, otravujete nás.
Ty žes doma pracovala?! To bych chtěla vidět.
Nepleteš, nevyšíváš, co ty vlastně děláš?
O shánění práce: Tam na tebe už čekají s otevřenou náručí! (ironicky).
Posledního půl roku je to na denním pořádku, aspoň to pro mě nebude tak zlé, až v práci všichni skončíme.

Kelly123
Fakt je všude něco. Obě chodíme na Spolužáky. Dřív tam skoro nic nepsala. Teď najednou popisuje detailně kde byla a s kým. A mě je to přítom uplně jedno. Víš, že mám pocit, jak kdyby mi chtěla dát najevo, jak ji je fajn. Je to můj pocit,ale ty příspěvky jsou tak okaté. Každopádně ze mě spadl obrovský kámen, že sem s ní skončila
Teď se opravdu jen v duchu směji nad tím, co si o mě myslí a hlavně co povídá za divný věci, který nejsou pravda. Netrápí mě to, už a naštěstí.
Takže jestli ti tohle dělá ta tvá, tak se na ní vykašli

Máte pravdu, všude je něco. A protože máš Kelly svých starostí jistě dost, tak bych prostě nějakou dobu s mejlováním počkala, nereagovala bych. Myslím, že je zbytečné se jí na něco ptát,když jak píšeš, ti stejně napíše, že se má fajn, že se nic neděje... A uvidíš, co se bude dít. Rozhodně to není momentálně tvoje nejlepší kamarádka, s tím se, bohužel, smiř.
Já jsem měla taky kámošky, stejně starou, věřila jsem jí a hlavně jsem byla ráda, že s někým mohu jezdit na dovolenou. Obě jsme totiž milovaly turistiku. Chodily jsme na kafčo, prokecaly večer. Jenže pak se začaly občas stávat věci, které mi dost vadily a které bych od kámošky nečekala. Třeba-byly jsme na dovolené v Beskydech. Upozornila jsem ji předem,že toho zase tak moc neujdu a tak jsme společně plánovaly trasy do 20km.Jenže na konci jedné tůry, odkud jsme musely zpět jedině busem, mi bez varování sdělila, že ona půjde domů-do chaty dalších 20 km pěšky, že se chce ještě "projít". Řekla jsem jí, že to já v žádném případě fyzicky nezvládnu, co tedy budem dělat? Prý ona si půjde a já ať si jedu sama zpět... a po nastudování trasy odešla! A já tam zůstala 20kilásků sama u nějaké okresky.Podařilo se mi popojet náhodným busem do nějaké vesnice, odkud mi mělo něco jet zpět.Jenže za 4 hodiny! A co teď...No nakonec jsem prvně v životě stopovala..., Druhý den mi to provedla taky ale přímo v lese, kde se odpojila, že jde těžší a delší trasou, i když jsme se na původní trase předem domluvily. Takže jsem pak ve finále 3 km bloudila sama lesem, protože chyběly značky a došla do cíle spíš zázrakem.Nepochopím dodnes, jak někoho někdo může nechat v horách samotného? A tak se tyto "nedorozumění" stupňovaly. Zjistila jsem postupně (či spíše prohlédla), že jak není po jejím, tak si to prostě vynutí jinak.. A když jsem si našla známost a občas se jí svěřovala, tak mne přestala vnímat a postupně mi volat a našla si jiné známé, protože mi evidentně záviděla, že někoho mám (i když krátce).... No nakonec jsem si řekla, nač mi je taková kamarádka,když musí být vždy po jejím,když mne nevyslechne a nesdílíme společeně radosti či starosti.

Kelly123

To, cos popsala, mi připomnělo moji bývalou nej-kamarádku ze střední školy. Doslova jsem se zbožňovaly od prváku, pořád jsme byly spolu, po škole, o víkendech, o prázdninách.. Bavily jsme se o všem možném, dokonce chvilku chodily s nejlepšíma kamarádama..Až na začátku čtvrťáku se to tak nějak obrátilo, začala se chovat přesně tak, jak píšeš, vůbec jsem to nechápala (ano, naši podnikali a byli jsme při penězích, ale já se tím nijak nechlubila a nakonec, tak to bylo po celou střední). Pak jsem se doslechla, že mě i pomlouvá, docela děs. Přitom na otázku, co se děje, vždy odpovídala, že nic. Takže jsem to "kamarádství" nakonec přestala řešit.. Pak na oslavě maturity se opila jak dán, skočila mi kolem krku a bulela, že je jí to líto, ale že jsem vždycky byla lepší, vždy o krok napřed, že kluci chtěli víc mě atd. Nakonec z ní vypadlo, že to bylo kvůli klukovi, který se jí líbil. On ho chtěla, on chtěl mě, já o tom nevěděla, ničeho jsem si nevšimla . Hezká trojka... .

Takže Ti radím, aby sis s kámoškou sedla na kafčo a otevřeně si s ní zkusila promluvit, co se děje.. A pokud Ti bude tvrdit, že nic, tak bych s ní asi komunikaci přerušila, aspoň na nějaký čas. Uvidíš sama, jestli se Ti po jejích "velmi milých" mailech bude vůbec stýskat...

Je to zvláštní, po letech takový obrat. Mě to připadá, že v něčem tápe, stojící na křižovatce a neví jakou ulicí se vydat. Zvyšuje si tím sebevědomí, jelikož svého má pramálo. Jak se říká největší ochranou je útok. Já bych takové dlouhodobé kamarádství rázem neusekla. Jestliže ta vzdálenost měst je únosná, pozvala bych ji na skleničku vína a myslím, že zjistíš víc.