Známe se cca 12 let, jsme stejně staré a poznaly jsme se díky cvičení, kam sjme spolu chodily.. později se z nás staly moc dobré kamarádky, nakupovaly spolu, řešily spolu problémy, pořád si volaly.. ani nějak nevím kdy se to nějak zlomilo...každopádně nyní jsem v takové fázy že nevím co s ní... poslední dva roky to bylo nic moc, jednou nahoře, jednou dole, ale přišlo mi že se ke mě začala chovat divně, trochu víc povýšeně, bud to dělala schválně nebo si to neuvědomovala, zkrátka jsem se pohádaly a pár měsíců spolu nemluvily.. bylo mi to moc líto, ale jen na jednu stranu.. pořád jsem nějak řešila co ona dělá, a že jí dokážu že já jsem lepší, ikdyž jsem jí to,co ona měla, dělala nezáviděla, to ne...obě jsme jeden čas hubly,jí to šlo líp, mě méně, a já si asi nějak chtěla dokázat být lepší než ona, ikdyž ona mě podporovala, ikdyž dnes nevím zda to bylo upřímné.. a tak bylo více případů...
Každopádně dnes jsme na tom tak že si napíšeme, občas jsme poslu někam zašly, ale už jsem si o sobě nicm oc neříkaly ..loni jsme se tak nějak spolu dohodly že obě otěhotníme, a stalo se, mě na poprvé,jí za dva měsíce.. a já najednou byla trochu naštvaná že se jí to taky povedlo, protože ona nikdy k dětem netíhla a spíš mi přišlo že je to dost na truc... já už mám dvouměsíční dítě, ona bude každým dnem rodit, obě máme(budeme) mít kluka... vím že ona v těhotenství kouřila, s tím že prostě řekla, že když člověk kouří před tím nesmí přestat, nic jsem jí k tomu neřikala...pak vím že i ze začátku pila, a když jsem jí pak říkala že to nebylo dobře že pila,ohradila se na mě, že ona přeci nepila a začala mi vypisovat kdy co pila a zže to bylo kdy o tom nevěděla.. což není pravda. Vím že se na to dítě moc netěšila, nebo spíš neřešila to,ale pomalu každý den píše na facebook jak se těší, jak má úžasnýho chlapa, a stále tam dáva citáty o těhotenství a dětech...což mi prostě příjde strašně divný po tom co o ní vím, jak se chovala....také se nedávno narychlo vdala, ani mi pomalu o tom neřekla, jen vím že doma řekla že je těhotná a že nebude rodit jako svobodná at si to ten její přebere jak chce, takže narychlo svatba v 8 měsíci tt, a k tomu tam píše jak je to z lásky a podobný..přitom vím že ho k tomu donutila..
A já prostě absolutně nevím co mám dělat dál
( tedka když to tak sepisuju mě to moc mrzí jak to skončilo.. a nějak nevím co, jendu chvíli mám chut jí napsat at si nehraje na to co není, že je to trapný a že tím krmí všechny ostatní co jí to ještě žerou a že už mě to s ní fakt nebaví...nebo chvíli mám chut jí zase napsat opak, že mě to všechno mrzí, že bych ráda začala nějak znova, ale že mě mrzí jak se chová.. a že mi to příjde k ní divný a nesedí mi to.... zkrátka na jendu stranu s ní chci být dál, na druhou mě neskutečně pije krev a já nevím zda to ukončit a nebo obnovit, protože takhle je to pořád takový o ničem..
.. možná to vyzní že jí závidím, i já jsem o tom dost přemýšlela, ale závist to není, já jsem pokojená,nic mi nechybí, a její život bych nebrala....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak se zachovat ke "Kamarádce"
Poslat SZ
Galerie obrázkůano, F60.0
cituji:
3.1 Paranoidní porucha osobnosti (F60.0)
Hlavním rysem paranoidní poruchy osobnosti je celoživotní nedůvěřivost vůči jiným lidem. Jde o hypersenzitivní, rigidní a podezíravé jedince, kteří často podléhají žárlivosti, závisti. Jsou extrémně citliví na kritiku, nezájem, nezdary, domnělé odmítnutí nebo urážky. Typická je tendence mylně chápat chování druhých jako nepřátelské nebo opovržlivé, i když je neutrální, nebo dokonce přátelské; nadměrná citlivost k nezdarům, kritice, neomlouvání urážek a tendence k tvrdošíjnému boji za svá domnělá práva (Bernstein a kol., 1993). Tito jedinci mají často tendenci ze svých neúspěchů obviňovat druhé. Může se u nich objevit sklon k patologické žárlivosti nebo k nadměrnému vyzdvihování vlastní významnosti a sebechvála. Přikládají nadměrný význam své osobě, mají pocit, že jsou tak důležití, že druzí se mohou proti nim spiknout. Patří sem expanzivně--paranoidní, fanatická, kverulantní a senzitivně-paranoidní osobnost jiných klasifikací (Smolík, 1996).
Mezilidské vztahy paranoidních jedinců bývají konfliktní, protože snadno podezírají okolí z nekalých úmyslů a ze zneužívání. Často druhé kontrolují a vyslýchají, aby se ubezpečili, že se proti nim neděje nic zlého, nicméně ani tyto manévry jim klid nedodají, spíše naopak. Často věnují enormní množství času a energie hledání důkazů, které by potvrdily jejich podezření. Za důkazy považují často detaily, které je možné vysvětlit celou řadou jiných možností. Jen velmi obtížně vyjadřují svoji náklonnost, ale i pochybnosti a nejistotu. Tím, že neustále hledají skryté motivy a čekají, že se k nim ostatní budou chovat nefér, chovají se k nim nepřátelsky. To často vede zpětně k nepřátelskému chování druhých, což paranoidního jedince v jeho přesvědčení dále utvrzuje. V zátěžové situaci a neznámém prostředí se zvyšuje nedůvěra, přecitlivělost na odmítnutí nebo znevažování, obavy ze závislosti, zhoršují se i pocity studu a zranitelnosti (Smolík, 1996).
Cituji Ellenuschka: Přikládají nadměrný význam své osobě, mají pocit, že jsou tak důležití, že druzí se mohou proti nim spiknout.
Pan Smolík patrně znal mého bývalého 
Cituji Lathi: ty jsi fakt vtipná
A ty docela ubohá.
Starej se o své miminko místo vysedávání na netu a řešení "blbostí", do kterých ti hlavně VŮBEC NIC NENÍ.
odpověd na otázku z tematu"
s takovou "kamarádkou¨ jako jsi ty, bych omezila kontakt co nejrychleji.
Cituji Lathi: ty jsi fakt vtipná
hm, ale to vůbec nebyl účel, to bych přidala smajlíka, já to myslela vážně.
Tady někdo v diskuzi nebere názory diskutujících mi přijde
Přečetla jsem si všechny příspěvky a udivilo mne, jak jste se na zakladatelku sesypaly. Jakoby byla něco vyjímečného - jen ona je do všeho emočně zainteresovaná, vy ostatní jen soudíte povrchně. Co by udělala ta a co jiná. Dostaly jste se k diagnóze, nemluvě o slovech nenávisti, závisti či zlobě, léta skrývané.
Možná je to jednodušší, než se zdá. Prostě čas malin nezralých je pryč, vzpomínat je pěkné, nicméně každého život buď semele nebo semlel a každý si nese svůj kříž sám.
Každá jste jinde - ty preferuješ tyto zásady žití, rodiny, mateřství, ona jiné. Ty to vnímáš jako negativní počin, ona naopak.
Znám spousty lidí, kteří během života několikrát změnili styl, názory i postoje - faktem je, že když to okolí nepochopí, dojde buď ke konfliktu nebo konci přátelství, partnerství apod.
Což může být tvůj problém.
Prostě ti nesedí jak žije, jak koná, jak myslí - příliš se s ní zabýváš, nech ji jít a být, zejména pokud máš svých starostí i radostí dost.
Může tě mrzet že není co kdysi bylo fajn, ale to je život.
Věnuj se své rodině a přestaň se zabývat hloupostmi. I když tě chápu - pro tebe byla ona třeba důležitá, možná i jediná spřízněná duše, ale nic není navěky, zejména přátelství mezi dvěma (a nedej bože více) ženami 
Cituji avaa: jak jste se na zakladatelku sesypaly
byť určitě něco zazní o potrefené huse.. já mám spíš naopak pocit poslední dobou, že jakmile se nějaká diskuze či deníček během chvíle naplní větším počtem stran s názory, automaticky se to bere jako sesypání se na zakladatelku
