Nejdřív stručně o mé situaci - studuji doktorandské studium v oboru, který mě celkem baví a který studuji už od bakaláře. Hlavně od magisterského studia jsem se oboru začala hodně věnovat a investovala do studia dost času a také peněz (zahraniční výzkum). Taky díky tomu jsem se dostala na doktorandské studium, z čehož jsem měla velkou radost, protože to znamenalo, že můžu pokračovat ve studiu oboru, který mě baví. ALE. Jedná se o obor, ve kterém není moc dobré uplatnění na trhu práce. Což jsem samozřejmě věděla už dřív, ale plánovala jsem, že během dokt.studia začnu učit na katedře, což se ukázalo jako nesmysl, protože po studentech chtějí hlavně věnovat se studiu a výzkumu, a poté, co budeme mít hodně publikováno a "odkonferencováno", tak možná potom můžeme kromě jiného i učit.
A tím se dostává k jádru "problému" - občas mám opravdu plné zuby toho všeho, co je se studiem spojeno, ať už se to týká papírování všech možných i nemožných záležitostí, toho, že pořád čekám na to, až se někdo k něčemu vyjádří, toho, že nemám vlastně vůbec nic jistého (včetně práce), a hlavně toho, že jsem vůbec nezapadla do akademických kruhů mého oboru a vlastně až tak úplně zapadnout nechci, protože mi někteří připadají pokrytečtí a tak trochu honiči vlastního ega.
Minulý rok jsem přemýšlela, že se studiem skončím, pak jsem v sobě sebrala zbytek vůle a ctižádosti a neskončila, dokonce jsem úspěšně složila další zkoušky, jenže připadám si prostě úplně mimo, jak když jsem jednou nohou "tam" a druhou někde jinde. Vím, že kdybych víc zapadla, tak tohle třeba řešit nebudu, ale já si prostě nedokážu hrát na intelektuála.
Navíc mám ze sebe občas pocit, že jsem možná trochu víc praktičtěji zaměřený člověk, než abych celé dny seděla a dumala a něco psala, i když je pravda, že tímhle směrem zaměřená jsem, ale unavuje mě celá ta habaďůra kolem.
Přemýšlím, co dál, a napadlo mě, jestli by nebylo nejlepší začít podnikat v mém koníčku (jiný, než obor, který studuju), nevázat se tolik na studium a na to, jestli seženu práci v oboru. Nebo řeším, jestli nebude nejlepší studium přerušit a najít si jakoukoli práci, plus to podnikání, ale práci si sháním už pár měsíců a zatím bez úspěchu.
Vím, že nejsem v žádné strašné situaci a že jsou daleko horší situace, ale ráda bych se vyhnula vyhoření, které mě potkalo minulý rok, a taky tomu, že dokončím studium a budu trčet na úřadu práce....
Máte někdo z vás s tímhle zkušenosti? Uvítám jakékoliv nápady, rady, cokoliv....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Studium, práce, podnikání? Nevím, jak dál...
Poslat SZTedy, neni to sice žádná strašná situace jak píšeš, ale docela dobře chápu, že pro tebe je to celkem hodně komplikované a rozhodně to není nic o čem by se nemělo a nestálo za to přemýšlet, protože zřejmě na tom, jak se rozhodneš, bude pak záviset jestli budeš se svým životem spokojená nebo ne. Akorát že teda vůbec netuším, co bych na tvém místě dělala. Já si sama sebe jako VŠ kantora představit nedokážu, papírování nenávidím (a to pracuju ve veřejné správě... takže opruz) a taky si sním o svém vlastním podnikání úplně v jiném oboru (právě v tom, co jsem vystudovala - a taky shodou okolností obor, kde není moc uplatnění) a závidím každýmu, kdo je sám svým pánem
Takže já bych se určitě snažila podnikání rozjet, pokud tě to odvětví baví a je to reálné a máš nějaké možnosti. A alespoň budeš mít jednu věc, které se budeš most držet. Ale s tím studiem... to fakt nevím. Jak dlouho bys ještě studovala, než z tebe bude PhD.?
Reaguji na vilima: Přesně tak, závisí na tom docela dost věcí, včetně finančního zajištění...
Jsem ve druháku, normálně je PhD. na tři roky, ale vzhledem k rozsáhlosti dizertace a výzkumu studuje drtivá většina lidí 4 a více let. Pokud by to jen trochu šlo, tak bych chtěla studovat max. 4 roky, na druhou stranu, kdybych věděla, že budu mít slušný příjem (ze kterého se uživím a aspon trochu ušetřím) a podnikat v tom, co mě baví, tak bych studium asi i přerušila, nebo pokračovala a protáhla ho, přeci jen už je to po těch 3 letech jedno, protože status studenta a jiné věci z toho vyplývající už od 26ti nemám...
Jenom mě teď zpětně docela štve, že jsem během bc a mgr studia nehledala práci nebo brigády alespoň trošku související s oborem, ale chodila jsem na takové ty typické brigády, které do životopisu těžko použiju...
No na prvním místě je asi potřeba si ujasnit, jestli ten doktorát chceš opravdu dodělat a taky proč ho chceš dodělat - resp. bude ti to k něčemu, když nevíš, jestli budeš ochotná podstupovat všechny ty otravnosti, co souvisejí s tím, abys mohla učit? A jestli pak vlastně budeš ještě chtít učit ? Nebo ho chceš dodělat především kvůli tomu, že to chceš dotáhnout do konce, když už jsi téměř v půlce... Asi potom až budeš mít jasno v tomhle, bych řešila to další... jestli hledat práci nebo začít podnikat nebo obojí dohromady. S tím, že do školy se můžeš třeba ještě vrátit...
Reaguji na vilima: Když tak nad tím přemýšlím, dodělat bych ho chtěla, když už jsem s tím začala. Ale chybí mi motivace (což je nepřímo spojeno i s tím, že jsem příliš nezapadla) a taky beru v úvahu výdělek, nebaví mě vyžívat ze stipendia, navíc mám dojem, že právě díky doktorátu (resp. ukončenému mgr.) nemůžu sehnat ani brigádu. Takže když si to vezmu kolem a kolem, v úvahu připadá buď to podnikání se studiem, nebo přerušení studia, hledání práce a podnikání...
Ach ten věčný boj s tím, když má člověk na výběr Chápu to dobře, že nejsi vyloženě závislá na nějaké té práci, myslím ekonomicky, když máš stipendium...? Jasně, asi ti toho moc nezbývá, ale i tak, s nějakým tím omezováním, které se bohužel dotýká hodně lidí, vyjdeš? Pokud jo, můžeš tedy dál studovat a zkusit rozjet to podnikání, z kterého ti časem zřejmě něco kápne, takže bys na tom byla líp, je tak?
Reaguji na vilima: Vyloženě závislá na práci nejsem, stipendium mě vystačí na měsíční náklady stačí, i když samozřejmě je to hodně zkrátka, protože si z toho platím i pojištění. Ale dneska jsem nad tím přemýšlela ještě víc, a to podnikání by bylo dobré, během roku bych ho rozjet mohla víc, a na prázdniny sháním brigádu aspoň na přivýdělek...takhle by to mohlo vyjít, otázkou je, co po tom studiu, zůstat nebo nezůstat v akademické sféře, když mi tam z poloviny dost věcí nesedne...no, ale to se uvidí...
Děkuju moc za podporu a za nápady!
"že jsem vůbec nezapadla do akademických kruhů mého oboru a vlastně až tak úplně zapadnout nechci, protože mi někteří připadají pokrytečtí a tak trochu honiči vlastního ega."
haha, přesně z tohoto důvodu jsem se na pokračování studia vykašlala a stačí mi Ing. Upřímně řečeno jsem ztratila iluze. Kámoška, která to nevzdala, to docela odnesla, když se proti ní spiklo pár "kapacit"... no z vyprávění o tom mi bylo hodně na zvracení.
Vše je o lidech.
Cituji Wildbird: Jenom mě teď zpětně docela štve, že jsem během bc a mgr studia nehledala práci nebo brigády alespoň trošku související s oborem, ale chodila jsem na takové ty typické brigády, které do životopisu těžko použiju...
jj, zpětně to u sebe vidím podobně... člověk by tenkrát do oboru na brigádu šel rád, ale jiné brigády byly víc placené a peníze se hodily... ale rozšířila jsem si obzory a i do toho oboru jsem se pak dostala a kdybych chtěla, mohla jsem pokračovat, ale potřebovala jsem změnu.
Cituji Wildbird: Když tak nad tím přemýšlím, dodělat bych ho chtěla, když už jsem s tím začala.
člověk si kdykoli může uvědomit, že chce z jedoucího vlaku vystoupit. Dodělání na sílu není nic moc...
S tím podnikáním v oboru, který je Tvůj koníček.... zkus kontaktovat lidi, kteří tak už fungují, co to obnáší atd. Pokud se o tom budou chtít bavit.
Cituji Wildbird: navíc mám dojem, že právě díky doktorátu (resp. ukončenému mgr.) nemůžu sehnat ani brigádu
to je hodně možné, bohužel
Držím pěsti
