Mají v dnešní době vztahy cenu a šanci?

Reaguji na Veselka10: o tom jsi ale jen četla ne?

Nejdřív jedno stání o dítěti - až po nabytí právní moci další stání o majetek, až po jeho nabytí soud o rozvod manželství.
Přestože na vše byly podepsané a ověřené dohody - trvala anabáze 11 měsíců.

U sporného rozvodu, pokud se někdo odvolá mnohem déle...

Já bych řekla, že tam nejde ani tak o to, co se bude dít, až vztah směruje do kopru, ale o zodpovědnější výběr životního partnera. Pokud chlap řekne, že nechce svatbu, měla by jeho přítelkyni hrdost zavelet na okamžitý a trvalý odchod. Bohužel, často se děje přesný opak - t.j. pokus o "připoutání" děckem. Pak se není čemu divit, že.
Mám známého, který nikdy nebyl ženat, zato má čtyři děti ( tedy, mezičasem možná už i víc ) - každé s jinou ženou. Pracuje napůl načerno u soukromníka a za papírově minimální mzdu, takže šance matek na alimenty je taky minimální. Kdo je větší osel : on nebo ta, která mu ve vidině "byli spolu až do smrti" nadšeně asistovala při výrobě potomka ?
Ovšem při čtení místních deníčků se není čemu divit. Jak přes kopírák
EDIT : Jo a tendence zdrhat ? No, proč ne, špatná vlastnost jako každá jiná - ne každý je ideální - akorát je velice blbé, že většina je v sobě najde až poté, co má na starosti rodinu ...

Také mi přijde, že dnes má většina lidí tendenci od problémů spíš zdrhat, než je řešit. Bohužel. Ale záleží na jedincích. Podle mě dlouhodobé vztahy dnes u lidí mají šanci, ale pouze u těch, kteří mají pevné zásady. Pro ně pak není takový problém se snažit vztah udržet. Sama jsem z rozvrácené rodiny a nad tímhle jsem hodněkrát přemýšlela. Sice určitě něco bude na tom, že chlapi z rozvrácených rodin budou manželství více "kazit", než ti z rodin úplných, ale někdy to naopak může sloužit jako takový "odstrašující případ" a člověk se pak tomu snaží zabránit, aby nedopadl stejně jako jeho rodiče. Souhlasím s tím, že manželství má nejpevnější právě generace prarodičů. Když jsem to se známým rozebírala, tak ve všech těchto svazcích má většinou ženská hlavní slovo a chlap je tak trochu podpantoflák Třeba na tom taky něco bude..

Reaguji na Moňas: No tak to asi nemáš úplné informace.
Pokud jde o nesporný rozvod a jsou splněny všechny náležitosti, tak je běžné, že rovzvod proběhne do dvou měsíců a zcela běžné je do měsíce. Samozřejmě, že budou trochu rozdílné doby u každého jednotlivého soudu, ale pokud rozvody skutečně trvají tak dlouho jak Ty píšeš, tak nejsou všechny dokumenty a fakta v pořádku.

To je praxe, ne teorie.
Mmch můj rozvod trval od podání do rozsudku celé tři týdny.

To co popisuješ je situace kdy buď nejsou všechny dokumenty k rozvodu v pořádku, případně nejsou součástí žaloby o rozvod manželství a nebo nejde o tzv. nesporný rozvod.

V případě, že je vše ok a dohodnuto lze vše vyřídit jen jedním stáním, dříve žádným.

Hmmm, tak to závidím. Já mám zcela jiné zkušenosti a není jen jedna a jak si můžeš přečíst příspěvky farrah, tak i ona má zkušenosti podobné, jako já. A opravdu se nejednalo o to, že by byl rozvod sporný, nebo neobsahoval vše, co měl. Vše bylo tak, jak má být, nic se nikam nevracelo a stejně to trvalo minimálně těch 9 měsíců

jenže někde prostě trvá, než se k tomu stání dostaneš. Odkud jsi prosm tě?

Reaguji na Veselka10: ne, všechny dokumenty byly v pořádku a ani já ani manžel jsme se neodvolali. Prostě takový je postup a soud takto konal

přesně tak. To samé u mé tety a to na rozvod hodně spěchala a majetek mu všechen nechala. Měla 2 dcery dospělé, majetek žádný nechtěla, podala žádost, když zjistila, že je znovu těhotná a rozvod proběhl, až se malá narodila, tudíž žádné obštrukce skrz výživné atd...

Reaguji na Moňas: Ano, myslím, že mechanismus, kterým se ty vztahy udržují, chápu dobře. A stejně mám za to, že jestli má být důvodem pro zamyšlení jen nějaký blbý barák a zažloutlý papír z obecního úřadu, tak je lepší to rozpustit, než se další dlouhá desetiletí trápit. Protože pokud člověk nežije vedle nějakého blba, tak musí najít dost jiných a mnohem lepších důvodů proč hned nevycouvat při problémech a pokusit se o řešení, než jsou takovéhle prkotiny.

ale tady jde o to, že mnoho lidí raději vycouvá, než by se o něco snažili

Reaguji na kopaj: jistě, pokud přemýšlí jen a pouze o sobě...pokud jsou v rodině i děti...jsou na 1. místě jejich zájmy. A jen výjimečně si rozchod rodičů přejí...

Já myslím, že pokud jde o couvání, tak pokud už je jednou zařazená zpátečka, tak snahy o udržení za každou cenu jsou spíš na přítěž věci ....
Tady asi šlo ne o to, že "zjistím, že žiju s bl.bcem", ale o to, že za spoustu rozvodů můžou různé "úlety", kterých by se asi měl člověk raději vyvařovat - t.j. když leze do cizí postele, tak by si měl(/-a) nejdřív na schlazení chtíče představit tahanice o barák, půlení hypotéky, nekonečné soudní stání a výměry alimentů
No .... nevím, jestli to funguje

Není jedno, jestli rozvod formálně trvá jeden, tři, nebo devět měsíců, když si ti dva nedělají naschvály? Když se jedná o to, jestli dva spolu mají být třeba dalších padesát let, tak se mi to zdá jako absurdní maličkost.

však ano, je to jedno. Ale pokud nejsou v manželství, tak si prostě jeden řekne JDU a jde. Jenže v manželství si řekneš JDU a třeba odejdeš, ale už prostě musíš čekat na ten rozvod, máš po krk těch tahanic a spousta lidí si raději řekne, že zajdou do poradny, zkusí to urovnat a pracovat na vztahu a často se to i povede a to se vyplatí, kdežto do poradny málokdy jde někdo, kdo s někým "jen" chodí. O tom mluvím