Ahoj, mám půl roku přítele, známe se už jako kamarádi asi 4 roky a toho půl roku spolu už i bydlíme. Je to nejlepší chlap, kterého jsem mohla mít, hodně si sedíme, máme hrozně společného, oba nás ten vztah dost mění, problémem jsou ale naše hádky. Já jsem dost výbušná, krotím se, ale jakmile začne hádka tak to ve mě vře a mám chuť křičet a dostat to ze sebe. On je naopak hrozně klidnej jak kdyby mu to bylo jedno. Naše hádky jsou často celkem o hloupostech, důležitý je spíš to, jak probíhají. Na bytě nás bydlí 5 a já sem se sem přistěhovala navíc a od začátku je trochu nejisté jestli se majitelka nerozmyslí a nebude chtít abych šla pryč že nás tu je moc. Včera sme to téma načali a já říkala co by bylo kdybych se musela odstěhovat. Přítel začal o tom, že máme super byt, super nájem, lokalitu atd že by se muu to nechtělo měnit. Celkově sem z jeho projevu nabyla dojem že by nešel bydlet se mnou jinam. Jasně že sme řešili hypotetickou situaci, ale já mu řekla že je mi líto že mám pocit že bych s ním ani nemohla počítat, že mu přijde snad důležitější to že bydlíme přimo u metra než to aby byl se mnou. A pak to přišlo, řekl že lžu, že tohle neřekl. Já mu řekla že to je jen můj pocit a ať mě neobviňuje ze lži že to sou silný slova, a on mi řekl že to lež je a že jsem prolhaná . Mám pocit že mě snad chce vytočit schválně nebo já nevím. Řekl mi během toho večere asi 8x buďto že lžu nebo že jsem prolhaná, přitom já mu jen řekla co cítím. v takových chvílích mám chuť něco rozbít, jak sem vytočená do nepříčetnosti, často musím odejít z místnosti a pak rozčileníím sotva usnu on to ví a ještě schválně když něco říkám tak mi do toho mluví tím svým klidným tónem, nenechá mě to pořádně doříct a tím mě štve ještě o to víc. No výsledek je ten že sem teď uražená, nemluvim s nim a je mi fakt líto, že mi tohle řekl. Jsem na něj neskutečně hodná, v životě sem mu nelhala, máme hrozně otevřenej vztah a fakt mě mrzí že mi tohle dokáže říct...moc nevím jak mu dát najevo že tohle přejít nechci, nevím jestli mlčet, nebo prostě jak se chovat..ty situace po hádkách neumím, většinou nedokáže pochopit že se mě něco dotkne a ve výsledku musim ještě přijít já protože mě nebaví být na sebe škaredý, jenže tak to asi nejde donekonečna..no možná ani nedává moc smysl co píšu, každopádně díky za tipy