Stále otravující bývalá přítelkyně

Teda kočko jako bych to psala já. Mám podobnou zkušenost, opravdu šílenou. Já se tomu nejdřív smála taky ale pak mi to začalo jít na nervy.
Přítel se s ní rozešel 3 měsíce předtim, než poznal mě. Jim to však neklapalo už dávno před rozchodem.Pak s ním byla jakože kámoška, dobrá. Jenomže potom? Pořád se nám cpala do života. Takovým způsobem,který jsem nepochopila Nejdřív nám přala všechno dobrý. O měsíc mu zase psala že ho chce, o týden že ho nenávidí. O asi další měsíc měla přitele, pak zase týden na to, chtěla toho mého,když jí odmítl zase ho nesnášela. Později se začala kamarádit i s jeho partou aby ho mohla potkávat. A další věci. To by bylo na román.
Každopádně nevím co poradit aby si dělala ty. Spíš, zastavit to může jen ten mužskej.

to si také myslím kdyby to byl takový problém, blokne si číslo apod. Ale on to asi jako problém nevidí a dělá mu to dobře.

AHoj holky, nevím, jestli jsem v dobrém tématu, ale každopádně moje zoufalost už mě dohnala k tomu svěřit se někomu s tím co prožívám...Tuhle stránku jsem objevila nedávno a musím říci, že od té doby jsem tu snad denně Pročítám všechny možná témata a hledám rady....jop a omlouvam se za chybyMůj problém vznikl už asi hodně dávno, řekla bych, že v tu dobu, kdy jsem poznala svoji první lásku, bylo mi čerstvých 18 let(nyní skoro 25)Strašně jsem se zamilovala, a všemu věřila, ale jak to tak bývá, přítel nebyl svatoušek, dušoval se jak mě miluje, nikdy by mi v nicem nelhal a blablabla jenže to by nebyl život, aby se člověku náhodou do rukou nedostal mobil, kde jsem měla napsat zprávu jeho mamce k narozkám, samozřejmě mě (tenkrat ještě u stare nokieú) zaujala zprava nad tim- nezname cislo a text broucku dekuji za prani zase jsi prvni.....bylo mi receno ze je to 6let stara kamaradka...ona kamaradka nakonec byla byvalka, se kterou chodil predemnou a to 3 roky a ktera ho nechal, naslo se vice zprav, historie icq se hemzila vzkazy o tom, jaka jsem chudinka jak ho miluju, o nasem poprve...o tom jak s ni chce spat...atd.....tenkrat jsem s nim zustala a tam se zacala utvaret ma povaha...strach, zarlivost, paranoia....neskutečné depky...přetrvávající dodnes....vztah samozřejmě nakonec skončil, ještě me stihl pozadat o ruku a mesic pred svatbou se vratil k byvale....

Nyni mám noveho pritele...je uzasny mily, ale jeho historie zen je bohatsi...ale to je tim, ze mel vtahy max.pulrocni...od zacatku slysim o x bejvalkach, kamaradkach, milenkach, ktere oznacuje za kamaradky, nebot s nimi spal jen jendou a zustali dobrymi prateli!...dokonce ma vic kamosek nez kamosu...a ja tzo nedavam, delam sceny, zarlim...hruza proste to nedavam, zarlim na azdeho....na kazdou ,uz nemuzu...proste vim, ze on me nepodvadi, nedela mi nic spatneho, ale je spolecensky az hruza, rad je stredem pozornosti vsech slecen...nemysli to zle, je hold takový..ale...ty slecny jsou samé modelky...zatimco ja jsem normalni....není vyjimkou, ze mu psaly a volaly bejvalky, co tyden mu prijde nekolik vzkazu smssek na FB, mobil, zda zije, jak se ma......Nevim si s tim rady....

ber to tak, že kdyby chtěl některou tu modelku, tak ji má (když jich má kolem sebe tolik) a neztrácí s tebou čas! Jestli to nebude tím, že tě má rád a že mu asi přijdeš hezčí než ty "modelky" já bych to brala jako plus- kluk který tolik pěknejch holek kolem sebe nemá se pak snadno nechá oblbnout když na nějakou narazí

Reaguji na Eleny:
Tak takový chlap by mi taky pil krev. No, otázka je, jestli mu to dochází, mluvila jsi s ním o tom? Řekla jsi mu, že ti to vadí?

ANo, řekla jsem mu všechno, ale je to zbytečné..má svůn názor a ten mu nemohu vyvrátit, kdyz zacnu zarlit, jsem pro nej stíhacka a nemocna zarlivka, casto totiz brecim, nevim proc jde tak u me ven emoce typu strach zlost atd....a jeho to neuveritelne stve..miluju ho ale citim se strasne vycerpana...on je krasnej, uzasnej a zabavnej....a ja cim dal vic pusobim, jako nesnesitelna stihacka....napriklad ted 7.3..ma svatek....uz ted vidim jeho zed na facebooku...minimalne 30 holek a vzkazy:muck pusinku k svatecku, Tomasku zlaticko vse nej....pujdeme to zapit a tak dale a tak dale......

proste nevim co mam delat..

Tak to se přiznám, že bych taky zle vydýchávala, kdybych mu to řekla a on mě měl za žárlivou stíhačku. Jako, i kdybyh byla, tak pokud by mě měl rád, tak to prostě buď utne nebo alespoň omezí. Podle mě není chyba v tobě, ale v něm, bude to tak trochu omezenec. Pokud jsi mu řekla, že ti to ubližuje a on to jen shodil, tak to je dost smutný a já bych si takto partnerství nepředstavovala. Že má pestrou minulost bych neřešila, ale že se chová takto dětinsky to asi jo. Ale ber mě s rezervou, mně chlapy co mají víc kamarádek než kámošů přijdou docela dost divní. Myslím si, že se k sobě moc nehodíte, ty jsi apriori nedůvěřivá a zraněná z prvního vztahu, takže potřebuješ cítit ve vztahu jistotu a oporu, kdežto on si potřebuje honit ego.

Taky si myslim, že se k sobě nehodíte....ty potřebuješ kluka, kterej není tak společenskej a tvůj přítel holku, která si věří a je tolerantní....pokud se nezměníš ty nebo on, tak myslím, že vám to dlouho nevydrží. Jak už tu někdo psal, ber to tak, že jestli má kolem sebe pořád modelky a vybral si tebe, tak ty modelky asi z nějakýho důvodu nechce. Můj ex byl taky neuvěřitelně společenský, samá kamarádka, zezačátku mi to nevadilo, ale časem mi to začalo lézt na nervy. Už bych takovýho kluka nechtěla, chci v rámci možností klid, ne mít doma playboye

Znám plno holek,které byly krásné,inteligentní,sebevědomé,nad věcí a tento typ partnera z nich udělal paranoidní stíhačky...Můj kamarád se v tom dokonce vyžíval a říkal jak se mu líbí když ta ženská se úplně změní a udělá z ní "žárlivého blázna,stíhačku" a až se mu to podařilo opustil ji .....

Kanko, ja vím že je to i ve mě víš??Prostě se strašně bojím, už nevěřím, už nedokážu být ta silná a důvěřivá sebevědomá holka jako jsem bývala kdysiprostě to už nedokážu....Prominte, že Vás tady s tím otravuju, jen uz nevim komu se mam sverit, pravdu ma v tom, ze ja jsem casto smutna, nemam naladu jsem spis pesimista a casrto brecim no, jsem hold nejaka precitlivela a on si predstavuje veselou, stastnou holku, tvrdi ze nedela nic co by mi mohlo vadit..ano ja vim, nepodvadi, nepise si uz s bejvalkama, i se snazi nebo aspon obcas omezit kontakty s kamaradkama, ale hold ty kamaradky asi nechteji omezit kontakt s nim a delaj mi to vyloženě naschval

Eleny, podle mě se k sobě moc nehodíte. Ale zkoušela jsi třeba pomoc psychologa, který by ti trochu pomohl se s tvými pocity vyrovnat?

Ale dokážeš Stačí se trochu sebrat. Jako první si najdi psychologa.

Přestanou až pochopí, že je ti to fuk - mám to vyzkoušené.

Podle mě se můžeš změnit a být znovu ta veselá a sebevědomá holka - stačí chtít - a začít na sobě pracovat. Především se zaměř na SEBE a né na něj a jeho kamarádky. Ty úplně vypust, netrap se, žádný chlap není jistota /ani ten co nemá žádné kamarádky/, nestojí ti za to se trápit - miluj ho, ale především se nauč milovat sama sebe! Věnuj se sama sobě, najdi si nové končíky, čti knihy o sebevědomí, žárlivosti apod. Je to na tobě. Hroucením si nepomůžeš.

Pak je taky možnost se s ním prostě rozejít - pravda je, že na takové typy mužů, kteří mají na každém prstě milion důvěrných kamarádek, je těžké nežárlit. Ale ty si musíš vybrat, bud s ním zůstat a nežárlit /jinak se totálně zničíš - né jeho, né jeho kamarádky, ale zničíš sebe/ anebo se na něj vykašlat.

Martinam:ano, ja vim, asi bych opravdu potrebovala psychologa, jde mi o to ze ten vtiravy pocit, to neustale boleni bricvha, ta uzkost, kde kdy koho potka, kdo mu zase napise....ja to snad ani neumim popsat,ale proste me desne nici uz jen ta predstava, ze se to stane, protoze vim jak mi bude....vim jak mi bude az zase potkame nakou dokonalou kamosku...jak se budu citit jako smudla....achjo...prijdu si proti nim tak strasne oskliva a obycejna...proste nahraditelna, jsem asi fakt psychopat....proste ja ho moc miluju, snazim se venovat sobe, chodim cvicit, ctu,travim cas s kamaradkami...ale i tak, kdykoli jde nekam sam....sedim treba nekde v baru s holkama a v jednom kuse myslim na to jak se chova...vim, ze by me nepúodvedl..a kdyby jo,mozna se to nedozvim, vim ze se tomu neda zabranit, ze kdyz bude chtit udela to...to vse ja vim...ale znam jej jak se chova kdyz se napije, jak je veselej, necha se obejmout,dat si pusu-na tvar.....atd...proste vse v ramci normalu a presto to u me vyvolava bolest...

S mojim priateľom som sa spoznala pred štyrmi rokmi. Jeho manželka ho opustila kvôli inému chlapovi, odišla do zahraničia a on žil už niekoľko rokov sám.
Prvý rok sme sa stretávali cez víkendy, kedže sme bývali daleko od seba . Po roku som prišla o prácu a chcela som odísť do Anglicka. Navrhol mi aby som sa nasťahovala k nemu, že nejaká práca sa už nájde.
Dva mesiace potom ako som sa k nemu nasťahovala, mu manželka napísala aby ma vyhodil - že ona mu dovolila priateľku len cez víkend, ale uprostred týždňa tam vraj nemám čo robiť.
Mne zavolala, že mám vypadnúť.
Ani jej neodpovedal ... myslíte že urobil chybu?

Ja som mala pocit že sa ma nezastal.