Směju se vlastním vtipům

Směju. A když se někdo nesměje mým vtipům, tak ho zaručeně rozesměje ten můj smích, co po odvyprávění následuje

Jo

Jo tak to u mě bohužel neni U mě jen rozpačitě čekají až se přestanu smát..

Mě třeba vtipy ostaních nepřipadaj nikdy vtipný. Jenom ty moje mi připadaj vtipný a všichni na mě koukaj co to je blbost.

Taky se mi to stává pak si jen sama pro sebe říkám " jóóó, kdybys veděl/a"

Směju, jak šílená, hlavně přítel ze mě vždycky kvete, protože mě prostě nejde přestat a když už to vypadá že jó, že bych se mohla uklidnit, tak si na to opět vzpomenu a šílenej smích je zpátky mě stačí i blbej překec a už se chlámu

To dělal můj bývalý, ale mně to připadalo docela roztomilý.

Holky, pohoda jazz, aspoň budete dlouho naživu Smích je zdravej v každé formě... Jinak mým fórkům se většinou smějou všichni, včetně mě.

Já většinou když si povídám s přítelem, tak něco plácnu, nebo i on a začnu se smát jak blázen, nemůžu se zastavit a pak už se jen směju tomu, jak blbě se směju. A on na mě vždycky tak nechápavě kouká

taky se mi to stává. hlavně tedy se mi spíš stane něco a já se tomu zasměju a směju se jak histerka, a ostatní na mě jen koukaj. ale já to neřeším, protože tím tak dle mého udržuji svou dobrou náladu a beru vše s humorem a že oni to nechcou chápat je jejich boj takhle i částečně roztály moje kolegyně v práci a šéfové co mi sedí za zadkem jen koukaj jak se furt směju

Tohle dělám taky a je to šíleně trapný, protože jakmile se začnu smát nejsem schopná ten vtip dopovědět a vypadám jako blbec

přesně pak ještě dodá, jaký jsem psycho

Taky se mi to stává, ale spíš mě pobaví moje myšlenky co mě jen tak na něco napadnou, takže ostatní vůbec netuší, čemu se to směju a když se jim to pokouším vysvětlit, tak moc nechápou no Kamarádka mi říkala - ty máš takovej svůj smysl pro humor, ten já vůbec nechápu

To já hlavně když chci říct nějakou vtipnou story, vtipy si totiž nepamatuju a to pak vypadá tak, že řeknu první 2 věty, pak si vzpomenu jak to bylo vtipný, začnu se smát....tak 5 minut jsem zalomena, všichni na mě koukaj jak na blázna....no a po 10 min se konečně vymáčknu nejlepší když to vyprávím s kamarádkou, jak se pak řehníme jen my 2, komunikujeme v heslech typu: Jo a tam to jak udělal to jooo .... a ostatní holt čekají a čekají

A nebo řeknu přebret, či nějako zkomoleninu a to se pak řehním taky docela dlouho, když to stojí za to