Věci, ze kterých je mi smutno.

Podle mě z tebe vyzařuje, že si moc nevěříš, a proto s tebou takhle jednají. Začni si víc věřit, pokud tě okřiknou, tak si řekni, ok, jejich smůla, když mě nechtějí poslouchat atd. Rozhodně se tim netrap. A to, že jsi se s každým snažila vyjít, je sice hezký, ale někdy to prostě nejde, protože pak už ze sebe třeba děláš blbce, a to nikdo nechceme přeci.

Tak pokud ti něco vadí, měla by ses ozvat, podle toho, co píšeš, se zdá, že jsou lidé kolem tebe frustrovaní a vylévají si to na tobě? proč? protože si to necháš líbit. pokud omylem něco "málem způsobíš", omluvíš se a daný člověk má pořád nějak poznámky, jak píšeš, tak prostě řekni "nic se nestalo, tak se uklidni/nebuď hysterický/á" nebo něco podobného a to stejným tónem, jakým mluví on k tobě...pokud jde třeba o ty drobečky, tak to mi nepřijde nic vyčítavého, za to bych spíš poděkovala se slovy "stane se" . A třeba u toho vracení se k tématu, které tě zajímá, bych se taky ozvala, když má někdo kecy, prostě na to reaguj...třeba "tak promiň, nepřijde mi to jako takový problém"...a že opakuješ věty - no t je to stejné. prostě si to nenech líbit a ozvi se! lidi si pak nebudou všechno dovolovat. (Chápu, že to není tak jednoduché, že s tím můžeš mít problém, já taky mnohdy mám, ale vím, že když nic neřeknu, tak mě pak třeba lidi i začnou dost využívat...takže se snažím těma poznámkama je trochu "zchladit" a vyznačit hranice)

promiň, ale znám i tvé jiné deníčky (kdo nezná doporučuju přečíst) a fakt nevěřím, že všichni kolem jsou frustrovaní darebáci, kteří mají potřebu ti dělat zle - kolegové, rodina, známí…ty máš psychické problémy a měla by jsi jít minimálně k psychologovi, věř, že by ti to pomohlo, mě je to celkem jedno, co se sebou uděláš, neznám tě, nechci ti nijak ublížit, ale pokud můžu pomoci aspoň radou, tak radím vyhledat odbornou pomoc…nevážíš si sama sebe, seš precitlivělá, máš totálně divný žebříček hodnot (viz třeba témata, kde zmiňuješ, že kdyby ti manžel dával zlatý náhrdelník za žehlení, cítila by ses před návštěvou lépe nebo že musíš uklízet hezky oblečená, protože kdyby sis vzala na sebe nějaké hadry, připadala by sis jako domácí slepice), trpíš strašnou sebelítostí, všichni jsou na tebe chudáčka zlí, nic nepochválí a ty si to ještě ke všemu necháváš líbit...

Zakomplexovaní lidi rádi rýpou a vylévají své frustrace, ale pouze na toho, u koho jsou si jistí, že jim to projde, že se prostě nic nestane, že se dotyčný z nějakých důvodů nebude bránit.
Nevím, v jakém kolektivu a kde pracuješ : ženy nebo chlapi, kancelář nebo sklad, tykáte si nebo vykáte, vidíte se pořád nebo jen někdy .... ale o to by ani tak nešlo. Prostě na začátek, když do tebe bude někdo rýpat, tak se mu podívej do očí a klidně se zeptej, jestli má nějaký problém a ať diriguje doma svou starou, nebo něco podobného. Pokud to tedy zrovna není generální ředitel, to by se asi nevyplatilo, ale od toho bych to jaksi nečekala
Reaguji na Falcon:
No já se právě hrozně snažila odosobnit a vyjádřit se pouze k tématu a ne k zakládatelce Jinak bych napsala do puntíku to samé .

Vzhledem ke všem předchozím deníčkům už mám jen jedinou radu-kupte si myčku, muž ať ti k Vánocům koupí nějaký šmuk na krk, přestaň věčně zavařovat a najdi si konečně nějakého slušného psychologa, který tě zbaví té příšerné sebelítosti a vztahovačnosti.
Vosmajdo, vždyť to tvé okolí má s tím tvým fňukáním svatou trpělivost, já už bych to nevydržela a dávno by mi posílali buchty do Světlé nad Sázavou.

I já, potom možná pochopí, proč to píšu už takto natvrdo.

Tak jak Tě čtu a četla jsem i dříve, musím bohužel konstatovat, že jsi zamindrákovaná, vztahovačná ženská, která se vůbec nemá ráda.
Potřebuješ neustále od ostatních dokazovat jak jsi úžasná a báječná, ale to nejsi.
Každý má žebříček hodnot jiný a tak se často lidé mezi sebou liší, ovšem ten Tvůj je založen na tom co si o Tobě myslí ostatní, ne na tom co je skutečně důležité.

Radu Ti můžu dát jen jedinou, vyhledej odbornou pomoc, až si začneš vážit sama sebe, bude Ti líp.

Vosmajdo kolik let ještě míníš promrhat zakládáním deníčků, kde se budeš dokola utápět v sebelítosti a řešit dokola to samé? Neřeš lidi okolo tebe , ale začni už sakra řešit hlavně sebe!Já osobně si myslím, že otravná seš a pokud tě lidi okolo nemají rádi a nedokážeš s nikým vyjít tak je to hlavně tvá chyba.Podle tvých deníčků máš problém s každým a se vším.Všichni okolo jsou podle tebe divní ,ubližují a nerozumí ti , jen ty chudáčku vlastně nevíš proč. Ty to budeš mít holka hodně těžký v životě dokud nepochopíš kde je kámen úrazu. Ale asi nechceš chápat tak si spi dál v tom svém snovém světě a lituj se třeba až do stáří.Tobě se holt pomoct nedá.

Asi tak, tady už nic jiného nepomůže

Vosmajdo, proboha vzpamatuj se!

Reaguji na littleL:
A to jsem přesně udělala, včera jsem řekla, že opakování nějaké blbiny není snad nic tak strašného. Ale je mi dneska divně po těle, mám strach, že sem náhodou někdo z nich půjde, přečte si to a pozná mě. Ale jsem pod přezdívkou a o nikom nic určitého nepíšu, tak by se nemusel nikdo snad zlobit. A je docela smůla, že si lidi pamatujou mé minulé deníčky, pak řesí mě, jako nesnesitelnou osobu a ne daný problém.
A tohle mi říkal každý, i maminka, že když jsou na mě divní všichni, je problém ve mně a mám jít někam k doktorovi já. Ale já trvám na tom, že si nepřipadám divná, s každým chci vyjít a skutečně nevím, proč bych zrovna hned já měla být pro ostatní nějaký hromosvod. Že bych chtěla pochvalu, je pravda, třeba se někdy až příliš snažím, co se týká oblékání, líčení, i když ostatní to tak nehrotí. Ale to je tou minulostí, myslím to s těmi drobečky, byla jsem z těch upozornění špatná. A nemám ráda nějaké veřejné vykřikování, že někdo nechal špínu na záchodě nebo třeba v mikrovlnce. Snažíme se všichni, díváme se po sobě, jestli jsme nenechali nepořádek, pokud něco přehlédneme, tak to prostě nevidíme, to nikdo nedělá schválně. A když si člověk uvědomí, že to třeba mohl být on, jak mu asi je, jak se asi cítí?!

Náhodou je fajn, že si spoustu věcí uvědomuješ a dokážeš je přesně pojmenovat. Taky je dobře, že jsi k sobě upřímná. Myslím si, že s takovým přístupem a s pomocí dobrého psychoterapeuta důkážeš spoustu věcí zlepšit. Máš to ve svých rukou .

Jo, spoustu věcí umím pojmenovat, jsou to hlouposti. Ale deptají mě v jinak dost spokojeném životě, mám dospělé děti, manžela, momentálně i práci, jsem jakž takž zdravá, nestala se nám tragédie, nebydlíme pod mostem. Prostě nemám ráda jakékoliv zostouzení, ponížení nebo snad náznaky, že bych byla nějaká horší. Snažím se, dělám, co můžu, snažím se zavděčit kolegyním, mamince, manželovi, dětem, tak za co bych se měla stydět? Že něco provedu nechtíc?

Hele, ale to, že Tě někdo upozorní, že máš na sobě drobek nebo jsi někde špinavá, přeci neni žádný zostuzení, já naopak nadávám, když mě s tim nechaj pobíhat a neřeknou mi, sama všecky upozorňuju na takový věci a doteď jsem myslela, že to dělám pro jejich dobro?!
A špína v mikrovlnce nebo na wc? To je takový problém říct něco jako - No stane se... Když např. přítel počůrá prkno, tak mu řeknu, že je ostuda, on to svede na psa ze srandy a tim to hasne. Musim se zamyslet, jestli mu nesrážim ego.
A že si lidi pamatujou Tvoje deníčky? A jak by asi ne, když je to furt dokola o tom samym? Furt jen líto - manžel - maminka - tchýně - švagrová - zavařování - zlato. To není tak těžký si zapamatovat. A ať Ti poradí kdokoliv cokoliv, milion důvodů, proč to nejde.
Já to nemyslím nijak zle, ale Ty sama si to musíš uvědomit.

Reaguji na Lusinda2: Reaguji na Veselka10: Reaguji na mikkýsek: Reaguji na Ellenuschka:
Naprostý souhlas!
Stále to samé dokola-negativismus-ve všech a všude-všichni jsou špatní a všechno je špatně. Napíšu ti jen to, co už jsem ti psala v minulých deníčcích(a nejen já), najdi si co nejdřív kvalitního psychologa.!
Teď budu asi hnusná, ale mít tě ve svém okolí, tak mě svým přístupem, a tím, že s tím nic neděláš a neustále se vymlouváš na okolí, tak by jsi mě štvala, a ano, asi bych se s tebou bavit nechtěla-ten negativismus, zapšklost z tebe přímo tryská-proto ti radím, aby jsi s tím něco udělala, nebo zůstaneš sama, protože s tebou nikdo nevydrží. Není ostuda nechat si pomoct, a ty tu pomoc potřebuješ-tyhle tvoje trable nevyřeší žádný deníček na Omlazení. Doufám, že se jednou dočkáme deníčku, kde napíšeš, že jsi šťastná a spokojená.¨Hodně sil a konečně s tím něco dělej(reálně, ne, že to napíšeš na net, to nic neřeší).