Neumím žádný sport

Mám stejný problém... Vždycky se mi všichni smáli, protože v běhání jsem pomalá, na kole mi přeskakuje koleno, neumím se hýbat, takže na aerobiku atd. největší ostuda a když na mě letí míč tak automaticky zavřu oči (asi je to tím, že špatně vidím a občas mi jakoby "přeskočí" zrak z jednoho oka na druhé - nedokážu ten pocit pořádně popsat).
Takže jsem celou střední radši nic nedělala, protože ostatní spolužačky byly super sportovkyně a hrozně jsem se styděla.
Teď jsem ale na nové škole, kde je spousta fajn lidí. Sice jsou taky opravdu nadaní, ale hrozně hodní...Vždycky mě skvěle vyhecují a podpoří- chodím na florbal, plavat a přihlásila jsem se na předmět turistika (pěší, kolo, běžky a rafty)... Je to fakt hrozně o lidech okolo

Reaguji na Katch: asi jsem divná, ale rvu se vždycky do první, max do druhé řady, abych pochytila co nejvíc. Kámošky zuří, chtějí být vzadu.Jenže vzadu toho člověk moc neuvidí, no.Jak vypadám v zrcadle, je mi putna

Já jsem taky střevo, no a co. Ale postupným tréninkem se určitě dá něco naučit. Např. já poprvé na step aerobiku - dámy, ten pohled bych nepřála nikomu Ale po pár týdnech intenzivního tréninku brnkačka Jde hlavně o to, aby tě to bavilo, pak půjde vše samo

Reaguji na mity: Joo to já jdu vždycky co nejvíc dozadu

Ahoj já jsem taky hrozně levá, aerobic jsem dělala rok a půl, a nic moc. Nesedlo mi to a stejně mi to nešlo nějak jsem hrozně prkenná nebo nevim ted chodím na HEAT a jsem nadšená! hrozně mě baví, skvělý odreagování, mohla bych na něj chodit denně možná bys to mohla taky zkusit, jenom chodíš na pásu a jsou k tomu moderní písničky

Když to mě zas nebaví dělat jednu věc dokola, a to co mě baví mi nejde, tak já už fakt nevim

Reaguji na Katch: tak tady střídáš různý druhy jak můžeš jít, třeba krátký krok na konci pásu, nebo dlouhý a pomalý, nebo sjedeš pásem úplně na zem a rychle jdeš. Mně vyhovuje že ten pás poháníš jakoby ty, takže když chceš aby se ti šlo dobře, musíš ho mít malinko nahoře a jak se zastavíš on zpomaluje. a nikdy ze mě tak nelilo jako tam dobrý taky je, že ty úseky toho jak jdeš rychle a tak trvají většinou podle písniček, takže to často střídáš já taky nevěděla co dělat ale tohle mě fakt baví. Jo a taky chodím na taneční, ale nebaví mě to, jsem na to levá to jsi nezkusila? to by tě nebavilo nějaký společenský tanec?

Reaguji na Katch: Ty bříšní tance rozhodně doporučuji. Pokud vydržíš a naučíš se dobře ty základní prvky, tak je to zajimavé a zvládne to podle mně každá Navíc já díky nim něměla ani žádny špičky na bocích a žádný tuk na břiše. A pokaždé když jsem šla z hodiny, tak jsem si příšla víc sexy a víc jsem aji při chůzi pohupovala boky atd Navíc si troufám říct, že aji v posteli se to dalo dobře využit

Jak říkali holky, super je spinning a já jsem se úplně zamilovala do trampolínek Taky jsem docela dřevo, nemám cit pro rytmus. Ze začátku jsem se moc nechytala a po deseti minutách myslela, že odejdu, jaká to byla makačka. Ale pak to najednou šlo samo, neříkám že jsem na tom vypadala nějak úchvatně, ale viděla jsem, jak mi to jde líp. Je to návykový

Jo a málem jsem zapoměla na squash, ten je bezvadnej! Taky je to pěkná makačka, nejlepší je hrát na body, to se člověk hecne a odchází s prominutím spocenej jak prase Ale ten pocit potom po sprše, paráda. Jinak zumba mě moc nechytla, byla jsem jednou a nějak se mi ten pohyb nelíbí. Nic těžkýho na tom ale není

Holky doporučují zumbu, mně se zdá mnohem těžší než aerobikAle za zkoušku nic nedáš V Zumbě jsou prvky mnoha tanců dohromady(salsa,samba...) a při rychlém tempu je to občas mazec Já bych doporučila Tae-bo, jak tu už někdo psal. Cvičí se při hudbě, sestavy nejsou složité, pro mě spíše posilování.

Nic nejde hned, ani mě to nešlo a po půl roce jsem se dostala do závodních formací. Chce to čas a hlavně trpělivost, nesmíš to hned vzdát, musí tě to bavit. Pak už to jde samo.

Nic nejde hned, ani mě to nešlo a po půl roce jsem se dostala do závodních formací. Chce to čas a hlavně trpělivost, nesmíš to hned vzdát, musí tě to bavit. Pak už to jde samo.

Nic nejde hned, ani mě to nešlo a po půl roce jsem se dostala do závodních formací. Chce to čas a hlavně trpělivost, nesmíš to hned vzdát, musí tě to bavit. Pak už to jde samo.

Nic nejde hned, ani mě to nešlo a po půl roce jsem se dostala do závodních formací. Chce to čas a hlavně trpělivost, nesmíš to hned vzdát, musí tě to bavit. Pak už to jde samo.