Rozhodování, jestli s ním být nebo ne

Ne, v takové situaci jsem nikdy nebyla a ani nehodlám být. Nejsem charita nehodlám chlapa ani živit ani šatit a divím se každé, která to dobrovolně dělá. Pokud jsi v roli tahouna a jsi ve všem soběstačná pak chlapa ani nepotřebuješ , protože je to akorát koule na noze, zvlášť pokud je zadlužený . S tímhle tě žádná růžová budoucnost nečeká bohužel. Za sebe říkám, že dál bych s ním nešla a neobměkčilo by mě vůbec nic .Není vypočítavost zbavit se chlapa , který tě stahuje dolů . Láska a dobrý sex je sice velký plus , ale složenky ti to nezaplatí , nenasytí a věčnou rozladěnost z nedostatku neodstraní.

A jaké jsou vyhlídky do budoucna? Omezuje se ted hodně, aby měl co nejdříve splaceno, nebo bude platit ještě dlouho? Pokud půjdete do společného životního startu s nulou, neviděla bych to tak tragicky. Nula to tak úplně není, když už má slušně rozjetou kariéru a dobrý příjem a především, jestli se poučil ze svých chyb a víš, že by v budoucnu udělal vše pro to, aby Tebe a případné děti zabezpečil. Pokud bys to měla táhnout dalších dvacet let sama, je to jiná situace. Měl by cítit, že od něj - jako každá ženská - očekáváš, že budeš tak trochu jeho princezna a on ten ochranář. ) Je důležité, aby bylo jasné, jak ty to cítíš. Třeba můj přítel, když já měla už při škole slušně placenou práci a pocit břímě za nás oba (který ted určitě cítíš ty), přítel to tak nějak vycítil a několikrát zmínil, že on bude i v budoucnu ten vydržovanej. To jsem ho tedy vyvedla z omylu (ani nevznikla žádná hádka, jen jsem mu párkrát řekla něco ve smyslu at na to zapomene ) a ted je to jiná, mluví o tom, jak se o mě postará a tak. Já samozřejmě pracuju, ale pořád všechny chceme mít chlapa, který se o nás postará - kdyby cokoliv - zvlášt když přijdou děti, je to nějaký čas potřeba.

Jak dlouho ještě bude přítel ten dluh splácet?

Sama sis odpověděla. Jedno co je super je sex. Zbytek nestojí za nic.

V takové situaci jsem nebyla. Musím říct, že bych horko těžko překousávala, že už od začátku vztahu musím všechno táhnout sama a v podstatě supluju chlapa. TAky pocit, že vše leží na mě, nemám se o koho finančně opřit, peníze dochází... mě by to prostě ubíjelo a asi bych to dlouho nevydrželo....
Píšeš, že už jsi o hodně peněz přišla. Asi by sis měla spočítat, kolik tě ten chlap stojí a jak dlouho ti ještě vydrží úspory. Je to hrozné, takhle uvažovat, jenže v dnešní době to asi jinak nejde. Láska je fajn, ale když nejsou peníze, tak začnou hádky.
Taky záleží, jak dlouho ještě bude splácet. Ve tvé situaci bych byla ochotná počkat max. rok.
Jestli déle (třeba 20 let), asi by sis měla uvědomit, co všechno to obnáší. Žádná dovolená, nemoct si zařídit hezky byt, nemít peníze na sport, šetřit třeba na jídle a jiné a jiné věci.

Já sama jsem byla v podobné situaci, kde se sice nejednalo o dluh, ale o to, že neměl práci, a tak všechno bylo na mě. Ono tam toho bylo víc, ani se mi to nechce rozebírat, mrazí mi z toho po zádech jen si na to vzpomenu, díky bohu jsem teď už někde jinde a šťastná, jako snad nikdy. Závěrem tím chci říci, že bych v takovém vztahu asi dál nepokračovala. Nevím. Určitě je to těžké rozhodnutí, ale dělat někomu jakoby „mámu” není dobré. Jak už tu byla položena otázka, jak dlouho má přítel dluh ještě platit? Od toho bych se asi pak odrazila ...každopádně chápu tvoji svízelnou situaci a ať už se rozhodneš jakkoli, přeji Ti, aby si byla šťastná

Jsem v podobné situaci jako ty je s tím rozdílem že není zadlužený. Ale s výškou jsme na tom asi stejně jako u tebe a tak jsem na vážkách jestli to překousnu nebo ne - pořád váhám a nevím jak dál?

Když pominu tu výšku, což je největší prkotina kterou můžeš řešit... tak bych se rozhodla podle toho JAK VELKEJ je dluh, z čeho je to dluh... a JAK DLOUHO ho ještě bude splácet...

ano, to je ten správný výraz ... kladu si otázku, jestli nejsem moc zhýčkaná. Měla jsem partnery, kteří mě docela rozmazlovali, a zdá se, že jsem si zvykla na poněkud jiný standard. Nemyslím teď, že bych toho zneužívala nebo byla vydržovaná slečinka - to vůbec. Ale pozvání na jídlo/večeři, kdykoliv kafé, tady věc do domácnosti - nic nebylo problém - nebo ne až takový, že by na to nebylo. Je mi jasné, že spousta lidí v dnešní době šetří, a já vlastně pořádně nevím, co je ok, a co už ne.

Odhaduji, že dluh bude splácet ještě cca 3 roky.
Pro mě je to asi těžké v tom, že on si bude splácet něco, a já hlavně táhnout nás oba. Jakoby on ty svoje peníze zúročí, a já vlastně nic. Ano, je to asi sobecké jednání, ale už jsem poučená. Napadlo mě jedině zkusit vše propočítat a jet rovným dílem. On ať si peníze sežene, kde chce, ale ať jsme na tom stejně a ne, že jeden si zaplatí 200tisícový dluh, a druhý nenašetří ani korunu.
O celé situaci spolu mluvíme - jeho to neskutečně štve, že mi nemůže dopřávat, jak by chtěl, a mi čas od času rupnou nervy.

viz výše - cca 3 roky

Myslím, že jsem zmínila rozhodně více věcí, než dobrý sex. Mít v plusech jen dobrý sex, tak absolutně neřeším tady tuto situaci. On těch kvalit má ale poměrně více.

kámen úrazu . . .

Děkuji ti moc. Můžu se zeptat, kolik ti v té době bylo, jak se k situaci stavěl tvůj přítel - jak dlouho jsi to takhle táhla a jak celá situace vygradovala?

Ahoj. A kolik je tobě? Jak dlouho se znáte/jak dlouho jste spolu? Jaký máte mezi sebou rozdíl? Co okolí - rodina, přátelé atd.?

Reaguji na Cherry_:
Právě, že si to protáčím pořád dokolečka v hlavě a nevím, JAK.

Tak toto je zas niečo čoho sa obávam ja.
Pravdepodobne ho už nemáš rada, keď vyťahuješ také prkotiny ako výška. Na druhej strane chápem že nedostatok peňazí narobí problémy.
Fakt si myslím že ho neľúbiš. Síce, ja asi neviem ako sa riešia financie, podľa mňa ti vesmír dá toľko koľko potrebuješ a zdroj v podstate nemusí byť vždy práca, že napríklad tie peniaze môžeš dostávať cez partnera, ale je veľmi nepríjemné byť tým kto neprispieva. Ale chápem že ak nemáte kde bývať, a nemáte ani šancu do budúcna, tak je to o ničom.

Reaguji na TRISIDAT:

Je to dva roky zpět, takže mi bylo 24let, ten se k tomu stavěl tak, že alkohol byl jeho nejlepší přítel, a to vedlo k tomu, že jsem to už neunesla a po tom, co mě psychicky týral jsem to utla a odešla od něj, což jsem měla udělat už dávno.

Z čeho má ty dluhy, to je taky docela podstatní : jestli mu třeba zkrachovalo podnikání, nebo jestli ty peníze prohrál na automatech.
Další věc je, jak s penězi, co mu zbydou, nakládá : nerozumím tomu, že mu nezbývá "ani koruna" !? Nějaké životní minimum musí zůstat každému : co by dělal, kdybyste se rozešli ? Nebo úmyslně nechává táhnutí celé domácnosti na tebe a on si všechny své peníze dobrovolně dává bokem na svoje dluhy a doufá, že s tvou pomocí dluh co nejrychleji zaplatí ? Pak by to vysvětlovalo, proč mu nezbude ani na to, aby jste zašli někam na večeři ... nebo kdyby ti raději přispěl na domácnost, ať tobě zbudou nějaké peníze na sebe.
Tři roky je hodně, záruku, že pak už to bude jen dobré nemáš. Nechci rovnou předpovídat, že až bude z problémů venku, tak tě jakožto svou rozladěnou a zanedbanou "starou" nechá být a pobere se za nějakou veselou mladou kočičkou, ale stává se bohužel i to ...

Pre mňa mali nižší muži vždy viac "soli a pepře". Boli proste zaujímavejší, neviem, možno, proste som z nich cítila viac odvahy keď sa nebáli siahnuť po niečom "nie podľa predpisov".
Keby Ti bol do pol pása, tak chápem že rozmýšľaš, ale keď je skoro taký istý ako Ty?
keď to bude na rozvod, tak si proste dáš vysoké podpatky aby vedel že už na Teba nemá .

Môj posledný partner bol asi o pol hlavy nižší a myslím že to nikdy nebol problém, ale tak zasa nechodili sme na výstavy /teda chodili ale myslím iné/. Na konci som veru začala nosiť také vysoké podpatky ako nikdy predtým. Je to možno detinské a on to ani nepochopil ale ja som mala dobrý pocit že k nemu nepatrím.

Zakladatelko, tohle bude asi trochu nepříjemná otázka, určitě nehodlám moralizovat, ale přesto je v tomto případě dost důležitá : tvůj přítel je ten, co popisuješ v předešlém deníčku ( zadaný ve vztahu "na povrchní bázi" ) ?