Vztah na prvním místě

Má ho tak podle mě skoro každý sportovec, který hraje něco závodně jako můj přítel hokej, těžko jsem se smiřovala s tím, že jsem na druhém místě a ani mu nebylo blbé mi to říct přímo...bohužel až po nějaké době. Denně tréninky atd...

Jo jo, já vždycky říkám: Kecičky kecičky, to, co platí, jsou činy!! Můžu se umluvit, jak někoho miluju, ale když svým chováním svá slova nepotvrdím... (( H.

Reaguji na osleh: jojo asi to tak bude..kamarádka to má podobně a má taky sportovce

Ahoj,
mám problém s klukem, jsme spolu 8 měsíců. Je mu 20 a mně 19. Začátky byly krásné, doopravdy ho mám moc ráda, ale problém je v tom, že neustále dává přednost kamarádům přede mnou. Už nedokážu být tak toleratní jak na začátku. Je to každý pátek, každou sobotu i přes týden, např. si zajede během školní týdne ke kámošoviš a tam přespí a pak nestihne školu Vždycky mi řekne, že jde na pivo, prý musí s klukama něco důležitýho vyřešit a tahle to je pořád. Dokonce jednou mi řekl, když jsme měli jet na týden na dovolenou, že mu budou kamarády chybět. Připadala jsem si jak ***** a já snad mu nebudu chybět. Pokaždé toho tolik naslibuje, jak budeme spolu apod. a pak nic a já jsem z toho ještě víc nešťastná. Nedávno jsem mu řekla, co mi vadí, že neustále upřednostňuje kamarády přede mnou (má jich strašně moc, je to strašný extrovert, narozdíl ode mě). Odpověděl, že je prostě takovej a nechce to zase řešit (stejný důvod byl při rozchodu s jeho bývalou přítelkyní) a nechce dopadnout jako kamarádi, když si našli přítelkyně (ztratili své zájmy, přitom ho vůbec nenutím, aby se nevěnoval svým zalibám). Za čtyři dny po tom, co jsem mu řekla, co mi vadí, to udělal zas. Nasliboval, jak budeme spolu a zase šel něco řešit s kamarádama. Řekl mi, že nemůžem být spolu, že má ještě jednu pracovní schůzku a pak se chce vyspat. Druhej den se ho ptá, co teda podniknem, odepiše mi až za čtyři hodiny, že ted přijel teprve domů a večer jde s klukama něco řešit. Takže já čekám jak trubka doma, až mi laskavě odepíše a on stejně nemůže. To by mě zajímalo, kde večer zas byl, když se chtěl vyspat. Šílený a tahle je to u nás pořád. Čekám na něj až milostivý pán bude mít na mě čas. Prostě mi vadí, že prvně neplánuje svůj volný čas se mnou, ale s nimi. Možná taky problém v tom, že jsme tak odlišní a že jsou prázdniny. Když byla škola neřešila jsem toho tolik. Doopravdy nevím, co už s ním mám dělat. Přijde vám to normální, nemyslím, že bych nebyla toleratní. Podle mě to to už je fakt moc. Poradí mi někdo, co s ním?

asi proto, že

Jsi nejvíc flexibilní "položka" v jeho rozvrhu. Asi jediné řešení je, že si naplánuješ svůj čas bez ohledu na něj, pak mu řekneš např. mám na tebe čas v pátek na 2 hodiny, ber nebo nech být - a uvidíš. Když to tak začneš dělat trvale, tak mu nezbude, než na Tebe brát ohled, a jestli i přesto dá přednost kamarádům, tak to asi nemá cenu.

Reaguji na Zuziik: jj zkusím to, včera mi řekl, že si udělal plán na týden, že se se mnou pokusí být obden

kdysi klasik řekl - život je jako židle, má 4 nohy. Jedna znamená partnera, jedna práci a peníze, jedna zdraví a jedna děti. Pokud přijdeme o jednu, dá se sedět s obtížemi, ale vyrovnat to jde. Pokud o dvě, bude to hodně těžké. Pokud o tři, jsme na kraji propasti a balancovat bude hodně náročné...
S životními zkušenostni myslím, že na tom je hodně pravdy...nelze život postavit jen na jednom

Reaguji na farahh: děti myšleno nejen jako naše děti, ale i my v pozicích dětí

Nečekat doma jak trubka a nedolézat.Až napíše on sám sms,tak na ní odpovědět třeba až za hodinu něco ve smyslu "nezlob se,nemám čas,už něco mám" a nerozebírat co konkrétně i kdybys seděla doma.Prostě mu musíš ukázat,že nečekáš jen na něj a když on má přednější kámoše,tak holt ať si to užije.