Partner odmítá být u porodu

Reaguji na Laky:
A to já jsem teda viděla krásné těhulky... Mě přijde, že máš kapku pokřivený názor na svět kolem sebe. Spokojená těhotná žena je mnohem hezčí než nějaká vychrtlá modelína. A nosit dítě v břiše je normální, jinak nevím, jak bys ho chtěla mít, když je to takovej hnus...

Jedno už mám a mě osobně se na těhotenství nelíbilo vůbec nic,alen fakt nic kdyby se dalo dítě koupit v supermarketu,tak ideální.
Naštěstí je nadšených těhotných dost a dost,takže průměr porodnosti vyrovnávají

Kdyby můj partner nechtěl být u porodu svého dítěte proto, že se mu to "hnusí", tak bych se s ním hodně rychle rozloučila.
Nicméně souhlasím s Laky - já bych partnera u porodu taky nechtěla. Raději svou mámu, která poradí, pomůže, podpoří. Svého partnera bych ještě musela "držet'" já, on velmi špatně snáší mou bolest (citlivka). Každopádně spolehnout sa na něj mohu s tím, že kdybych chtěla, bude u mě.

Tak osobně u mě to problém a nízké sebevědomí opravdu není

U mě to není o tom, že u všeho přemýšlím, jak u toho vypadám! Je to proto, že ta situace je pro mě nepříjemná a proto, že to nechci třeba znepříjemňovat i někomu jinému, přesto, že jiným to přijde normální. jak budu vypadat těsně před porodem, mi je fuk, vím, že to nebude procházka ružovým sadem. ale jako těhotenství samotné, mi na kráse rozhodně neubralo, sama sobě se líbím, mám jen malé bříško, jsem v 6tém měsíci a partnerovi i sobě se líbím. Ale už by to mohlo zkončit, je to na mě moc dlouhé a už se těším, až bude dítě venku u nás a budem si ho užívat.

Reaguji na Storm:
tvoje důvody proč manžela u porodu nechceš jsou pro mě ale naprosto pochopitelné - pokud o něm zkrátka víš, že to nedá, tak to nedá a je fakt lepší ho tam nemít

Fíha, to je názor, žasnu... sebevědomí a krása není o zevnějšku a o vnější kráse (to jenom tady na Omlazku mi přijde, že tento přístup je spoustě ženským vlastní...). Exteriér přece ani zdaleka není vše a není to ani to hlavní.

Reaguji na marbee:
pro mě jsi to napsala prostě skvěle a přesně jsi vystihla to, co si myslím já.

mně se také na těhotenství spousta věcí nelíbí. Nelíbí se mi, že je mi i téměř v půlce těhotenství stále špatně, protože mě to silně omezuje v práci i doma a nemůžu pořádně nic udělat a nikam jet, protože nevím, jak mi bude.

Ale nějaké bříško, akné, křeče v nohou - pokud mě to nebolí, tak je to to poslední, co řeším. Navíc mám kliku a za muže chlapa, který jen uvítal, že mi v těhotenství ještě víc nabyla prsa na objemu a břicho bere naprosto normálně. Vzhledem k dvojčatům ho mám už teď obří a to, že bude megaobří, naštěstí neřeším. Proč taky... těhotenství bez pupíku neexistuje

Venysek, ale nepříjemných situací je v životě tolik... chceš je všechny z důvodu, který jsi výše napsala, zvládat sama? Tobě by nevadilo, že situaci nepříjemnou pro manžela by chtěl třeba manžel zvládat sám bez tvojí pomoci? K čemu je pak partnerství?

Také to neřeším. Akné jsem si užila se vším všudy, ale to je na tom to nejmenší, hlavně že je vše v pořádku.

Muj chlap si naopak stěžuje, že mám bříško pořád malé a už tam chce ten velkej balon. Má pocit, že se pořád nemá s čím mazlit To když mimi vystrčí třeba hlavu nebo zadek a bříško se vypoulí, to je pak radosti, jak se přišla podívat na tatínka

Pokud by to odmítal z duvodu jaký já, tak ho naprosto chápu. Ale ještě se mi nenaskytla jiná situace, kterou bych odmítla, jako již zmiňované zvracení s asistencí a porod samotný. prostě to tak mám, ale kdo ví, jak to bude v březnu, třeba se nedá a bude tam a to pak bude doma čoro moro[img]. A partnerství je také o toleranci. A když jeden něco nechce z nějakého duvodu, druhý by to měl alespoň trochu tolerovat.https://www.omlazeni.cz/img/smilies/big_s mile.gif[/img]

Pořád zdůrazňuješ,že chlap to bere normálně. Ať to chlapi berou jak chtějí.Jde o pocit ženy ne o to,co mele chlap.Nějak mám dojem,že spousta žen tady nechápe,že i kdyby konkrétně mě chlap tvrdil x krát denně,že jako těhotná jsem jak panenka Maria,tak prostě mě se to nelíbí a je mi naprosto jedno,co se líbí jemu.
Tak jsem se ho zeptala,zda by chtěl být u porodu .... uffff.... vykulil na mě oči,že přece nejsem těhotná a u jakého porodu že by to měl asistovat?Že nic takového vidět nechce a nikdy nechtěl.Ale my jsme "stará škola" evidentně.Z těhotentství nemám jedinou fotku ač pak po porodu se miminko fotilo denně.Já se fotit nechtěla.

No právě, když jde o pocit ženy, tak ať se každá zařídí podle sebe, ne? Proč by měly být nějaké argumenty platnější než jiné? Já muže i porodu neměla, ale holkám přeju, že mají tuhle možnost. Je na nich, jestli ji využijí nebo ne.

V tomhle tě naprosto chápuIkdyž mě se moje těhotenství líbí, ale chápu, že tobě se líbit nemuselo a nikdo ti nevnutí opak.
Mě zas každý říkal, že budu nejšťastnější až ucítím kopání, jaká je to nádhera Tak malé už kope a to docela dost a nic krásného mi na tom nepřijde. Jediné plus v tom vidím to, že o tom dítěti vím, vím, že je tam živé a má se k světu. když jsem to řekla kámošce, co je na tom teda tak krásného, tak na mě nevěřícně koukala, že jsem asi divná, že se mi to nelíbí.

Pokud ho tam žena chce a on tam chce být sám od sebe a není nucen, tak je vše v pořádku! souhlasí s tím oba a oba jsou z toho nadšeni. Nic proti tomu

naprosto chápu

Nejvíc fajn je,když dospělé dítě přijde domů na kafe,eventuelně na oběd a zase odejde.... ne legrace samozřejmě,ale každý věk dítěte má své a těhotenství do hezkých zážitků většinou nepatří.

Jasně,já jim to přeju taky.Šlo o to,že woman partner radikálně nechtěl a tak je otázka proč.Já ho chápu.Kdybych měla tu možnost,tak se vlastního porodu taky nebudu chtít účastnit no mě to vyšlo....já ten samotný konec prospala.

No, takto bych to chtěla já...Vím, že mi ta psychická podpora hrozně pomůže, nesnáším bolest a vím, že partner mě dokáže uklidnit atd. Ale aby mi koukal mezi nohy to bych teda fakt nechtěla, určitě si to domluvím s personálem ještě před porodem, aby tam dali pro jistotu nějakou plentu...Svého chlapa jsem se ještě nezeptala, zda by tam chtěl být, ale jestli mi v budoucnu řekne, že u porodu být nechce - rozhodně ho nebudu nutit. Každý musí vědět sám zda se na to cítí...
Stejně tak chápu holky co tam chlapa prostě nechtějí, někdo si to rád "odžije" sám a je více v pohodě.
A k tomu vzhledu, to je normální, že to ženské řeší, já jsem schopná se k porodu namalovat a učesat A to i přestože se ho bojím jako čert kříže a doufám, že budu ta "šťastná" vyjímka, z které dítě "vyleze" během hodinky, dvou a bolest si ani neuvědomím

Reaguji na Laky: porod není k focení. Porod je od toho, aby se porodilo. Není to žádná "šou", není to žádná krása nebo něco, na co se člověk těší (pokud pominu to, že se narodí dítě), udělat se to musí. Pocit ženy z přítomnosti partnera by neměl být nějaký traumatizující pro ženu, podle mě to není normální.

Ale já to naprosto chápu, že tobě se to nelíbilo. Člověku se nelíbí věcí. Jen nechápu, že to, že se přes to sebevědomá ženská nedokáže přenést, povznést a raději bude sama než s člověkem, kterému věří. Nicméně je to problém té každé ženské, ne můj.

Jak to víš, že je to většinou? To přece nemůžeš takhle zobecnit.
Byť je mi zle a zvracím, zatím to beru z určitého pohledu jako nejlepší část té doby, co jsme s manželem spolu.

Tohle je samozřejmé. A já, ač tvé důvody ne zcela chápu, tak je respektuji.

Mně jsou ale narozdíl od tvých naprosto cizí názory Laky, přijde mi, že má priority nastavené zcela jinak a je to pro mě nepochopitelné. A dost mi vadí, že píše stylem, že je to názor většiny (možná je o tom přesvědčena ) To je celé.