Jak překonat panický strach z pavouků

Myslím, že bojovat se proti tomu dá jedině tak, že se budeš snažit cíleně se dostat do blízkosti pavouka a svůj strach překonávat. A na to já vážně nemám Takže pištim a mám zástavy srdce a raid vždy připraven. Vím, že ty spreje jsou sajrajrty, ale fakt nedokážu pavouka rozmáčknout (brrr). Když je doma někdo, kdo se ho nebojí, hodí ho ven (ale dááááleko, né jen za okno, se vrátí). Jinak je to jen můj pocit, nebo jich je letos nějak málo? I když velký stahování do domů nás čeká asi až na podzim, že? Ty chlupatý bestie co se sem stathujou z lesa, to je děs!
Jinak samozdřejmě bych nejradši žila bez strachu z nich, ale myslím si, že tohle je jedna z mála věcí, kterou nepřekonám !

tak jsem ráda, že nejsem sama . Já volám každého, kdo je po ruce i na dvou centimetrového brouka . Minule nám přistála v pokoji mega můra, tak jsem volala pomoc. Ale když si na mě dneska sedl chroust, tak jsem myslela, že mě odvezou na blázinec, dala jsem si sprinta, co svět neviděl a pomali se svlékla do naha . Takže Ti sice neporadím, ale řeknu ti jedno, nezabila bych brouka ani náhodou - vadí mi, jak to křupne . Na hmyz si nikdy nezvyknu. V noci si rozsvítím, když si myslím, že po mně něco leze a je to klidně i pětkrát do noci . A nesnesu ani mouchy - jsou mi odporné a mám o ně rozmlácenou plácačku .

Ahoj, tak já jsem dřív taky z pavouků šílela, no prostě arachnofobie! Teď už pár let bydlíme v rodinném domě a tady je jich přece jen víc, tak jsem byla nucená začít je zabíjet sama (manžel je často pryč). A čekat až se za týden vrátí, to bych fakt nepřežila. A ono se to postupně zlepšilo samo Prostě když nemáš na výběr, tak je zabiješ a vyhodíš, ikdyž se jich bojím pořád. Ale to nemluvím o těch fakt mega velkých, to kolabuju pořád

Mamčina kamarádka měla stejný problém, málem se kvůli pavoukovi už i vybourala, takže si našla skvělého kineziologa tady, který jí opravdu pomohl doporučuju!

to je jako bych to psala já mě nevadí malí pavouci a Johany ale vadí mi křižáci a hnědí pavouci, kteří díky svým dlouhým nohám jsou velcí přes celou dlaň

z těch mám strach taky..jednou do roka je v pokoji mám a těch se dost bojím..ale mamka říká, že z oken nechodí, že chodí spíš ze zemi..tak nevím..tento týden si musím tedy zacpat všechny díry u dveří
minulý rok mi lezl na zdi u počítače, pak někam zalezl tak jsem šla spat do jiné části domu, protože s pavoukem v pokoji fakt nebudu a na druhý den, že ho najdeme tak jdu pomalu do pokoje a pavouk byl na mé posteli
právě kvůli tomuto hlavně pavouky nemám ráda, že se bojím, že mi v noci můžou lézt po posteli, po těle..brrr

Moje sestřička se snažila zbavit fóbie z pavouka. Měli jsme na půdě vázu, ve které byl uvnitř křižák. A ségra se odhodlala, že se ho dotkne. Samozřejmě tomu předcházela důkladná psychická příprava. Když přišel ten velký den, tak se křižáka sestřička dotkla a on jí obejmul nohama prst. Začala strašně ječet a snažila se ho setřást. A od té doby už se nesnaží zbavit fóbie z pavouků.

Jinak já mám taky arachnofobii. Ale snažím se to aspoň trochu mírnit. Když objevím v domě pavouka na dostupném místě a taťka nespí, tak ho požádám, jestli by ho vyhodil. Když je pavouk na stropě, tak ho vysaju vysavačem, který pak vrátím do ložnice našich a zavřu dveře. Když všichni spí, tak to závisí na velikosti pavouka. Když je velký, tak vzbudím taťku. Když je malý a na dostupném místě, tak ho přiklopím miskou a ráno to podsunu papírem a vyhodím ven.
Ale nesnažím se nějak se té fóbie zbavit, prostě ji mám. Zase mi nějak extrémně do života nezasahuje, tak se to dá.

I já bych se mohla přidat do zástupu lidí, kteří z pavouků dostávají hysterický záchvat, nicméně otázka zněla Jak překonat panický strach... Myslím, že sama to asi nezvládneš. Pokud bys ses opravdu chtěla zbavit panického strachu z pavouků, tak asi jedině pomocí hypnózy, kineziologie nebo tak něco..

PS: Jednou mi šel po peřině pavouk. Vylítla jsem z postele a stála jsem vedle ní 2 hodiny, než přišel přítel z dílny a tlemil se mi, co tam straším. Pavouka jsme samozřejmě už nenašli..

PPS: PAVOUCI SE ZABÍJÍ, PROTOŽE MALEJ VYROSTE A VELKEJ SE VRÁTÍ!

Někomu to bude znít směšně,ale z pavouků mám vyloženě hrůzu a to ne jen z těch velkých,ale i z docela malých.Strach jsem se kdysi snažila překonat tím,že jsem se k němu snažila přiblížit,ale prostě to nešlo.Šílené bušení srdce,třas celého těla,pak už jsem to zkoušet přestala.Když se nějaký objeví doma,což naštěstí je jen vyjímečně,okamžitě někoho volám,ať ho vyhodí.Někdo jistě napíše,že je to jen pavouk,menší než já a že se bojí víc než já,ale pro mě je tento strach fakt nepřekonatelný.

Mě by zajímalo, čeho přesně se na pavoukovi bojíte? A přijde mi zbytečný pavouka nebo brouka zabít jenom proto, že se ho bojím..

Nevím, jestli je to přesně strach, nebo jestli se ho víc neštítím, ale vím přesně, co mi na pavoucích vadí. To, že mají osm nohou. Jak je zvedají, hlavně ty přední, jak se pohybují. Mám pocit, že když to má osm nohou, tak to může kdykoliv nepředvídatelně změnit směr a začít se pohybovat jak jinak než mým směrem. Z toho důvodu mi vadí všechny věci, které mají víc než čtyři nohy a hejbou s nima pavoučím způsobem...

Holky to jsem ráda, že nejsem jediná zrovna včera byl v koupelně jeden hnusnej černej a velkej a já si kvůli němu musela čistit zuby v kuchyni, protože se neobjevil nikdo, kdo by ho zabil nebo odnesl...pak jsem si říkala, jestli se nějakým způsobem dostane do mýho pokoje tak to asi bude moje smrt

no tak na to teda bohužel taky nemám.. já nejsem schopná ho ani potříkat něčím..protože bych k němu byla moc blízko ale máš pravdu, je jich nějak míň..loni jsem měla v pokoji snad každý večer nějakýho a ted jsem tady dlouhou dobu žádnýho neměla (musím zaťukat)

Reaguji na Lojzínka: já taky nesnáším hmyz všeobecně..ale je fakt že můru zabít teda ještě dokážu a chrousti se u nás nevyskytujou, naštěstí a zrovna moucha mě dneska ráno budila, to jsem měla pěknýho vzteka, musela jsem otevřít okno aby vypadla

Reaguji na Bells: teda být týden sama doma jen s pavoukama...brrr...já zatím na výběr mám, buď ho zabije táta nebo přítel... a od podzimu budeme bydlet s přítelem, chudák, ten si ještě užije... u mě se kdysi vyskytovali taky takový hodně velký, divně barevný jak kdyby ani nebyli odsud.. oni to snad dělají schválně, zrovna když se jich tak bojím tak na ně pořád narážím

Reaguji na Lucik9: já bych byla taky schopná se kvůli němu vybourat.. mrknu na to, děkuji