Trapasy a nepříjemné události a zážitky

Dirtyangel
To se mi povedlo něco hodně podobného. Já jsem před pár lety v téměř stejné situaci, kdy jsem vypustila našeho pejska ze zahrady, pravila: " Tak už konečně přestaň dělat fóry, frajere, zvedni nohu a vyčůrej se!" Kolemjdoucího pána málem kleplo.

moje kamarádka na prvním rande: "jé letadlo asi nějaké zdravotní s tím křížem" , on : " Ne, to je švýcarská vlajka"

Když byla dcera malá šla se mnou k doktorce, já si musela odskočit na malou a dcera chtěla počkat sama v čekárně plné lidí, dveře na wc byli přímo z čekárny a tak jsem se zamkla zasedla na keramiku, a najednou slyšim "jé mami ty máš červený kalhotky, a už se utíráš, teď se oblíkáš...." , záchod byl daleko od dveří, takže holka mě měla jak na dlani, tak celý průběh odkomentovala, ani se mi z wc nechtělo vylézt.

"Proč se na nás ta ***** tak zle kouká?"
"Protože je to vůl"

Kdysy jako mladá holka jsem spěchala ze školy domů a před odjezdem autobusu jsem si chtěla koupit časopis Dívka. Přiběhla jsem ke stánku fakt pár minut před odjezdem busu a vybafla na mladíka v trafice: "dobrý den, máte dívku?"
Ten se na mne nechápavě podíval a řekl: "mám, slečno, ale tu vám neprodám ani za nic"

A další trapas se mi stal první den pobytu v Londýně. Šla jsem s kamarádkou na nákup a na ulici za námi šel pán se psem. Ten pes měl děsivý předkus a celou cestu se na nás ten pán zezadu lepil a pes mi funěl u nohy. Podívala jsem se na něho s povzdechem: "Fuj, ty jsi ale hnusný, pes"
Ze zadu se ozvalo: "Slečno, podívejte se nejdřív na sebe a pak mi kritizujte psa"
To by se ve mně krve nedořezal!

A ještě jeden z mnoha:
Nakupovala jsem na svačinku pro sebe a kamarádku dobrůtky a ona mne prosila, abych jí vzala tyčinku Koko. Prošla jsem všechny cukroviny a nemohla jsem je najít, tak jsem se zeptala nejbližší prodavačky, která vybalovala zboží. Koukla na mne a povídá: Ko-ko? - ko-lik?" Pak se do toho zamotala ještě jednou a obě jsme padly smíchem. Tím spíš, že je právě vybalovala z krabic a chtěla je skládat do regálu.

Tak teď jsem se vážně hodně nasmála a něco přidám:
Pracovala jsem v jedné firmě a při zvedání telefonu jsme měli odříkatobrý den, firma Blabla, u telefonu Nováková, co pro vás mohu udělat nebo jak vám mohu pomoci.Jednak se telefony zvedaly a jednak se taky volalo.
Já takhle odříkala naučenou frázi s "jak vám mohu pomoci" a na druhé straně bylo chvíli ticho, pak se ozvalo zabublání a smích a paní mi říká:Vy mi chcete nějak pomoci?no já si teda rozmyslím jak. V ten moment jsem se začla smát já, protože jsem si uvědomila, že nevolá ona do firmy ale já jí. A další trapas se stal kolegyni, která telefonovala, poté položila sluchátko a v ten moment vešla klientka do dveří a říká:hledám paní Novákovou. Kolegyně se na ni podívala, usmála a řekla "u telefonu, prosím...."
Nebo: další kolegyně takhle volala do firmy a říká"dobrý den, pane inženýre, tak můžete být v klidu, už jsem to dostala"-jednalo se o příchozí mail...

Jednou jsem seděla u televize a marně se ji snažila ovladačem přepojit na jiný program. Letěla jsem s ním za manželem jestli má někde po ruce nové baterie, nebo ať na to aspoň koukne, že nám nefunguje ovládání. On na něho kouknul: "tak ten ti fungovat nebude!"
No, donesla jsem mu svůj mobil!

Moje dcerka je dost drbna ukecaná. Stála jsem s ní u pokladny v Albertu a ona si prohlížela zboží v tom posledním regálku u pokladny. Lidi tam nebyli, jen u dvou pokladen pokladní. dcera vzala něco do ruky a ptala se co to je. Trnula jsem že kondomy, to se blbě vysvětluje mezi lidma, už jsem to zažila s prvním potomkem. Naštěstí měla v ruce žiletky.
"To jsem holetky, zlato, polož je tam zpátky" (holetky říkáme běžně dámským žiletkám)
Malá se zamyslela s pustila: "to nejsů holetky mami, to sů žiletky na holení nožiček, víš?"
Pokladní se usmála a prohodila něco v tom smyslu jak dcera hezky mluví a jak je znalá věci. Jenomže moje dítko povzbuzené od paní pokladní pokračovalo: "nooo, mamka si s nima holí aj pipinu, víš!"
No, říkám štěstí, že za náma nestáli v řadě další zákazníci, to bych byla snad i radši, kdyby se ptala na ty kondomy.

trapasy se mi stávaj furt, ale na tenhle nikdy nezapomenu. Byla jsem poprvé v živoě ve 14 letech na diskotéce, kam mě vytáhla moje 18letá sestřenka. Seznámila mě tam se svýma kamarádama a hlavně s jedním klukem, který se mi moc líbil. Takže jsme spolu tancovali ploužáky, líbali jsme se (poprvé co jsem se líbala s klukem) prostě supr, akorát jsem byla samozřejmě strašně vystresovaná, aby se nestala ňáká ostuda. Pak jsme si šli sednout ke stolu, frajer mi furt něco vykládal, jenže jednak tam byla děsně nahlas hudba a bylo to na Slovensku, první den pobytu, to mi dycky trošku trvá, než si na slovenčinu uplně zvyknu. Prostě jsem mu vůbec nerozuměla...
Tak sem odpovídala podle odhadu, ano, ne, úsměvy atd. až mě blbku napadlo odpvědět nevim. Že sem to jako ještě neřekla. Panáček vytřeštil oči, kouknul na mě jak na největšího pitomce, no nezbylo mi než se zeptat, co vlastně říkal - ptal se: Už si tady někdy byla?
Teď mi to přijde jako zábavný, ale tenkrát jsem myslela, že se okamžitě na místě zahrabu.

Ellenuschka
Tak to je vážně kouzelné!

tak jsem si vzpomněla jak tu píšete o těch dětech:

Když byly malému asi tři šli jsme v Hypernově ke kase a on zblejsknul prezervativy a hned je popad do ruky a běhal s nima kolem pokladen, ruce nad hlavou a řval "Já vim co to je, jááávim, to si dá chlap na pipíka, aby neměl děti"

do teď nevim kdo mu to řekl,ale smály se všechny fronty

To je zvláštní. To už fakt věděl? Začali jste s mužem brzy s výchovou synka. Pořád lepší, než když je mu deset a neví, o co jde....

nevím do te´d kdo mu to řekl, myslela jsem že se propadnu

Asi to někde slyšel ve školce. Ono jsou mršky zvídavé dětičky. Náš malej zase dřív "dělal ostudu". Když mu donesli pomeranč . tak reagoval" jééééééééééééé-co to je??"Taky síla. Krkavčí rodiče nekoupějí děcku pomeranče....Nojo. Děti. Ale trapasy jsou nejlepší s věkem kolegyň. Nikdy bych si po nepříjemnosti netroufla typovat. Raději ani nebudu psát, co jsem vyvedla. Věř, byla to hrůza.

Mému synovi tenkrát byly 4 roky a udělal si dost ošklivý úraz. Prostě na 3 prstíčkách u ruky měl spálenou do masa kůži. Bylo léto a chodili jsme nakupit k nám do vesnice a syn ručku ovázanou a v obchodě místní drbny jak to chodí povídají: "Ježiš zlatíčko co se ti stalo?" No tak jim to já povídám prostě jak se úraz stal a můj synáček hrdinsky : "To mi udělala maminka................ " .No já myslela že mě trefí šlak, a je jasný že baby měli dost živnou půdu kolik měsíců,málem mě roznesly na kopytech a já bych nejradši chodila kanálama. Jo dědičky - člověk nikdy neví co vypustí ze své miloučké pusinky.

Já přidám 2 trapasy mojí kamarádky. První je z prváku na vejšce, kdy jsme byly ještě ze všeho vykulený a snažily jsme se aspoň snažit, kámoška tehdy nestihla nějakou zkoušku a tak se šla domluvit tehdy za děkanem fakulty, který se příjmením jmenuje Voříšek. Ona jak byla nervózní, že jde už v prváku za děkanem, tak se upravila, nadechla, klepla na sekretářku a povídá: Dobrý den, je pan profesor Oříšek přítomen? A sekretářka na ní koukla přes prsty a říká: Ano, pan profesor Voříšek je tady můžete jít dál . A pak ještě trapas její mamky když šla někam na pracák a vlezla do kanclu a říká: dobrý den, je pán doma?