Nevěra

Karolyn popsala jsi to úplně přesne a vystila jsi dokonale pocity nevěrných holek. Je to situace kdy láska moc bolí. taky mně to potkalo, něco mi to dalo a dodnes ten rozchod moc bolí. A při čtení tvých řádků mi chodí mráz po zádech. Přeju ti do života vše nejlepší

nico
Souhlasím s Atanerou, 5 let je dlouhá doba, to ti brát nechci, ale myslím, že se to nedá srovnávat se vztahem, který trvá 20 let a hlavně ve kterém jsou děti. Mně je 27, takže o tom taky ještě nemám páru, ale určitě bych to nesrovnávala.
Atanera
Já si právě bývalým přítelem byla taky strašně jistá, úplně maximálně. Kdybych měla jen trochu strach, možná bych to ani neudělala. Kdo ví. To je to "kdyby".
pauvre
motýlek
Moc mě těší, že jste se v mém příběhu našly. A pauvre, my jsem na tom asi ještě víc podobně, protože já jsem s přítelem začla chodit ve svých 17 a byl to můj první vážný vztah (a první sex) a stejně tak já jeho, takže to v tom určitě hrálo roli. A myslím, že i on by si časem uvědomil, že si nic neužil. Nevím, těžko říct. Ale teď je jako utržený ze řetězu, tak by nás to možná tak jako tak potkalo...třeba až bychom měli děti, a pak by to bylo všechno ještě horší. Nevím, možná si to tak jenom omlouvám.

pauvre
Ještě dotaz...a u tebe to prasklo? Nebo se ti podařilo to ututlat?
Atanera
Zastávám názor, že ženská potřebuje v tom vztahu pořád emočně žít, pořád prožívat nějaké emoce, něco řešit...jistota je fajn, ale je to strašný zabiják vztahu...

to můj taky a je dodnes, tedy ten vztah a to jsme manželé 18 let, přečkali jsme i tehdy vojnu
taky si to myslím. Doma na mě taky něco praklo a to byl najednou o mě zájem a boj, bylo to příjemný, ale časem mi ten zájem začal lézt krkem. Jsem spokojená že to je tak jak to mezi námi je, pohoda

Karolyn
To je hrozně složitý.....já jsem totiž takový ten trojúhelník nezažila jen jednou.Nechce se mi o tom ani psát,ale je to tak.Když jsem se do toho zamotala poprvé,tak to samozřejmě prasklo,ale on přítel nebyl o nic lepší,o čemž já jsem teda nevěděla,ale myslela si to a jak se ukázalo časem,měla jsem pravdu,proto mi vše odpustil,protože moc dobře věděl,že on dělá to samé!!A pak jsem takový trojúhelník zažila ještě několikrát,ale vždy už jsem to brala s nadhledem a po nějakém čase jsem to vždy ukončila. Tedˇ jsem hodná a vždycky si řeknu,že budu (zatím jsem),jenže on mě pak vždycky nase.. a já už přemýšlím o něčem jiném. Letos máme hodně špatný rok......,nevím jak do budoucna,chybí tam bohužel to nejdůležitější-důvěra!!!!

Atanera
Já jsem dnes už taky ráda, že je mezi mnou a mým současným pohoda. Necítím, že bych ho měla tak jistého, takže nemám čas vyhledávat flirty apod. Ale jsme spolu teprve 2 roky, co já vím, co bude dýl.

Hmmm, tak to je potom pořádná mela. To já jsem si skoro na 100% jistá, že mě nebyl přítel nevěrný, taky na mou nevěru pak reagoval absolutním zdrcením a odvrácením ode mě. Pak se vrátil, ale stejně to nakonec neunesl... I když stále tvrdil, že mi odpustil (čemuž i věřím), ale byla právě obrovsky nabourána důvěra... A já jsem se asi taky přehnaně snažila... Prostě to nešlo...dnes už mu rozumím... A on možná zase mě...řekl mi, že by to dnes už řešil jinak. Asi si od našich dob taky dost nabil hubu.
I když byl expřítel docela dobrá partie a moc hodný kluk, jsem dneska ráda, že jsem se od něj i milence oprostila a začla znovu s někým jiným. Tloukli bychom se v tom pořád, jednou by se zamračil a já bych hned přemýšlela, co se mu honí v hlavě...

Karolyn
ja nic nesrovnavam.to som napisala-akoze kriza moze prijst aj skor....nielen po dlhsej dobe.to sa snad ani neda srovnat 5 rocny vztah a 25 rocny.aj ked niekto moze aj po 50 rokoch manzelstva povedat-to bola nuda

To Karolyn je mela.......,ale já doufám,že tu nejhorší mám za sebou! Protože to,co jsem si myslela několik let(že měl můj přítel něco s jednou slečnou),byla pravda,jen on ze mě dělal paranoidní blbku.A víš co je největší mela,že ta jeho milenka mi to sama přišla říct-BÁJEČNÝ!!!! Dneska vím,jaký dokážou chlapi být,jak zapírají do poslední chviličky....

pro odlehčení tématu

ses
Hahahaa to je dobry

Jinak Karolyn, tvuj pribeh mi trosku pripomina muj , taky sem byla nevernice neverna a uplne presne znam ten pocit, co ja sem byla vsechno schopna kvuli tomu druhymu udelat....v deset vecer se sebrat ze spolecnyho bytu , ktery jsme meli s mym byvalym a jit za nim do mesta, jen kvuli tomu ze ho na hodinu uvidim a ty vymluvy, ach boze... proste sem se do nej uplne zblaznila a delala sem fakt blbosti. Ale nakonec sem se se svym byvalym rozesla, a byla sem za to rada, protoze ten druhy mi dal konecny impulz k tomu abych to konecne udelala. Ale ten pocit viny a zaroven strasny stesti si pamatuju doted

A co tím zamýšlela? To ho jako chtěla získat pro sebe? Tak to je síla!!!
leila_nyc
No my jsme spolu zaplať pánbůh v tu dobu nebydleli, ale i tak bylo spousta výmluv, naštěstí přítel nebyl žárlivý, ani nedůvěřivý.
A ty jsi tedy teď s tím druhým?

Karolyn
No vidis,ja s nim bydlela a stejne na to neprisel, dotedka to nechapu...fakt sem se tak minimalne obden vytracela do mesta, coz sem predtim nedelala.A zlomilo se to v ty chvili kdyz po me chtel sex ..to sem proste nemohla, ja vubec nejsem ten typ kterej by spal se dvouma, hlavne kdyz sem toho druhyho uz nemilovala.Tim nerikam ze te soudim, vubec si neumim predstavit jaky to pro tebe bylo, milovat oba dva.. to bych se asi zblaznila...proto to pro me bylo urcite jednodussi. Jinak ted jsem s tim ''druhym'' a vubeeec toho nelituju, ze sem to udelala, jsme zasnoubeny a zijeme spolu a ja sem stastna jako nikdy

Karolyn,já nevím,co tím zamýšlela,byla to ******** už spolu nespali rok a půl,ona měla už jiného a ten můj mentál ji furt otravoval,tak za mnou přišla a řekla mi úplně všechno a chtěla,abych s tím něco udělala,že nechce furt vypadat ona jako ta špatná,že on jí nahání. Já tomu nechtěla samozřejmě věřit,tak mu napsala přede mnou sms a já nechápala....,nakonec jsme ho spolu dostaly právě na ty sms.....,zapíral do poslední chvíle!!!!

leila_nyc
No ono to taky právě nebylo jednoduchý spát s oběma...sex s přítelem mě pak nebavil, tak jsem se mu snažila vyhýbat, ale to víš, že to nešlo pořád. Já jsem od přítele jít nechtěla, protože mu milenec nesahal ani po kotníky. Nebyl to chlap pro život, byl pro zábavu, pro lásku, pro vášeň, ale život bych si s ním představit neuměla. Milovala jsem ho strašně moc, ale v tomhle jsem měla jasno. Trápila jsem se tím, že s ním nemohu být, že si to nemůžeme zkusit, ale věděla jsem, že laťka je příliš vysoko a že on ji nepřeskočí, že to, co jsme spolu zažívali, prostě pro normální partnerský život nestačí, a také jsem nechtěla nechat tuhle lásku dojít ke všednosti.
pauvre
Tak to je teda síla. No, aspoň, že jste ho dostaly!!! Nesnáším, když lidi zapírají do poslední chvíle. Jo ono je fajn to motto, zatloukat, zatloukat, zatloukat...ale když už je všechno jasné, je lepší přiznat pravdu. Aspoň já, když na mě uhodil, tak jsem kápla božskou...i když podrobnosti jsem mu nevykládala. Docela tě obdivuji, že jsi to ustála a jsi s ním. Já i přesto, co jsem udělala, bych to asi nedokázala...

Ahoj, nevim jak začít...
S rodiče už nebydlim,mám 2 mladší sourozence a přišla jsem na nevěru u svého otce, potkala jsem se s tou k..... u našich na chalupě...Táta tvrdil, že mu nejede auto a že ho jen odvezla,ale něco na tom nehrálo...Ale nechtěla jsem se v tom šťourat, tak jsem před mamkou mlčela..i když se mě vyptávala, jestli jsem tam náhodou někoho neviděla, že tam našla časopisy typu Glanc a tak a její nejsou...Podruhý při návštěvě chlalupy mě táta nechtěl pustit dovnitř, furt se na něco vymlouval a já stejně pospíchala, tak jsem to nějak neřešila, a pak mi přítel v autě řekl, jestli jsem jí viděla za oknem...Neviděla, jelikož jsem stála zády....A to už mi trklo, že není všechno ok.....Po měsící zase mamka začala vyzvídat a já už to nevydržela a řekla jsem jí to....Ani nevíte jak jsem si připadala...Jak v těch pitomejch filmech, co dávaj v televizi, jeden brečí a druhý nervozně kouří...Bylo to strašný....Samozřejmě otec mamce zapírá....Myslíte, že jsem udělala správně?Dodnes o tom denně přemýšlím....Pardon za ten referát, ale já se musim někde vykecat...Beru to od něj jako zradu pro celou rodinu....