Nemůžu ho dostat z hlavy

Tak já nevím. Třeba se nad sebou zamyslel a chce druhou šanci, ale ty by sis měla v hlavě srovnat, co hledáš. Chápu, že najít někoho jiného je složitější, než se zdá. Musíš potkat mnoho mužů, kteří ti nevyhovují, ale vracet se kvůli tomu hned k ex se kterým mi to vlastně také nevyhovovalo..? To si musíš v hlavě srovnat sama.

Ahojky, myslím si, že pokud napíšeš, že už ne a máš v tom jasno - pak je jasno! Udělal totiž asi něco, co nejde odpustit i kdybys chtěla... Takže otázka, jsi schopná zapomenout na to, proč jsi se s ním rozešla a už se, kdyby jste se k sobě vrátili, k tomu nevracet? A naopak nebyly by výčitky z jeho strany nebo různé narážky na tuto Situaci? Navíc se chová tedy zvláštně, že nerespektuje tvé rozhodnutí a ozývá se ti, není náhodou trošku sobec?

To jsi vystihla naprosto dokonale.Za dobu naše vztahu sobec byl, hleděl hlavně sám na sebe, dokonce mi to teď nedávno i napsal a omlouval se za to..
Odpustit bych mu nejspíš dokázala, ale bojím se, že má důvěra k němu by velmi pokulhávala a navíc bych se bála, že to jeho chování se bude časem opakovat... Přesto na něho myslím víc, než bych sama chtěla. Ale na to, abych ho kontaktovala sama, jsem moc hrdá.

Podle mě to je jen proto, že teď nikoho nemáš a nepotkala jsi někoho, kdo by tě zaujal, tak se vracíš k myšlenkám na ex apod. tohle jsem měla u posledního rozchodu taky. Věděla jsem, že to nebude fungovat apod., ale ostatní chlapi mi lezli hrozně na nervy. Pak jsem potkala současného a je to asi nejlepší chlap jakého jsem v životě potkala. Zatím je to pohádka

Ano, přesně jak napsala slečna, dlouho jsi sama nebyla, ten pocit,že zahodis 2 roky investovaného tvého drahoceneho času, toho že jsi se snažila... Ale upřímně, sobec co s tebou je minimálně, dovolím si tipovat workoholik - ten má většinou ve více městech více žen, kor pokud je zajištěný nebo pohledný a jede si jen to své. Když on má volno tak ty mu musíš být k dispozici, protože je naučeny, že vše je podle něj. Nedělá mu problém se ti ozývat i když jsi to ukončila, protože on přeci teď chce a teď se musíš vrátit, je mu jedno co cítíš, nerespektuje tvé rozhodnutí. S takovým člověkem chceš být? myslím, že tě někde čeká někdo lepší s kým je větší perspektiva. On se kvůli nikomu měnit nebude a když tak jen dokud to nebude v klidu a až to bude v klidu a jak on chce, zase to zabehne do stejného rytmu. a zase budete řešit ty samé věci.

Jste od sebe ještě krátce, zapomínání trvá prý o něco dýl - počkej další tři měsíce a ono to vyšumí. Tím spíš, že máš dobrý důvod k rozchodu. Já zažila taky na pár měsíců to "porovnávací období" ve kterém na něj nikdo jiný neměl - ale tam to bylo i o tom, že (opakovaný) rozchod byl z viny nás obou - a já to moc dobře vědela. Ty máš jasno : nezájem, ješitnost by ti měla zavelet, že za člověkem, který o tebe nemá zájem, nemáš co litovat.

Viděla bych to zcela stejně. Navíc je pravděpodobně sám, nemá kdo navařit a ohřát postel, tak najednou je zájem i tam, kde předtím nebyl. Pokud to bylo "neúnosné", tak bych ve velké změny moc nevěřila.

Dva měsíce je velmi krátká doba. To, že se někdo rozhodne z rozumu, i když má pádné argumenty neznamená, že se neozvou emoce. Přeci jsi s ním byla několik let, hraje tam úlohu i to, že jste na sebe byli zvyklí, měli svůj komfort, nebyla jsi sama. Zažila jsem si to také. Nejsem toho názoru, že by partner se mnou měl být pořád, ale jde o to, abychom spoliu čas trávili rádi a plnohodnotně, protože jinak to není vztah. Pár potřebuje sdílení a nové zážitky, jinak to je o ničem.
Já jsem toho názoru, že když je nějaký problém, je nutno si o něm promluvit, protože jeden z vás si to nemusí ani uvědomovat. Ale kdyby mu na Tobě záleželo, tak by to změnil už během vztahu. Nevěřím tomu, že lidi se mění, možná by to fungovalo na začátku než by to spadlo do starých kolejí a to je ztráta času. Můj ex mě vždy takhle lákal zpátky a já jsem teď akorát roztříštěná na milion kousků. Je to drsné, ale opravdu je nejlepší utnout jakýkoli kontakt, aby neměl možnost se Ti ozvat nebo bych si alespoň připravila plán, co budu dělat, když zavolá, abych nad tím nemusela přemýšlet a něco podnikla, třeba jít cvičit, do kina, něco čím se zaměstnáš a nebudeš nad tím muset přemýšlet. Já jsem se takhle dávala do kupy a pak stačil jeden telefon a byla jsem zas na začátku, proto radím úplně přetnout kontakt. Jestli se na nový vztah necítíš, tak se do toho nenuť, po 2 měsících je fakt brzo na to, aby jsi si dala všechno dohromady a hledat někoho, abys nebyla sama, i když se na to nejsi ještě připravená tě posouvá zase zpět. Místo chození na rande, kde je porovnáváš s ex a tím si ho připomínáš, zkus tohle vynechat a dělat něco, co tě baví, kde můžeš potkat nové lidi, např. jazykový kurs, nějaký sport. Nového bych hledala až nebudeš mít nutkání na ex myslet a přijímat od něj pozvání, v ten čas, kdy si na něj vzpomeneš, ale nebude Tě to zraňovat. Držím pěsti, myslím, že to nejtěžší máš za sebou.

Děkuji všem za reakce a názory

To jsem si říkala a vlastně říkám pořád taky. Neukončila jsem náš vztah ze dne na den. Již několik měsíců jsem nebyla šťastná, snažila se s ním o tom mluvit a hledat řešení, ale vždy si to vyslechl 2 dny byly super a pak to zajelo zase zpátky.

Tak to bylo vlastně celý náš vztah. Tak nějak se jelo podle něho. Neříkám, že ve všem, ale často to tak bylo.
Když mi nedávno zase psal, tak se mi za vše omlouval a uznal své chyby( jenže měl zdravotní problémy) a myslím, že tak nějak ve slabé chvilce přemýšlel.. Jenže mám obavy, že to je tak jak píšete. Chce mě mít, protože mě najednou nemá, ale jak kdyby mě získal znovu, tak by to bylo to samé... Možná se pletu a poučil se, ale měla bych z toho strach. Navíc on je typ, co potřebuje nejprve dospět a to se po 3 měsících od rozchodu určitě nestane..

Tady je největší problém to, že mu odpovídáš na zprávy. Jasně mu dej najevo, že o něj nemáš zájem a ať ti už nepíše ani nevolá. Takhle se snadněji odmiluješ.
Jinak 3 měsíce jsou dost krátká doba, abys na něj zapomněla, takže se nedivím, že ostatní srovnáváš s ex, Až nastane delší pauza mezi rozchodem a nějakým super klukem, tak srovnávat nebudeš. Nebo si jen řekneš: Jak jsem mohla bejt tak blbá a bejt s bývalým, když současný je tak fajn?!

Ahoj

Na začátek jsi mi úplně připomněla sebe po rozchodu..
Vzpomínám si, jak jsem jela s holkama na párty, chodili za mnou samí fajn kluci a chlapi a já je neustále srovnávala s bývalým. Jakmile se mě někdo dotkl, bylo mi zle. Stačily cizí ruce kolem pasu, cokoliv. A já cítila, že ty ruce nejsou jeho, není to prostě on, přejel mi mráz po zádech. Trvalo to dlouho, asi půl roku. Neměla jsem na žádného chuť, žádný se mi nelíbil. Opravdu jsem ho milovala a byli jsme spolu dlouho. Dnes jsem ráda a děkuji, že už s ním nejsem, dal mi obrovskou školu a výučák do života a jsem ráda, že mám teď vedle sebe mnohem lepšího a kvalitnějšího člověka. Ale neříkám, že nezavzpomínám.. to už se ve mě bude držet asi navždy. Stává se mi to dodnes..

Jak už psaly holky, nejvíc si ovšem ubližuješ tím, že se necháš kontaktovat. Je úplně jedno, zda na to odepisuješ, nebo ne. On se Ti sám připomíná a pokud ses rozešla Ty s ním, nejspíš jsi mu zacloumala s egem, tohle chlapi prostě moc dobře nezvládají, takže si myslím, že oni si stejně zpětně pouze dokazují to, že i kdyby teď chtěli, mají Tě zase zpět, bacha na to, abys toho nelitovala a aby Ti neublížil ještě víc. Tohle celé je ale v první řadě postavené na tom, jak to především v sobě máš a nemáš uzavřené. Vím, že Ti chybí, chápu to, ale pokud ses s ním rozešla s rozhodnutím takovým, že už to opravdu nemá cenu, měla by sis za tím stát. Bylo by to maximálně stejné, ne-li horší. To bohužel opravdu platí. Hele, píšeš, že v tom máš jasno. Tak proč bys s ním měla chodit na večeře? Nevidím jediný důvod, na večeři už můžeš být dávno třeba nezávazně s někým jiným Ne s někým, s kým už být nechceš. Zablokovala bych ho a snažila se počkat, než to ze mě vyprchá, to stejně ničím neurychlíš, čas je lék.. Držím palce!

Přesně. Měla jsem a mám to stejně..