Jak překonat panický strach z pavouků

přesně to mi vadí taky... vadí mi všechno, co má víc jak 4 nohy jak jsou hrozně rychlí..a celkově prostě odporní....ale to lidi, kteří nemají problém vzít si pavouka do ruky, jako třeba moje kamarádka, nikdy nepochopí... ona se zas děsně bojí hadů. Každej má něco...

Kdysi jsem četla nějaký článek, jak překonat strach a dost mě to pobavilo o tom, že se mám dostat do jeho blízkosti ani nemluvím.. ale že si ho mám prý představit jako nějakýho klauna, nebo panáčka, že se postaví vedle mě, bude mít normálně oči a bude se na mě smát, bude se mnou mluvit... to mi přišlo fakt směšný jenže vždycky když se nějakej pavouk objeví tak to všechno vezme za svý a já stejně zdrhám

uff, tak tady se musím přidat. Miluju zvířata, absolutně totálně, a hmyz mi nevadí. Pokud můžu, i vosy a mouchy vypustím oknem, než abych je zabila. Žáby a šneky hážu ze silnice do trávy, brouci mi nevadí, z klíšťat nemám panickou hrůzu.
Můj kámen úrazu jsou pavouci. Tak jak píše Staysy, je to šílená hrůza, dostanu se do jakési ochromující křeče. Přítel to nechápe a "chytře" se mi snaží vysvětlit, že ten pavouk mi nic neudělá a bojí se mě, což mi bohužel nepomůže. Bydlíme na baráku, a na jaře a na podzim tu lezou takové ty velké mrchy, z kterých kolabuju. Asi žádnou odbornou pomoc nevyhledám, ale v noci se budím a sleduju peřinu a okolní zdi, jestli tu něco neleze, poslední dobou sleduju i suky na podlaze, jestli se jeden z těch tmavých fleků nepohybuje, a uvažuju o zakoupení moskytiéry, kterou si pověsím nad postel. Asi budu za blázna, ale co.

a to si ještě ten blboun, než se uráčí odnést pavouka ven, ho nechá běhat na natažené ruce a přijde mi to ukázat!! Šlak by mě trefil, protože občas mu taky spadne, a pak ho nemůže chytit...bože...

Jéé jsem ráda, že nejsem sama někdy si připadám fakt jak magor. Mít ho někde v jakýmkoli pokoji tak do něj ani nejdu. Nedokáže se na něj pomalu podívat aby mě z něho nebylo blbě a nepopadl mě strach. V životě bych na něj nesáhla a ani bych se ho nepokusila zabít. Naštěstí jich doma moc nemáme je to spíše výjimečné, když tu je okamžitě panická hrůza třas a bušení srdce..

Jednou soused považoval za děsně vtipný, že v momentě, kdy jsem u něj koukala na nějakej film, tak se zvedl odešel do svého pokoje, vrátil se a dal mi na nohu jednoho ze SKLÍPKANŮ, které choval.... Asi si dokážete představit tu reakci. Se slzama a vřískotem jsem přelítla k nám do bytu, kde jsem se akorát svezla po domovních dveřích a nevím jak dlouho jsem tam seděla a brečela. Pak jsem se doplazila do kuchyně a čtvrt lahve vodky vzalo za své.... Asi čtrnáct dní jsem s tím klukem nemluvila.

Reaguji na pes.filipes: přesně... ono to teď vyzní hrozně vtipně, ale v takových situacích mi nikdy do smíchu není..

Reaguji na re.gina: já bych ho zabila... mě tohle naštěstí nikdo nedělá... Jenom táta když nějakýho zabije tak mi ho chce jakože ze srandy ukázat, že už je fakt mrtvej, tak jdu rychle pryč

Takhle jednou přišel na zahradě přítel, se zavřenou dlaní a prý: "Nastav ruku." Moje logická reakce je, že tam bude mít něco fakt hnusnýho, takže samozřejmě odmítám... A on na to: "Myslíš, že bych držel v ruce pavouka? Nejsem padlej na hlavu, ne?" Tak jsem tu dlaň nastavila.. A co myslíte, že mi do ní vysypal?! Hnusnýho velkýho pavouka!! Ještě teď je mi blbě, když si na to vzpomenu..

Tak tohle dělal můj exmanžel a ještě měl náramnou legraci z toho,když mu upadl a někam zalezl.
Reaguji na re.gina: Tak to vůbec nevím,co bych dělala,už jen z té představy mi je zle.

Reaguji na re.gina:
Reaguji na Staysy:

koukám, že vaše drahé polovičky pro to moc velké pochopení nemají. Mě můj přítel sice moc nechápe, ale aspoň mi nedělá takovéhle naschvály, když vidí, jak se chovám, jen nějakýho uvidím.. to by se se zlou potázal

Také je to už ex manžel

Reaguji na Staysy: jo tak.

souhlasím, Pavouků jsem se vždy štítila, ale NIKDY bych ho jen kvůli tomu nezabila, vždycky jsem někoho zavolala a on ho vynesl. Strach z menších pavouků jsem překonala, když kluci ze třídy, ještě na základce chytli pavouka a chtěli děsit holky, mě ho bylo líto, jak se snažil utéct, tak jsem ho vzala a odnesla,ufff chtělo to dost odvahy, ale měla jsem dobrý pocit No a ještě jsem musela na zahradě pomáhat nosit dřeva, tam bylo pavouků a pavouků, dřeva bylo až až, tak abych to udělala zavčasu, nesměla jsem se dívat po každém pavoučkovi, od té doby je to lepší

kdepak... nezabíjejí, pavouci přes den nesou štěstí a pavouk večer nese peníze!

to je tak pro odlehčení Taky mám z pavouků hrůzu, ale nedokážu je zabít, ani se k nim přiblížit. Většinou někoho zavolám, ale u nás se opravdu nezabíjejí, vyhazujeme je z okna. Pokud není nikdo po ruce, tak maximálně si troufnu jít na něj s vysavačem, ale tam se zase bojím, že by mohl vylézt.