Známe se cca 12 let, jsme stejně staré a poznaly jsme se díky cvičení, kam sjme spolu chodily.. později se z nás staly moc dobré kamarádky, nakupovaly spolu, řešily spolu problémy, pořád si volaly.. ani nějak nevím kdy se to nějak zlomilo...každopádně nyní jsem v takové fázy že nevím co s ní... poslední dva roky to bylo nic moc, jednou nahoře, jednou dole, ale přišlo mi že se ke mě začala chovat divně, trochu víc povýšeně, bud to dělala schválně nebo si to neuvědomovala, zkrátka jsem se pohádaly a pár měsíců spolu nemluvily.. bylo mi to moc líto, ale jen na jednu stranu.. pořád jsem nějak řešila co ona dělá, a že jí dokážu že já jsem lepší, ikdyž jsem jí to,co ona měla, dělala nezáviděla, to ne...obě jsme jeden čas hubly,jí to šlo líp, mě méně, a já si asi nějak chtěla dokázat být lepší než ona, ikdyž ona mě podporovala, ikdyž dnes nevím zda to bylo upřímné.. a tak bylo více případů...
Každopádně dnes jsme na tom tak že si napíšeme, občas jsme poslu někam zašly, ale už jsem si o sobě nicm oc neříkaly ..loni jsme se tak nějak spolu dohodly že obě otěhotníme, a stalo se, mě na poprvé,jí za dva měsíce.. a já najednou byla trochu naštvaná že se jí to taky povedlo, protože ona nikdy k dětem netíhla a spíš mi přišlo že je to dost na truc... já už mám dvouměsíční dítě, ona bude každým dnem rodit, obě máme(budeme) mít kluka... vím že ona v těhotenství kouřila, s tím že prostě řekla, že když člověk kouří před tím nesmí přestat, nic jsem jí k tomu neřikala...pak vím že i ze začátku pila, a když jsem jí pak říkala že to nebylo dobře že pila,ohradila se na mě, že ona přeci nepila a začala mi vypisovat kdy co pila a zže to bylo kdy o tom nevěděla.. což není pravda. Vím že se na to dítě moc netěšila, nebo spíš neřešila to,ale pomalu každý den píše na facebook jak se těší, jak má úžasnýho chlapa, a stále tam dáva citáty o těhotenství a dětech...což mi prostě příjde strašně divný po tom co o ní vím, jak se chovala....také se nedávno narychlo vdala, ani mi pomalu o tom neřekla, jen vím že doma řekla že je těhotná a že nebude rodit jako svobodná at si to ten její přebere jak chce, takže narychlo svatba v 8 měsíci tt, a k tomu tam píše jak je to z lásky a podobný..přitom vím že ho k tomu donutila..
A já prostě absolutně nevím co mám dělat dál
( tedka když to tak sepisuju mě to moc mrzí jak to skončilo.. a nějak nevím co, jendu chvíli mám chut jí napsat at si nehraje na to co není, že je to trapný a že tím krmí všechny ostatní co jí to ještě žerou a že už mě to s ní fakt nebaví...nebo chvíli mám chut jí zase napsat opak, že mě to všechno mrzí, že bych ráda začala nějak znova, ale že mě mrzí jak se chová.. a že mi to příjde k ní divný a nesedí mi to.... zkrátka na jendu stranu s ní chci být dál, na druhou mě neskutečně pije krev a já nevím zda to ukončit a nebo obnovit, protože takhle je to pořád takový o ničem..
.. možná to vyzní že jí závidím, i já jsem o tom dost přemýšlela, ale závist to není, já jsem pokojená,nic mi nechybí, a její život bych nebrala....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak se zachovat ke "Kamarádce"
Poslat SZ
Galerie obrázkůReaguji na dadabus: Reaguji na Lady Flame:
holky, donutily jste mě googlit 
je to fakt masakr
omlouvám se za OT, co je k tématu, za to stejně dostáváme akorát tak vyčiníno, že tomu nerozumíme, odlehčuji teda téma pytlema
Ano, přesně takový pytel jsem měla na mysli 
A taky jsem si kdysi myslela, že je to nějaký vtip a alegorie k ... no, k pytlu
Cituji Ellenuschka: Aby mezitím chlap psychicky ubitý pytlíkama na mandle neutekl za jinou...
už se ani nedivím,že se chlapi nechtějí ženit neb jen opravdu odolný jedinec vydrží hledání správné barvy pytlíku na mandle a k čemu to je vlastně dobré?To ty mandle v tom pak dají do dražby nebo co s tím?
Něco snad jako dárek pro hosty nebo co, na účel jsem moc nekoukala, mě zajímalo, jestli je to fakt pytel s mandlema. Já nevim, co by mi na to můj řekl, kdybych ho poprosila s výběrem, obávám se, že by zapochyboval o mém zdravém rozumu. Ale ty svatby jsou asi docela byznys, jestli i takovádle chujovinka najde odbytiště...
Mimochodem, Tiakio, já Tě málem nepoznala, ty očka... Byla jsem zvyklá na tu sexy pani v obrázku 😊
Cituji Ellenuschka: Mimochodem, Tiakio, já Tě málem nepoznala, ty očka... Byla jsem zvyklá na tu sexy pani v obrázku 😊
Musela jsem změnit avatar neb byl pro google kontrolu moc sexy a nesmí tady být odhalené obrázky.Tak se na vás dívám
Tiakia: jen koukej. To někdy koukáš, co se tady děje, viď?
Cenzura no jo, to tady proběhlo vlastně.
Ha tenhle deníček mě pobavil Myslela jsem si, že to píše nějaká 20ti letá holčina, ale 30ti letá? To nemáš nic jinýho na práci? Takhle jsem se chovala ve 14ti letech, když jsem začla žárlit na svoji nejlepší kamarádku, že se jeden čas začala bavit víc s jinou holkou... Myslím, že by bylo nejlepší nic neurovnávat, nic ji nepřeješ a takhle se kamarádky opravdu nechovaj... Připomíná mi to jeden vztah k jedný holce ze střední, když jsme se spolu bavily tak jsme byly největší kamarádky a za zády jsme se navzájem pomlouvaly, takže jsme se spíš nesnášely ale hrát jsme to uměly na jedničku....
Cituji Lathi: co se týče svatby, brát se v těhotenství neuznávám
Čéče moje máma se také vdávala, když mě měla v bříšku asi 5. měsíc a žádná špatná energie na nás nepadla To je jako někde dáno, kdy se mají lidé brát a kdy ne? Máš na takové události tabulku? Zajímalo by mě totiž jak si na takovou věc přišla.
Přijdeš mi jako puberťačka. Jsi matka a manželka, tak by ses mohla začít chovat jako dospělá. A pokud chceš znát svou diagnózu, tak si zajdi s kámoškou do poradny a uvidíš, kde je ten problém. Můžeš si to tu obhajovat jak chceš, ale úvod deníčku mluví sám za sebe. Je z toho cítit nenávist a když o tom ještě zakládáš deníček, tak jde vidět, jak tě to žere..Kdyby se takto vyjadřovala o mě nějaká kámoška, tak pálím most. Pod slovem přátelství si představuji něco jiného.
Menší rada: Pokud máš pocit, že se ti nedaří a kamarádka je v pohodě, tak věř, že člověk může mít vztek, že se některým daří lépe,ale ve výsledku je to všechno u nás v hlavě. Jaký svět si v hlavě vytvoříš, tak takový život mít budeš. Pokud budeš myslet negativisticky, tak si na sebe pošleš akorát další negativa. Negativní pocity rostou v nás. Když začneš lidem přát a začneš si život užívat a tolik neřešit, uvidíš, že se i na tebe usměje štěstí. Jen si to v té hlavně musíš naprogramovat. Pokud ti to pomůže, tak si s tou kámoškou o tom promluv. Spousta věcí vzniká z nepochopení se.
Cituji avaa: jak jste se na zakladatelku sesypaly.
Nebo to bude tím, že spousta lidí má na to prostě stejný názor jako většina. Bohužel proti zakladatelce. Nevím co na takový deníček čekala, ale asi tu zkoušela hledat nějaká zaklínadla na kámošku.
No, soudit tě nebudu, neznám tě a navíc tohle nemám ráda.. A hlavně, tady už soudů padlo dost, je to až úsměvné, jak každý druhý ví jaká jsi a háže rozumy..přitom na to se tu nikdo neptal.
Na tvém místě bych přátelství asi nezachraňovala. Bohužel, cítíš co cítíš a s tím by se ti asi těžko s kamarádkou bavilo jako dřív.
Reaguji na Ukulemba: díky, taky mě to baví jak mě každej zná už od mala a ví jak to mám s ostatními přáteli a s manželem nebo mimčem... vyřešila jsem to přesně jak řikáš.. zachránit už není co.. jen jsem si to nedokázala nějak uvedomit...
