Jsem perfekcionistka

ty kokos, mám úplně to samé! říkám si třeba, že si koupím tohle nebo tamto, že uvařím tohle, že od zítra začnu dělat tohle a pak si na mě sedne nějaký splín a říkám si a proč to vlastně dělám, když stejně umřu. a přijde mi to pak všechno zbytečný.

To je další problém...samozřejmě, že ten čas je. Jenže mně když se blíží něco důležitého, tak já nedělám nic jiného, protože mám pak blbý pocit, že nedělám dost pro školu. Takže o zkouškovém třeba nechodím vůbec s kamarády ven, nedívám se na televizi, nedělám žádné koníčky i když ten čas samozřejmě je

To je přesně ono!! Vůbec nechápu co to má být :/

přesně tenhle pocit znám, říkám si k čemu mi to je, radši budu šetřit...a nedokážu si koupit skoro ani kafe jen abych co nejvíc ušetřila
jinak se v tobě naprosto přesně vidím ! jako bys to psala za mě...všechno chci mí dokonalé, perfektní krásné...všechno do školy chci stíhat, učit se, vše umět nejlíp...včetně toho že chci být krásná, vždy upravená, cvičit zdravě jíst, být prostě perfektní ve všech ohledech, jenže to prostě nejde, je to hrozně vyčerpávající, a hrozně mě štve že to tak nikdy nebude. vlastně celý život jen plním úkoly
ale miluju ten pocit když mám vše zorganizované, naplanované a uklizené ...jestli má někdo radu jak se toho zbavit tak budu vděčná
k tomu mám taky tu prokrastinaci, nakonec neudělám nic z toho co jsem si naplánovala a hrozně mě to deptá :/

To zní jako kdyby něco provedla do trestního rejstříku.. ne, myslím, že to jsou soukromé informace, ke kterým by neměl být přístup. Ale samozřejmě specialista si vede Tvou dokumentaci.

taky tak...a nejhorší je že ty výsledky pak ani nejsou takové jak jsem si představovala :/

Tak aby ses necítila tolik na psychouše..... Já si kupovala oblečení jako každá jiná běžná holka, jenže normální jiná holka si tu novou věc hned s nadšením oblékne, ale já jsem si nové oblečení pouze skladovala ve skříni a stačil mi pocit, že ty "hadry" mám...Čím víc se mi tričko, kalhoty nebo cokoliv jiného líbilo, tím spíš se to nedostalo mezi lidi, co kdyby se to náhodou ušpinilo, nebo zatrhlo nebo něco podobného...Takže jsem raději chodila v těch nejhorších věcech co jsem doma našla a hezké věci jsem měla úhledně složené ve skříni.. Za boha s tím nešlo nic dělat, takový příšerný blok.. (Bylo to tak i s jinými věcmi - koupím si nový pěkný blok ale trvá mi rok než se do něj odvážím něco napsat) Jednou jsem to řekla rodičům a příteli s prosbou aby mi prostě donutili si ty věci na sebe vzít, když někam jdeme, až se to jednou prolomilo.. Teď už to není tak strašné, věci normálně nosím ale je pravdou, že mě to stále stojí malinké přemáhání.. Vím, že to nemá moc co dělat s Tvými problémy, jen jsem to chtěla napsat aby si věděla, že takových poruch je spousty

Reaguji na blanuulkaa: Ty vado, nejseš můj dvojník??

Reaguji na sabina1990:
Hmm neviem aj ja som taká istá, ale preto, že nad vecmi veľa rozmýšľam, učenie mi ide pomaly, lebo sa neviem sústrediť a možno 2 hodiny času namiesto učenia zabujem len rozmýšľaním nad zbytočnosťami a potom mi ten čas chýba a tak si radšej cez skúškové odpustím iné záujmy, ale tak zas teraz sú ešte 4 mesiace do skúšok tak to snáď nechceš presedieť 4 mesiace doma, či? Ved na skúškové stačí mesiac intenzívneho učenia, teda neviem akú máš náročnú školu, ale obvykle to stačí

Reaguji na Kačenice: Tak to mám taky Mám plnou skřín hader ještě s visačkama

Reaguji na sabina1990:
Přesně táák Ještě s visačkama.. Boty když už se dostanou do botníku tak musí mít dobré rozestupy od sebe aby se o sebe neušpinily a podobné věci..

Reaguji na Dendínka: Nemyslím trestní rejstřík, ale máš to v nějaké té zdravotní kartě a tvůj zaměstnavatel si to může potom nějak jednoduše zjistit. A ne každý, když to uvidí, tak bude nadšený, i když chodit k psychologovi je podle mě naprosto normální...

Taky taky

jsme na tom stejně, furt nad něčím přemýšlím a v duchu plánuju, kam pak půjdu, co musím ještě stihnout, co si udělám k večeři....šílené, všechno takhle plánovat....

To nebylo myšleno vážně zaměstnavatel by k tomuto rozhodně přístup mít neměl.