Nervózní úplně při všem, neustále běhání na wc

Ahoj holky, potřebovala bych nějakou radu na můj problém. Je mi upřímně velmi trapný a nepříjemný, stydím se za něho, ale nějak už nevím co dělat. Vždy jsem byla v pohodě holka, užívala si života, nic neřešila. Ale už od určité doby (nejspíš partnerská krize) jsem začala mít problémy s nervozitou, která se odvíjí od toho, že pořád běhám na záchod. Přišlo to z čista jasna, ani nevím jak, v té době jsme měli krizi s přítelem (cca 1 rok zpátky), začala jsem být nervózní v tramvajích (pocit křečí v podpříšku, hořko v puse, chvění a hlavně pocit, že se mi chce na záchod - velkou), pak jsem začala být nervózní i třeba, když jsme byli na pizze (že když ji sním, bude se mi s ní chtít na wc - je fakt, že jsem měla asi 2x pizzu, kde na ni bylo něco zlého a já z toho dostala "pěkný" průjem). Po měsíci to ale ustalo, a já byla zase tak přes půl roku v pohodě. Jenomže to opět teď z čista jasna přišlo, trvá to už přes měsíc a půl! Mám pocit, že to je ale intenzivnější. Teď dokonce, kde jdu, tak stresuju, že se mi bude chtít na wc,i když jdu do blbého obchodu. Odmítám chodit i na procházky s přítelem, protože, co kdyby se mi zase začlo chtít na wc a já bych si neměla kam zajít. Jsem nervózní i třeba s toho, že přítel šel na záchod a já si v tu chvíli na něho nemůžu zajít, protože tam je on. Připadám si už jak idiot. Přitom teď s přítelem máme vztah v pohodě, ale začíná mu můj "zlozvyk" taky pěkně lést na nervy, kolikrát utrousí i blbou poznámku a já se pak bojím 3x více toho, že se mi bude chtít - protože kdyby se mi chtělo, bude se blbě tvářit. Bojím se už před ním jít na záchod. Já se mu ale vůbec nedivím. Připadám si tak ponížená...Ničí mi to úplně život, všude kde jdu, řeším jen a pouze wc, bojím se někde jít, něco sníst, že se mi z toho hned bude chtít, bojím se někde čekat, kde není záchod, protože co kdyby se mi náhodou chtělo....Jejku jak to čtu připadám si zralá na psychiatrii...nevím už co s tím dělat, snažím se to překonat, ale psychika je taková silná potvora, že to nejde. Párkrát se mi stalo, že jsem to i potlačila, ale to jen párkrát..Jím i různé přírodní vitamíny na střeva, nervozitu, horčík, ze začátku jak by to pomáhalo, ale teď mám pocit,že ne. Nemám to ale třeba každý den, třeba 3 dny mám klid a pak zase 2 dny katastrofa....
Tak se chci zeptat, nemáte některá s tím také nějaké zkušenosti? Nebo nějakou radu? Budu vděčná za vše ! A prosím, neberte mě za idiota a psychicky labilního člověka.
Ps. U psycholožky jsem už byla, ta mi ale řekla, že to je díky té krizi s přítelem. Ale teď krizi nemám, takže to asi kvůli ní nebylo....