Aneb když potkáte osobu, která má vše a zároveň nic . . . už jste do "vztahu" hodně investovaly, a najednou stojíte před rozhodnutím. Začínáte být vyhořelé, a nevíte jak pokračovat. Couvnout, nebo jít dál?
Jak jde vyvodit z mých jiných deníčků, pořád přemýšlím o vztazích a tak dále a stále mi připadá, že hledám nějakou pointu či něco, co mi konečně dopřeje nějaký klid :)
Když se holka potká se zadaným a začne začarovaný kruh... Neví, jak se má chovat, co má dělat - spíše to ví, ale vše okolo jí v tom brání a ona se tak nějak propadá do změti pocitů...
Jsem teď v porozchodovém období, kdy jsem se rozhodla snad po prvé v životě, že chci být nějakou dobu sama ... Srovnat se sama se sebou, poznat, na čem mi opravdu záleží, stanovit si jasné životní hodnoty ... Se vším tady tím souvisí i spousta přemýšlení o všem i o ničem ...