Zoufalství z hledání práce

Reaguji na Lency:

Smajlík je za údernou formu, jinak s tebou naprosto souhlasím!
Rachel, myslíš, že nějaký pětačtyřicátník, kterého vyhodili po dvaceti letech z předchozí práce "pro nadbytečnost" by ti řekl, že dva kilometry zajíždět nebude? Takoví lidé si práce opravdu váží, ne jako mladí fluktuanti, kteří ti po dvou měsících z ničeho nic přestanou chodit do práce, protože se jim nechce.
A to chápu, že na skladníka je lepší mladý silný kluk, ale tak starý chlap by práci skladníka také v pohodě zastal!

Co znám případy ze svého okolí, chlapi zhruba ve věku 40-55 umí opravdu vzít za práci - nejen proto, že jsou na to celý život zvyklí, ale i proto, že jsou vděční. Vidím to na svém taťkovi, na tátovi přítele či kamarádek, z jejich vyprávění o spolupracovnících stejného věku... přítelův šéf je taky chlap před padesátkou a protože se jeho oddělení úplně nedaří, ten chlapík se snaží snad nejvíc z okolních poboček! Oni moc dobře vědí, že před důchodem už by nemuseli nic sehnat.

Ale to je off-topic, jen se přiznám, že mě to poněkud rozladilo a nemohla jsem nereagovat.

a můžeš mi napsat odkud jsi? přítel sice práci má, ale hledá si jinou, tak byl na pár pohovorech, je úplně v pohodě, 26 let praxe 5 let a má na stroje papíry, zajímalo by mne koho v těch firmách vždy nakonec vyberou a navíc ty personalisti jsou strašný magorové, hlavně ty mladé slečínky co mi říkal na co se ho ptali, tak to ani s prací nebo s pozicí vůbec nesouviselo

Souhlasím, moje zkušenost je, že leckterý padesátník je v práci aktivnější než dvacetiletý.Možná to bude i tím, že starší "živitel" rodiny prostě výplatu donést musí, zatímco mlaďoch těsně po škole to u rodičů v bytě s podporou přečká.Tím samozřejmě nemyslím a nehážu do jednoho pytle všechny mladé, to ani náhodou.Reaguji právě na tu nabízenou práci skladníka, která pro hodně mladších nemusí být moc atraktivní.

Já ti nevím...v recepci určitě, ale je fakt nutná profesní výbava skladníka očarující osobnost?

Tak pro všechny,
já přímo personalista nejsem, pomáhám s výběrem zařizuji vše kolem, a mohu doporučit či vzít či nevzít, ale konečné rozhodnutí je stejně na šéfovi.¨
Jinak toho skladníka jsme hledali na jednu naši pobočku, která je spojená i s prodejem.
Takže ten skladník měl na starosti i přípravu zboží i kontakt se zákazníkem prodej.
A tam bylo potřeba i trochu vystupování.
Jo a toho staršího pána jsem chtěla vzít jednoho jsme měli v těch zvaných na pohovor.
Chtěla jsem ho doporučit, právě proto,že jsem myslela že bude za práci vděčný.
Jenže to byl ten, který na pohovor ani nepřijel a do telefonu mi řekl a kde že to je?
Jo tak paní takhle daleko jezdit nebudu..
Bylo to 15km přes Prahu..
Jinak Veru místo je už obsazeno..

A to kouzlo osobnosti,
jsem samozřejmě myslela na jiných pozicích než ve skladu....!
To je snad jasné.
A na kterých to snad nemusím vypisovat.

nééé, to já to tak nemyslela, že pro něj hledám práci já jen chtěla vědět kde to bylo, protože v Praze je to bída, chtějí po těch lidech snad i nemožné

Ještě, k tomu poslednímu mému pohovoru.
Na něj jsem šla, protože jsem si řekla, že bych brala změnu, a taky kratší pracovní dobu.
Šla jsem tam ze zvědavosti, a tak jak to je jsem to vše řekla, proč chci odejít z této práce atd.
Oni si představovali nástup od 1. října a já ani neměla podanou výpověď dva měsíce předem.
To jsem jim taky řekla, že mohu až od 1.prosince.
Vyloženě jsem jim řekla, ať klidně vyberou někoho jiného, že já práci mám a nehoří to tak, že v té hromadě životopisu ji jistě někdo potřebuje nutněji než já.
Odešla jsem, řekli že se ozvou zda ano nebo ne.
Za týden volali zda mohu přijít znova že je tam pan majitel (poprvé dělal pohovor spolumajitel), tak jsem byla na druhém kole.
Majitel řekl, že se rozhodoval mezi mnou a ještě jednou /obě jsme byli zaměstnané/
,ale že jsem mu sympatičtější já a že bydlím blíž.
Dal mi týden na rozmyšlenou jestli tam chci a že na mne 2 měsíce počká.
Tak jsem to vzala.

tak to bych přirovnala skoro k zázraku, to když se přítel zmínil, že ho dřív jak za měsíc nejspíš nepustí, tak si v tu ránu snížil šance o 99,9%

Reaguji na Veru.Praha:
Věř ,že jsem taky nechápala...

tak hlavně že máš zkušenosti s tím být x měsíců nezaměstnaná, bez příjmů a neustálým odmítání potencionálních zaměstnavatelů

Reaguji na Eviss:
Nemám, a věř že to nikomu nepřeji.

Jo když jsem měla práci byla jsem toho názoru taky.
Po škole jsem hlídala rok malé dítě, pak se mi poštěstilo najít si skvělé místo (přes známou) referentku expedice kterou jsem dělala přes dva roky. Než firmu ve které jsem pracovala koupil jiný majitel. S ním přišla i paní generální ředitelka, které jsem se evidentně "nelíbila" jelikož jsem byla mladá, schopná a oblíbená u pana majitele. No a jakmile přišla první vlna propouštění šla jsem pro nadbytečnost)-:.

Nyní hledám přes rok práci a jsem už zoufalá mám praxi, maturitu, kurz Obchodní komunikace a daňové evidence pro malé podnikatele a hlavně i příjemné vystupování...A nic Tato doba je opravdu hrozná. Bohužel bydlím na vesnici kousek od malého města kde práce také není. Když jsem neuspěla v kancelářích, zkoušela jsem i prodavačky a pokladní, také nic ) jelikož mám maturitu, tak by mi museli platit víc než holce s výučňákem.

Jsem z toho už celkem nešťastná. Podpora bohužel trvá jen půl roku, takže už jsem dalšího půl roku bez podpory, nebýt rodičů a přítele tak nevím. Přítel teď táhne celou domácnost. Naštěstí nemusíme platit nájem ani inkaso.
Ale s tou prací je to fakt bída. Navíc inzeráty se skoro nemění a nebo se neustále opakují

Ahojky holky, bohužel mi smazali mé téma, tak píšu sem. Píšu BP na téma Nezaměstnanost a potřebovala bych od nezaměstnaných vyplnit dotazníky pro Praktickou část, byla by některá z Vás ochotná dotazníček vyplnit? Moc by mi to pomohlo