Je mi 22 let a asi před rokem mi byla diagnostikována celiakie. Měla jsem různé zdravotní potíže a na základě toho se na ni přišlo. Zpočátku jsem z toho byla na zhroucení, ale poměrně rychle jsem se s tím smířila a zvykla si. Hodně mi taky pomohla mamka, která začala nakupovat bezlepkové potraviny, shánět a zkoušet různé recepty apod. Teď po roce můžu říct, že nemám dojem, že by mě nemoc nějak výrazně omezovala. Cestuju, chodím ven s přáteli, bavím se a užívám si života. Jen jsem svůj životní styl přizpůsobila dietě. Letos poprvé mě to trochu zamrzelo, když jsem byla na svatbě a kamarádky se tam ládovaly chlebíčkama a cukrovím a já jsem se na ně mohla jen dívat Ale beru to tak, jak to je, vím že jsou horší věci a často tu dietu ani nevnímám. Občas lidí si myslí, že je to něco hroznýho, jak s tím můžu žít a z těch jejich soucitných pohledů bych opravdu vyletěla z kůže Ale četla jsem na internetu nějaké diskuze, kde celiaci psali, jak se s tím i po několika letech nesmířili, jak nemůžou cestovat, chodit se ven bavit apod. Přišlo mi to zvláštní, podle mě je to o přístupu a o tom, jak si to člověk zařídí. Zajímalo by mě proto, jak se k tomu stavíte vy ostatní trpící touto nemocí, v čem vás dieta omezuje a jestli jsem opravdu nějaká světlá vyjímka, která to bere tak v pohodě?
tak já nemám vyloženě celiakii, ale už tři týdny dodržuju bezlepkovou dietu a chci tak najet natrvalo, omezení jsou teda fakt veliká (lepek je snad ve všem + bzl potraviny, hlavně pečivo, jsou docela drahé).. ale jako handicap to nevnímám.
Cituji Mellody: mě to trochu zamrzelo, když jsem byla na svatbě a kamarádky se tam ládovaly chlebíčkama a cukrovím
to chápu, ale dívala bych se na to tak, že tyhle věci je stejně lepší nejíst, je to extrémně nezdravé . Takže bych to dokonce brala jako plus. Jediná nevýhoda je, že člověk tak trochu vyčnívá, to jo .
Cituji Mellody: četla jsem na internetu nějaké diskuze, kde celiaci psali, jak se s tím i po několika letech nesmířili, jak nemůžou cestovat, chodit se ven bavit apod.
to nechápu
Cituji Yvonna: to chápu, ale dívala bych se na to tak, že tyhle věci je stejně lepší nejíst, je to extrémně nezdravé . Takže bych to dokonce brala jako plus. Jediná nevýhoda je, že člověk tak trochu vyčnívá, to jo .
To sice jo, ale já jsem si to pak vynahradila čokoládovým fondue a vlastními donesenými zákusky, takže to taky moc zdravé nebylo
Cituji Yvonna: to nechápu
Já taky ne, myslím si, že ti lidi se litují a vidí v tom zbytečně velkou překážku, čímž sami sebe ochuzují o spoustu věcí
Reaguji na Yvonna: A můžu se zeptat, z jakého důvodu se bezlepkovou dietu začala dodržovat? Já se musím přiznat, že kdyby mě k tomu nevedly zdravotní důvody, tak bych těžko měla tak pevnou vůli, abych dietu dodržovala, i když se o lepku obecně ví, že neprospívá ani zdravým lidem
tak já bezlepkovou dodržuji skoro rok, nenašli mi tedy celiakii, ale prostě vidím, že mi lepek nesedí, tak ho nejím...ze začátku jsem si myslela, jak to bude strašné to vydžet, ale je to opravdu jen o zvyku bezlepkové pečivo nejím, nechutná mi...jinak je spousta sladkostí a obecně jídla, které jsou přirozeně bezlepkové jinak myslím, že ti, co to mají diagnostikované jako nemoc, to mají ve společnosti možná lehčí, než ti, kteří se lepku vzdali dobrovolně (lidé na mě koukají jak na exota proč to dělám, když nemocná nejsem )
myslím si tedy, že bezlepková dieta není nic hrozného a nepřekonatelného s čím se nedá žít normální život
Bezlepkovou dietu mám od 1 roku. A zvykla jsem si. Žiju normální plnohodnotný život, hodně cestujeme, chodíme do společnosti i do restaurací, ráda vařím.
Nevýhodou je, že se nemůžeš rychle někde najíst (jít do Mekáče na hambáč nebo když vidíš něco hrozně lákavýho a máš na to chuť), já jsem to vyřešila tak, že si každý den večer chystám krabičky s jídlem na další den.
Bezlepkové jídlo je drahé, musíš číst pořád složení a etikety. Dovolím si ale tvrdit, že žiješ zdravěji, protože nenaházíš všechny potraviny bez rozmyslu do košíku, ale pořádně si je přečteš a víš co jíš.
Navíc teď už v DM, Globusu, Intersparu mají svoje vlastní řady (nebo prodávají) bezlepkové potraviny. Teď už je to pohoda. Pamatuju si, jak jsme s babičkou jezdily do OD Kotva v Praze pro bezlepkový těstoviny (20 let nazpátek), nikde se nedaly žádné produkty sehnat, informací bylo taky poskromnu.
Reaguji na alexandrejka: Výběr je v dnešní době opravdu velký, což dost ulehčuje život s touhle dietou, v podstatě všechno se dá nahradit. Nedovedu si představit, že bych s tím žila před dvaceti nebo více lety, babička prý měla jednu takovou spolužačku a to prý pořád jedla jenom banány
Reaguji na alexandrejka: To já jsem v začátcích diety jedla neustálé rýžové chlebíčky a teď už se na ně nemůžu ani podívat
Tak já bezlepkovou dietu dodržuji cca přes půlroku.Mám všechny příznaky na celiakii, ale zatím mi nikdy nebyla potvrzena..
Je pravda, že ostatní to berou jako velký handicap, ale mi to tak nepříjde. Jen mě občas zamrzí, že si nemůžu koupit cokoliv, když mě najednou popadne hlad.
Na pečivo jsem si zvykla, občas si něco upeču v domácí pekárně. Ale ve vedlejším městě mají přímo bezlepkovou pekárnu a obchod, tak tam jsem každou chvilku
Trošku složitější jsem to měla, když jsem jela na týden do Maďarska se školou, tak jsem jezdila vždycky na druhou stranu Budapešti pro své jídlo Samozřejmě, že jsem měla i s sebou)
Cituji Mellody: Občas lidí si myslí, že je to něco hroznýho, jak s tím můžu žít a z těch jejich soucitných pohledů bych opravdu vyletěla z kůže
Tak to jsme dvě
Reaguji na Nikra.: Tak tu bezlepkovou pekárnu ti závidím, na to jsem ještě nikde nenarazila. Pečivo si dělám doma, to co prodávájí v obchodech se opravdu nedá jíst
Cituji Mellody: To já jsem v začátcích diety jedla neustálé rýžové chlebíčky a teď už se na ně nemůžu ani podívat
To já taky ne, ale ty potřené čokoládou a jogurtem můžu pořád
Reaguji na Mellody: No, to vakuované "pečivo" taky moc nemusím, ale když si to hodím do toastovače, naplácám na to šunku, sýr, nějaké ty bylinky, tak se to dá.. Ale po těch dobrotkách z pekárny bych se mohla utlouct
Taky mám bezlepkovou ze zdravotních důvodů, ale rozhodně to neberu jako handicap. Naopak - víc teď studuju, co vlastně jím a spoustu špatností jsem vyřadila z jídelníčku (fastfoody apod.). Jak už tu mnohokrát padlo, jediné, co mi trochu vadí je, že když jsem třeba na výletě, tak si u stánku nemůžu dát párek v rohlíku nebo langoše na zaplácnutí. A ještě jedna věc - miluju (milovala jsem) pivo. Po tom se mi vážně stýská, dát si někde na zahrádce s přáteli. Ale jinak na tom nevidím nic hroznýho. Pečivo se snažím si péct sama, i když se mi to vždycky nepovede, jak bych si představovala Nemám pekárnu, takže peču v troubě a občas je to fakt sranda
Reaguji na Nikra.:
Jsou potřené čokoládou a jogurtem? Nebo spíše obarveným rostlinným tukem?
Já bezlepkovou dietu držím už nějaký ten pátek. Celiakie mi potvrzena nebyla a pro vysazení lepku jsem se rozhodla experimentálně k vyřešení četných zdravotních problémů. Byla to sázka na správnou kartu - po mnoha letech vleklých zdravotních problémů se konečně dávám do kupy a je mi dobře.
Až na výjimečné případy nemám pocit, že bych o něco přicházela. Myslím, že mám daleko pestřejší jídelníček než většina lidí, kteří lepek jedí. Živím se přirozeně bezlepkovým jídlem, nikoli produkty potravinářského průmyslu označenými jako bezlepkové. Drtivá většina potravin, které kupuju, sestává z jediné ingredience, takže etikety číst nemusím a ohlídat si těch pár výjimek není problém. Dokonce teď za jídlo utrácím méně než dříve.
Snad jediné omezení je v tom, že musím na rozdíl od ostatních lidí lépe plánovat a chystat dopředu, protože se nemůžu spolehnout na to, že si kdekoli cokoli koupím. Když se to ale vezme kolem a kolem, to, že mé tělo mě nenechá beztrestně páchat sebevraždu vidličkou, je spíše výhoda.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.