Jak si s přítelem promluvit o dítěti

Udělala bych přesně, jak tu radí holky-řekla mu to uplně narovinu.. Co Ti doporučil doktor, co by mohlo následovat-větší rizika v těhotenství atd atd. A že až třeba on za 2 roky bude chtít, tak může být pozdě... Dokážu pochopit, když chlap ještě není připravený na rodinu a asi nikdo se nechce (ani nechce být) nucen do takového vážného rozhodnutí, ale myslím si, že jestli je to rozumný chlap, který Tě má rád a v budoucnu by chtěl děti a s tebou a teď by jste to jašk takš v pohodě utáhli, tak to určo dobře dopadne

Není to tak dlouho, co jedna známá měla podobný problém-doktor ji doporučil mít co nejdříve miminko (hrozilo jí, že pujde na operaci a už to nestihne), no nevím jak to přesně je, ale ze všech těch řečí mám pocit, že její přítel mimi nechtěl a nechce a to je mu 30, oba mají slušnou práci, nový byt.. (holt ne každý je stavěný na rodinu), každopádně slečna už to nestihla, musela na operaci a doufá, že bude moci ještě mimi mít...

Když jsem se dozvěděla, že by měla otěhnotnět co nejdřív, jak to bude možné, jinak jí hrozí, že už nikdy, tak jsem zavedla diskuzi na toto téma s přítelem-co kdybychom byli my v téhle situaci- (no podala sem to primárně nechtěně tak, že to skoro vypadalo, jako by to byl můj případ) - velmi mile mě překvapilo, jak se k tomu postavil, řekl, že kdyby nebyla jiná možnost, tak bychom se samozřejmě o mimi pokusili a to podotýkám, že já studuju, bydlíme oba u rodičů, nemáme v podstatě nic, ale oba jsme si říkali, že v takovém případě by se to určitě nějak zvládlo. Já vím, že je to "kdyby", ale tak neřekl, že v žádném případě....

Držím Ti moc pěsti, ať se přítel zachová jako pořádný chlap.. Ono když hoří, tak to není jen o rozmaru, ne teď se mi to nehodí, možná se mi to bude hodit za 2 roky.. A myslím, že každý racionálně uvažující člověk, který chce rodinu si umí spočítat jedna a jedna..

Někde jsem tady viděla-a co kdyby přítel nechtěl dítě teď?
Já osobně vůbec nevím, jak by se zachovala.. Jak už někdo psal, bála bych se, že než on se "uráčí" tak bude pozdě a pujde za jinou, jak už někdo psal... Doufám, že to není případ zakladatelky a vše dobře dopadne, držím pěsti

Jéj, j se rozepsala.. v tom okýnku se to pořád posouvalo, tak to ani nevypadalo... tak doufám, že se to někomu bude chtít číst

Reaguji na Pepis: Pepisku, souhlasím s každým tvým slovem! A gratuluji k reakci přítele, také jsem zavedla řeč a velmi mile mne překvapil...

Děkuju

Tobě rovněž gratuluju Je super vědět, že má člověk doma partnera, o kterého se může opřít a taky se na něj spolehnout.. Já si třeba myslím, že tento případ je o opoře...

Reaguji na Pepis:
neboj celé sem to přečetla a se vším souhlasím.
Bohužel přítel semnou o tom vůbec nechce mluvit, a já už raději mlčím nechci ho nijak naštvat, hlavně že s klukama pořád řeší nějakou práci....
Nevim no, tlačit na něj nebudu ale on sam na to taky řeč nezavede, no uvidím co se bude dít dál

A ty si mu říkala už i o tom zdravotním hledisku?

To samozřejmě naprosto chápu, že se nechceš hádat a naštvat ho.. Ale víš jak, tady nejde o to, že ti vadí, že se přítel dívá hodně na tv a nevěnuje se ti... Tu jde o poměrně vážnou věc.. Už si přemýšlela, co dělat, jestli se k tomu bude stavět nadále negativně? Nechci malovat čerta, ale jestli se k tomu staví takto negativně a ty mimi chceš a podřídila by ses tomu, že on nechce, tak si myslím, že budeš nešťastná, tím tuplem, kdyby jste se třeba náááhodou někdy rozešli kvůli něčemu jinému... Vyčítala bys to sobě i jemu..
Moc mě mrzí, v jaké jsi situaci, nikomu bych to nepřála, je to hodně nepříjemné

Je mu 15?! Jednou je to tvůj partner, jste spolu tři roky, potkáváte se každý den ve společné domácnosti a on s tebou nechce řešit pro tebe životně důležitou věc? Určitěto může být skvělý chlap, ale přes tento problém s komunikací bych se asi nedokázala přenést. Nechci vztah, ve kterém se musím přetvařovat, a už tuplem ne kvůli, jak už jsem řekla, životně důležitým věcem. Je to problém, který musíte vyřešit, dříve nebo později, utíkat před ním nemůže. Když dítě nechce, fajn, ať ti to řekne čestně raději teď než za rok, během kterého si tě za takového dusna stejně zprotiví...

A opět souhlasím s příspěvkem Pepis, ale mé rozhořčení bylo silé, takže jsem to napsala jinak než ona.

holky dík za podporu, včera sme o tom mluvili, sice to stálo docela dost nervů, protože se mu do toho očividně nechtělo a myslel si že ho do něčeho nutím, ale nakonec uvidíme jak to půjde v práci, je od ledna v nové práci tak má trošku nervy, na jednu stranu to chápu je ve zkušební době a musí se snažit a myslet na spoustu věcí a já na něj vyrukuju s miminkem.
No každopádně po létě by jsme to začali řešit nějak víc.

A řekla si mu o těch zdravotních komplikacích, jak se ptala Pepis?

Reaguji na Red_fire:
jo to sem říkala už v listopadu, ale on asi vůbec neví jak je nebo není to vážné, asi ho budu sebou muset vzít k doktorovi.

A nebo mu ukaž nějaké zprávy a rozpovídej se - půl hodinu si najít musí. Protože uznej sama, větu "Doktor říkal, že třeba za rok už nebudu moci otěhotnět vůbec." by pochopil i před deseti lety, natož ve věku, v jakém je teď...

Myslím si, že toto bude nej řešení! Ale hlavně, jak ho budeš chtít k tomu doktorovi vzít, tak opatrně, aby si pak nemyslel, že si myslíš, že je hlupák, že tě nepochopil a chceš ho brát, aby mu to vysvětlit doktor. Víš jak, chlapská ješitnost

Bože... Pepis, neber to vůbec osobně , ale to už je na mě moc. Tohle téma dejte přečíst Laky, vážně - takového chlapa mít doma, prchám od něj dobrovolně. Aby se jeho, chudáčka, nedotkly mé závažné zdravotní problémy... Tohle že je partner pro život??

já teda nevím, asi jsem tu s tímto názorem sama, ale přece pokud on vyloženě nechce, tak by snad neměl být do ničeho nucen ne? nebo je lepší ho přesvědčit za každou cenu??

je mu 26 - já ve 26 letech měla z představy, že budu těhotná maximálně kopřivku a nikdo by mne do toho neuvrtal. Tohle snad není rozhodnutí, které se dělá pět minut!

Ne, nejsi sama. Sleduju tohle téma od začátku a mám stejný názor jako ty. Do dítěte se přece nedá donutit, ať už z jakéhokoliv důvodu, není to proboha křeček. Když po někom něco vážného chci, tak se snažím představit sama sebe ve stejné situaci. Momentálně dítě absolutně nechci a kdyby za mnou přítel přišel s tím, že ho musíme mít ted nebo co nejdřív, tak bych taky okamžitě nekývla, nešla bych do toho. Chápu zdravotní důvody, fajn, ale i tak si nemyslím, že on je špatný, protože hned nesouhlasil.