Doktor, který lečí příčinu nemoci

Můj manžel.

Mno většina klasických doktorů léčí pouze důsledek, ( což jim možná až tak za vinu dávat nemůžeme , protože je nic jiného neučili) takže pokud chceš najít skutečnou příčinu budeš muset vyhledat spíše homeopata ten ti ibalgin určitě cpát nebude.. Když ti dokáže určit s přesností ten pravý konstituční lék pro tebe léčba může být velice rychlá. Ale zase i tady platí homeopatů je spousta , ale jen někteří jsou dobří, takže pátrej.

Homeopatii nevěřím. Mám osobně s touto léčbou špatné zkušenosti. Věřím tomu, že jsou dobří lékaři, kteří se homeopatií zabývají, ale tento směr medicíny mě nepřesvědčil. Myslím si, že platí všeho s mírou. Když si někdo vezme někdy Ibalgin (nebo jiný prášek) na bolest, tak není problém. Nebo podle Tebe jo?

Nejsem dotazovaná, ale i tak.... ano, není to problém, pokud jde o velmi sporadickou situaci a kdy není jiné řešení.
Ovšem "dnes" je zvykem růžové lentilky nadužívat ... menzes, bolest hlavy atd..

Když někdo nadužívá léky, tak nepomůže nic a nikdo. A Taky záleží, jakou má kdo diagnózu. Nechci se doktorů zastávat ani tvrdit, že zakladatelka létá po doktorech zbytečně, ale jsou nemoci, které se jinak než klasickou medicínou nedají léčit.

Reaguji na Hubák: Jistě, na tom, že záleží jakou kdo má diagnózu se shodneme.
Ovšem psala si např. o ibalginu, což je prostě analgetikum, které lidé využívají pro potlačení většiny běžných bolestí, kdy jsou obvykle dostupná jiná řešení než potlačovat bolest.
Ačkoliv neříkám, že je něco špatného vzít si ho např. po trhání zubů a vyhnout se době, kdy odchází anestezie, ale brát si ho na bolest hlavy apod. je prostě nadužívání, resp. zbytečné.

Pokud jde o jiné diagnózy a jejich léčbu. Tak existuje široké spektrum diagnóz a k většině se nemůžu objektivně vyjádřit, protože nemám tu zkušenost. Nicméně např. s běžným onemocněním jako je cukrovka mám zkušenost přímou v rodině. A předesílám, že jsou lidé, kteří opravdu potřebují inzulín, protože ani dietní opatření nestačí.
Avšak konkrétně u nás v rodině, a nejen v ní, jak jsem se přesvědčila, je mnoho pacientů s cukrovkou, kteří by bez buď úplně bez inzulínu nebo jen s mírnou lékovou podporou mohli pohodlně žít, ovšem museli by dodržovat právě onu dietu/zdravou stravu.

Konkrétně tato paní si píchá 3x denně vysoké dávky inzulínu. Jí velmi nezdravě a mimo to navíc konzumuje nadměrné množství sladkostí a různých pochutin. Řešila jsem to s její lékařkou a požádala jí, aby si na ní vyhradila čas a promluvila si s ní o vhodném stravování. Výsledek byl ten, že po ní nechtěla žádný jídelníček a pouze jí v pár minutách ukázala několik obrázků se vzorovými talíři. Vyřízeno.

A konkrétně ona byla delší dobu hospitalizována v nemocnici kde měla přístup pouze k jídlu, které tam dostala. Jako diabetičku jí pečlivě sledovali, měřili několikrát denně a vůbec nikdo se dál nezajímal o to, že během tamní léčby jí postupně museli snižovat inzulín až se dostali na úplně minimální množství.
Jakmile se vrátila z nemocnice vše šlo do starých kolejí a dnes bere opět vysoké dávky a nikdo, vůbec nikdo to neřeší.

Jistě odpovědnost je zejména na pacientovi, ale je také na lékaři a pravdou je, že kdyby většina lékařů opravdu léčila, tak by prostě měli méně práce a tím i méně peněz. Bohužel zájem většiny lékařů je si svoje pacienty nechávat a udržovat jejich nemoci.

Jsou jistě obory a nebo lékaři kde je zájem lékařů opravdu léčit, ale těch zase tolik bohužel není.

Nejlepší v dnešní době je nebýt nemocný, dávat si dohromady imunitu a celkový zdravotní stav. Dnes už bych k doktorovi nešla, vyjma teda nutné operace či ultrazvuku apod. Já osobně se půl roku věnuji zdravé stravě, podpůrným čistícím doplnkům a jsem zdravá jako řípa. Ne ještě tak, jak bych si představovala, ale pomalými krůčky.. Doporučuji http://knihy.abz.cz/prodej/pryc-s-kyselosti a http://www.h-poradna.cz/
Zdraví zdar.

Co to je špatná zkušenost? Vzhledem k tomu, že homeo kuličky jsou naprosto neškodné nevím co označuje termín" špatné zkušenosti". Je to v tom, že to nesplnilo tvá očekávání.... nepomohlo? To , ale neznamená, že jsou na vině homeopatické kuličky. Je to jako všude a u všeho jen správným přístupem lze dosáhnout neuvěřitelných výsledků.

Otázka zněla léčit příčinu a tímto principem léčí prozatím pouze homeopatie ať už se to někomu líbí nebo ne.

Jsou jistě obory a nebo lékaři kde je zájem lékařů opravdu léčit, ale těch zase tolik bohužel není.

Nezlob se, ale to, co jsi touto větou napsala, je úplně zcestné. Všichni lékaři mají zájem (vy)léčit ve všech oborech. Bohužel u některých nemocí to nejde, např. Crohnova choroba, RS... A to jako znamená, že lékaři nechtějí pomoci? Možná jsem jen špatně pochopila, co jsi napsala, ale myslím si, že ne. Nejlépe jsi to uvedla na své příbuzné. Jí nevhodně, moc to neřeší, ale odpovědnost má jen lékař, že? Nezlob se, ale snad je zájem konkrétního člověka být co nejdéle fit. Trochu OT ode mě: Když budu finančně negramotná a dělat podivné transakce, tak za to může někdo z banky, že mě nepoučil?

Reaguji na goldladys: Nesouhlasím!! Jsem otevřená všem směrům a všemožným názorům, ale homeopatii už nikdy.

Ano, pochopila jsi to špatně.

Nediskutuji o tom, že jsou jistě nemoci u kterých je léčení obtížné či snad i nemožné. Ovšem toto předmětem diskuze není. Bavíme se o nemocech, které léčit lze, resp. zejména o tom, zda lékaři skutečně léčí, tedy směřují k vyléčení nemoci nebo zda potlačují symptomy nemoci, tedy řeší pouze důsledek.
A v tomto ohledu si stojím za tím, že vyléčení pacienta není zájem většiny lékařů.

Psala jsi, že je to dobře vidět na příkladu s cukrovkou, který jsem uvedla. Zřejmě nerozumíš psanému textu. Nikde jsem nepsala, že odpovědnost není i na pacientovi, ale primárně je to právě lékař, který má pacienta řádně poučit a sledovat ho/komunikovat s ním. Jestli se pacient poučí nebo ne, to je už skutečně na něm. Nicméně pokud lékař pouze předepisuje léky a nezajímá se o to zda pacient dodržuje správně léčebný režim, neléčí, pouze si udržuje pacienta.

Dám Ti i jiný příklad....víš jak se léčí např. gangréna? Léky na bolest, proti infekci, drény do otevřené rány, mechanické a bolestivě čištění rány a protože to velmi často nezabere, tak následuje amputace postižených částí. Obnáší to obvykle i hospitalizaci. To vše stojí hodně peněz a výsledek stojí za ...no slušně se to ani říct nedá.
To je příklad běžné léčby, tak jak probíhá.
Naproti tomu existuje už velmi dlouho jednoduché a účinné řešení, kdy se pouze desinfikuje postižené místo a překryje speciálním krytím. Bez mechanického čištění, stejně tak jako není nutná léková podpora. Ovšem má to háček, to, co na tom nejvíc stojí je materiál, pro lékaře tam není práce, kterou by si mohl účtovat, vyjma standardní kontroly a to je kámen úrazu.
Lékaři k tomuto neinvazivnímu řešení přistupují až pouze v situacích kdy už není jiné řešení a výlučně jen tehdy, když nejde o ruce nebo nohy, které lze amputovat.
A nejen, že se děje tohle, ale ještě ani o možnosti neinvazivního řešení tohoto problému pacienty vůbec neinformují.

To je samozřejmě situace, která nepotká každého. Ovšem snad každý člověk měl někdy virózu apod., kolika lidem lékař doporučil paralen či jiné podobné léky? Troufám si říct, že většina lékařů toto někdy svým pacientům doporučila a to i přestože potlačuje příznaky a zhoršuje samotnou léčbu, tj. celkovou dobu kdy se tělo uzdravuje, nejen dobu kdy vnímáme zjevné příznaky.

Tohle téma je mnohem širší a příkladů je mnohem víc. Ano, nebudu popírat, že lékaři také zachraňují životy, ale to je trochu jiné téma.
Jak kdysi řekla jedna zubařka zub, který není se nedá léčit.. což byla odpověď na to, proč nevytrhne zub, který vyžadoval průběžnou a dlouhodobou léčbu. Za nějakou dobu stejně šel ven, ale dříve než se tak stalo, stála péče spoustu peněz a hlavně stihl připravit půdu pro další stomatologickou péči.

Kdo jiný než lékař by měl umět zhodnotit aktuální zdravotní stav a navrhnout optimální léčbu? Jenže ono asi není jednoduché být objektivní, když jde o peníze.

Kdo jiný než lékař by měl umět zhodnotit aktuální zdravotní stav a navrhnout optimální léčbu?
To mě mrzí, že jsi se setkala jen s lékaři, se kterýma jsi byla nespokojená. Já si lékaře, ke kterým chodím na prevence (např. gynekolog, zubař, obvodní lékař), vybrala pečlivě. Věřím jim.

Byla jsem bohužel dvakrát v situaci, kdy jsem se do nemocnice dostala rychlou záchranou službou- jednou pro náhlou příhodu břišní a jednou mě srazilo auto. Musím říct, že i za těchto situací jsem nepodezírala lékaře, že mi nechtějí pomoct a že "na mně chtějí vydělat".

Byla jsem bohužel dvakrát v situaci, kdy jsem se do nemocnice dostala rychlou záchranou službou- jednou pro náhlou příhodu břišní a jednou mě srazilo auto. Musím říct, že i za těchto situací jsem nepodezírala lékaře, že mi nechtějí pomoct a že "na mně chtějí vydělat".