Jistě to znáte. I z každé nedůležité věci jsem špatná a hrozně nad tím přemýšlím. Ať je to v čemkoli. Obdivuji lidi, co si řeknou "no, mě je to fuk, ať si mě lidé řeší nebo že to prostě nějak dopadne" a myslí optimisticky. Nemluvím o konkrétní věci, ale já jsem hned ze všeho smutná, hrozně nad tím dumám a přemýšlím. Jsem realista, ale i vcelku pesimista.
Jak to děláte vy ostatní, že se v tom neutápíte? Kde kdo mi řekne, ať se na to vykašlu, že je to hloupost a hodí to za hlavu. Já to neumím.