Démonofobie - Nejsem blázen?

Myslíš, že jsou učitelé všichni stejní?
Já se taky ve 13 vyjadřovala dost vyspěle, většinou mi lidi netipovali tolik, kolik mi bylo, ale víc... nesuď podle sebe.

Reaguji na Juicy_Love: přísahám že je mi 13 a ty asi nechodíš na mou školu jinak bys tohle nepsala učitelka nám prostě řekla že si máme přinést nějáké filmy a někdo přinesl saw a všichni se na něj chteli dívat no a jen ja a ještě dvě mí kámošky nechtěla ale učitelka nám prostě řekla ať se na to teda nedíváme třeba si povídáme ale když mi nevěříš tak mi prostě nevěř já fakt nwm jak ti to dokázat..-......

Reaguji na Destiny-Hope: Přesně co popisujes, mam taky je to dost hrozný, obtezuje to zivot me i přítelovy, kterého v noci budím at jde semnou curat.. A je to diky podelanym hororum, verte-neverte a podobne! byla jsem i u psychologa a ten mě vysetril a rekl mi, že muj mozek si pro takovym zazitku (kdyu vidim nakou hnusnou bytost v hororu) udela ryhu, jako kdyz mas silnou myslenku a nedokaze moc rozeznat, co je opravdovy a co je. I kdyz to vedome vis, tak se bojis, jako by to byl fakt. Dal mi absolutni zakaz horou i scifi! Jako v noci dokázu i dojít sama na záchod, ale busí mi srdce asi 220 a je mi fakt zle, nekdy i zaječim a pak mni vsichni nadavaj, že se bojí akorát tak mě

Reaguji na Vokounka29: díky moc ) )

Nám pouštěli Dobrého vojáka Švejka a mám z toho trauma doteď
Reaguji na Destiny-Hope:
Já myslím, že léčitel by nezaškodil - lepší než psycholog a pak uvidíš. Neboj, to přejde.

Reaguji na Adluna: tak přesně tohohle se do budoustnosti taky dost bojím a přesně jak píšeš hrozně to obtěžuje život ale o psychologovy sem nijak moc nepřemýšlela myslim že sem na to asi moc mladá

Taky to tak mám... do zrcadel se bojím dívat, bojím se za tmy dívat z oken, abych za sklem neuviděla něco hrůzostrašného... zase na druhou stranu ale v noci všude chodím po tmě, bojím se, že kdybych rozsvítila, něco na mě někde vybafne, tak radši chodím za tmy bez světel nejhorší je to na schodech, když jdu v noci na záchod, musím pak vyjít 2 patra schodů, poslední patro už přímo běžím, div se nezabiju, protože mi připadá, že je něco za mnou - pak skočím do postele a přikryju se i s hlavou, tiše poslouchám, jestli neuslyším nějaké zvuky, a když dlouho nic neslyším, teprve se podívám po svém pokoji, jestli je "čistý vzduch"...
Na 100% to mám z hororů a vím, že si za to můžu sama... mám to tak asi už 5 let, nepřipadá mi, že by to nějak ubývalo, že by ten můj strach nějak "vyprchal"... Jen jediné, co na to pomáhá, je začít myslet na něco úplně jiného - např. když jsem na těch schodech, začnu myslet třeba na to, jaké budu péct cukroví... Většinou to zabere, až pak vyjdu až nahoru, sama se sobě divím, že jsem se ani nebála

Reaguji na Destiny-Hope: Jo a je mi 23.. mám to asi tak od 3! Báala jsem se tmy a pak se k tomu nabalovali ty prisery atd.. Vadí mi, jak lidi reagují "ty se bojís chodit na záchod? dyt nejsi malá" Co to je za demenci, omg jako by zálezelo na věku! Fakt na věku nezáleží!

ne? kdysi ve škole učitelka chtěla pustit válečný film a já jsem skoro brečela že to nechci vidět že mi z toho bude zase zle atd.. NE dívat jsem se na to musela ale učitelku jsem měla sto chutí nakopat někam.. ještě týden mi z toho bylo zle a uplně jsem viděla jak to někdo dělá mojí rodině.. Vůbec se teda nedivím že nějaký chytrý učitel pustí dětem horor..!

přesně díky já to teda taky nechápu jak nám to můžou pouštět a ještě zrovna SAW

Reaguji na Clarrkys: No tohle běhání do postele u kterého si málem zlomim obe nohy mám porád.. Ten kdo to nemá to nepochopí. Já teda naopak VSUDE rozsvicuji a rozdychavam. casto si i jakoby zpívam.. mozna to lehce pomaha.

Reaguji na Adluna: Jo a je mi 23.. mám to asi tak od 3! Báala jsem se tmy a pak se k tomu nabalovali ty prisery atd.. Vadí mi, jak lidi reagují "ty se bojís chodit na záchod? dyt nejsi malá" Co to je za demenci, omg jako by zálezelo na věku! Fakt na věku nezáleží!

přesně tak ja se taky dost bojím že ještě ve 40 budu někoho prosit aby se podíval za roh jestli tam něco nečíha

Reaguji na Destiny-Hope:
A ptám se znovu. Mluvila jsi o tom s rodiči? Učitelkou?

Reaguji na Adluna:
Jj, taky běhávám do postele, když mám hodně špatnej večer A vždycky, když jdu do nějaký pokoje, vždycky nejdřív zpoza rohu šátrám rukou a rozsvěcím, až pak tam vlezu a když jsem přes noc sama, rozsvěcím v pokojích, které sousedím s tím, kde zrovna jsem...
pochybuju, že se toho kdy zbavím, ale je to maličkost proti té nespavosti ze strachu, kterou jsem mívala, když jsem byla malá ))

kdysi jsem se nachomejtla k nějakému thrilleru, na který se koukali naši.. a oni mě nevyhnali. tak jsem koukala s nimi. a doteď si to pamatuju na palubě letadla byla bomba, která ale neměla normálně bouchnout, ale v daný čas začala uvolňovat jedovatý plyn. a já se pak hrozně dlouho (snad několik měsíců?) bála, že máme doma u topení taky takovou bombu a že se všichni otrávíme No hrůza..

Strašně moc vám všem děkuju to že sem napíšu me´ě napadlo asi před 2 hodinama když se se najednou z ničeho nic rozbrečela protože jsem měla strach moc děkuju tohle mi moc pomohlo

Mívala jsem úplně to samé a není to tak dávno. U mně to přišlo s hororem Paranormal Activity, potom jsem skoro 3 roky nemohla spát ve tmě sama (s přítelem ok). Ačkoli jsem o dost starší než ty, bála jsem se úplně stejně.. Přešlo to prostě časem, teď už se nebojím, v noci klidně koukám po pokoji, ale je pravda, že jsem od té doby neviděla ani jeden horor a myslím, že se snad do konce života na žádný nepodívám Opravdu se potom bojím a nechápu, že vám to pouští ještě k tomu ve škole..Určitě tě to časem taky přejde, snaž se takovým filmům vyhýbat, když uslyšíš nějaký zvuk - nepanikař a v duchu si říkej, co to mohlo být a vůbec nemysli na nějaké duchy apod Když mě přepadne nějaká taková myšlenka, okamžitě si vnutím nějakou jinou - třeba o líčení, nevím proč, ale to mě uklidňuje Přeju hodně štěstí