Vadí mi olíbávání "cizích" lidí

To je pravda letos to můžeš hodit na nemoc, příští rok na opar, pak zase nemoc ...

Já teda vždycky nastavim tvář, ať si olíbávaj někoho jinýho!

Já zásadně lidi, kteří mi nejsou po chuti a necítím k nim žádné sympatie nelíbám.. Asi mám tu výhodu , že to umím i neverbálně naznačit , tudíž si ani nedovolej se ke mě přiblížit.

Nemusíš nic pokud nechceš , je to zase o tom jakou máš povahu.Neohlížela bych se na to, že je to přítelova rodina a , že se to sluší.
Stačí natáhnout ruku stisknout a ihned se odtáhnout , každý vycítí, že dál nesmí.Pokud se už tvá potenciální tchýně po tobě sápe nenastavuj ústa , ale tvář skoro až ucho anebo se teda vymluv na bolest v krku či něco jiného.

příští rok můžeš mít opar

Opar, nachlazení, kašel, rýmu, nějakýho extra hnusnýho koka, atp..
Já tohle taky nesnáším. Všeobecně mám dost velkou osobní zónu a jakmile mi do ní někdo zasáhne, tak je zle.
Cizí lidi mi vadí hodně, a prostě to nedělám, vzdálenější rodina mi vadí taky, ale přežít to musím. A doma to neděláme

Tak to jsme na tom stejně, například děda, praděda, prababička, babička .. a lidi který nemám ráda.

nedávno jsem viděla dokument z usa, kde realitní makléřka (či co to bylo) říkala: " Ráda bych vás políbila, ale není mi nějak dobře."

to je chytré.
Takto si nastavuji hranice při prvním kontaktu s lidmi - dám najevo, že nejsem líbací typ.

Mě osobně se hnusí líbat na rty cizího člověka. Už jen pomyšlení mi teď způsobilo husinu!
A kromě mamky, ještě tak babičky, a přítele či expřítele... prostě NE.

pamatuju svého skvělého dědu, který vždy jen upřímně stiskl ruku a jinak nenarušoval osobní zónu, i když člověk věděl, že je tu vzájemná láska, respekt... bez olíbávání.

Holky, u nás kdysi probíhalo olíbávání po státnicích! Profesorky potřásly rukama a profesoři nás (holky) políbili. Uuuu.

Reaguji na jezika:
Omuckávání příbuzných v hojném počtu bych vyřešila jednoduše dotekem tváře na tvář však tak běžně vypadá vítací "polibek" - vzájemný dotek tváře a mírné mlask

Tohle taky nemám rád. Když už se ke mně někdo naklání, osvědčilo se mi ho předběhnout tak, že mu lehce uhnu, našpulím pusu, rty udělám zvuk polibku. Nechápavým hned s úsměvem vysvětlím, že mi to z dálky stačí. Doposud to nikoho neurazilo. Připomnělo mi to jeden vtip - Když jsem byl mladší,nenáviděl jsem účast na svatbách. Tetičky a známé babičky chodily ke mně,štípaly mně do tváře smály se a říkaly: "Ty budeš další".
Přestaly s tím, když jsem jim na pohřbech začal dělat to samé.

My se v rodině objímáme a je to rozhodně příjemnější než nějaké vzájemné omlaskávání. Zkus maminku při pozdravu předběhnout a obejmout ji, vyhneš se puse a nebudeš působit odtažitě.

Přítelova rodina je děsně líbací. Zpočátku jsem z toho byla v šoku. Potkají se a daj si pusu, odchází a zase pusa a dlouhý loučení. Ale oni jsou tak milí. Tak jsem si zkrátka zvykla a teď už si to bez toho ani neumím představit. Přizpůsobila jsem se no. Ale pokud to někomu tolik vadí, tak to bojímání to dobrý nápad.

Haháá ,to je super .

Taky to nesnáším, vždycky se nejvíc chce/chtěl líbat postarší strejda, a ještě se tvářil, jak jsem to nevyhrála. Prostě jsem vždycky uhnula, nejdřív mu to vůbec nedocházelo, pak jsem prostě řekla, že nee, pak mu asi i teta domluvila. Mně to vadí i v rodině, jak je to dál než mama, tata a brácha, tak to ne. S cizíma už si to vůbec neumím představit

Reaguji na dub.letni:
srandovní představa, ale fakt jsi to na pohřbu někdy udělal?

Takhle je to tady u nás Každé ráno ve škole na přivítanou s každým koho znám a každé odpoledne, když se loučíme to samé Fakt ujetý, když jsem to viděla poprvý, tak sem si vážně klepala na čelo, ale teď už si to s někým i docela užívám