Žádný dárek k narozeninám

Ahoj, to je mi moc líto. A napíšu ti něco, co tě nepotěší: podle mne ty mu nestojíš za tu námahu, aby hnul zadkem a šel ti něco koupit. Třeba tě má opravdu rád a třeba ti opravdu něco koupit chce a třeba to má i vymyšleného, ale je moc líný na to, to zrealizovat. Jestli to jde, pryč od něj, protože tenhle povahový rys se nikdy nezmění .

Mně zase přítel už dva měsíce slibuje tričkos oblíbenou filmovou postavičkou a taky furt nic, ale neznamená to že by mu na mně nezáleželo. Někteří chlapi prostě koupěj dárek a nazdar, jiný nevědi jakej, tak koupěj blbost, nebo žádnej, ale to neznamená že by tě neměl rád. A radši nic nenaznačuj, di za nim a řekni "Chci svůj dárek!"

Díky za názor. Už spolu nějaký ten pátek jsme a o to víc mě to mrzí. Je mi docela trapné, to řešit tady, ale chci vědět názor nezávislých lidí. Sama nevím, co si mám o tom myslet.

Reaguji na Nicadezuria: To jsem dneska udělala, ale přišlo mi, že je snad ještě uražený.

Ale já jsem nepsala, že jí kvůli tomu nemá rád. Třeba jí má opravdu hodně rád, ale bohužel je to současně lenoch, a to se nezmění. Jinak souhlasím s tím, že naznačování je u chlapů nahouby, ale je potřeba mluvit narovinu. Já bych asi řekla něco ve smyslu "Miláčku, říkal jsi mi že půjdeme spolu do obchodu a ty mi něco koupíš k narozeninám. Narozeniny jsem měla už před dvěma měsíci.. kdy tedy půjdeme?"

Já bych ho propříště obdarovala stejně.

mě to přijde docela smutný takhle žebrat o svůj dárek asi bych to nechala být...

Musím souhlasit s June.

Jen tedy:

to by se mi nechtělo doprošovat se o dárek.

Aha, tak jestli ses ho přímo zeptala a on se urazil, tak to znamená, že si je sám vědom toho že to není OK, ale neví jak reagovat, tak se teda urazí. Nevím kolik ti je, ale já už mám nějaké zkušenosti za sebou, a sama za sebe musím říct, že bych panáčkovi zamávala a poohlédla se po někom jiném. To, že tě miluje a je ti věrný a to, že mu nestojíš za to aby ti pořídil dárek, se nemusí vylučovat. A záleží jen na tobě, co je pro tebe důležité. Jestli chceš dostávat i dárky a cítit se tak pro něj důležitá, poříď si někoho jihného. Chlap se nezmění (jedině pokud bude on sám chtít... a to oni většinou nechtějí, páč nevidí ten důvod, že....)

No není to ideální, ale je to aspoň poslední možnost jak dát dotyčnému najevo, že jsem teda nezapomněla na to, že mi nic nedal, a že je mi to líto. Buď mu to dojde a začne se snažit, a nebo bude pořád stejný... A pak je asi už na zakladatelce, aby se rozhodla, jestli může žít s tímhle charakterovým rysem...

Taky bych se nedoprošovala....já tohle prostě neumím. Každopádně by mi to bylo líto. Trošku mi to připadá, jak kdyby doufal, že to vyšumí a že na to zapomeneš.
Zažila jsem tak trošku něco podobného, když sme spolu byli první rok...Domluvili jsme se, že si nebudeme dávat dárky, ale že si každý vybere něco v určité hodnotě. Přítel si nakoupil a u mě to dopadlo tak, že jsem si vybrala jedno tričko za 150 a tím to skončilo, pak už to upadlo v zapomnění bylo mi to trošku líto, ale už vím, že takhle teda ne

Reaguji na Kubacis: Nemyslím si, že tohle je řešení Tak bych jsme se opravdu nikam neposunuli.

Když nad tím tak přemýšlím, tak už ani žádnej dárek nechci, vlastně mi od začátku nejde o ten dárek, ale spíš o ten princip.

To je pravda, oplatit mu tím samým, to je k ničemu. Podle mne mu upřímně (ale bez výčitek) oznámit, že je ti líto že ti nic nedal.