"Příliš milující" partnerka

gazdinka
Já jsem pravděpodobně z vás nejstarší, tak trochu zkušeností. Vzájemný respekt k potřebám toho druhého, nečekat vděčnost, protože co dávám, dávám ze své vůle. Mít i své zájmy, koníčky, nebýt závislá, závislost je hrobník každého vztahu, to co někdo nazývá velkou láskou, druhý může vnímat jako břemeno. Ženy milují srdcem, muži, až na krátkou dobu zamilovanosti, rozumem. A to nezměníme, pokud to přijmeme, budeme v pohodě. Z muže prostě vnímavou ženu neuděláte, často vůbec nerozumí, o co nám jde, co po nich chceme. Oni v sobě cítí k nám lásku a nemají potřebu to nějak předvádět. Tím že jsou oni spokojeni, myslí si že i my to tak cítíme.

ivik1
Já to akorát jako první vztah strašně prožívala, až jsem byla tak neuvěřitelně aktivní, až jsem se mu vnucovala. Na to jsem chtěla poukázat, ale myslím, že takových lidí je plno, kteří se v prvním vážném vztahu chovají trošku přehnaně.
Už jsem teď taky po pár vztazích zkušenější, takže s nynějším přítelem to máme úplně na pohodu.

Ano, to je bohužel můj případ.Nikdy sem neměla vážný vztah až ted...a začínám si uvědomovat jak se chovám, vím co bych měla změnit, ale bude to asi pro mě těžký.Mám strach že když začnu mimo něj dělat jiné věci a budu mu říkat že na něj nemám čas a trochu ho nechám podusit, že si bude myslet že mam někoho jinýho nebo že už ho nemám ráda a vznikne další problém.Je to těžký, když už ví jak mě má jistou a najednou budu jiná...on ten muj je takovej že za každou změnou něco hledá....

Ale děkuju vám všem moc za rady, budu se snažit to vše ted změnit....

Teuska
Držím palce Asi to chce to měnit pomalinku. Když si uvědomuješ co změnit a když si to vlastně vůbec uvědomuješ, tak máš podle mě vyhráno.

ano, to vidí jako problém i můj přítel... řekla jsem mu na to, že pokud si chce hrát na zachránce, ať si najde 16-ti letou holku, co ještě studuje, nemá vlastní byt a nic... Oni totiž někteří páni tvorstva by si nás chtěli přetvořit k obrazu svému a až by z nás byly domácí puťky bez vlastního názoru, našli by si nějakou samici (takovou, jaké jsme teď my, s názorem, zkušenostmi...).
V tomhle jde vždy o kompromis. Zalichotit mu, uvařit, postarat se, ale mít taky své zájmy, činnosti, kamarádky, i svůj malý soukromý život.

Teuska
Pokud tě má rád a bude se ptát, proč ses změnila, vysvětlíte si to. Pokud mu tvá změna bude stačit k rozchodu, nemáš čeho litovat, odešel by stejně.

Teusko já nemyslím plazit se hned po někom jiným. Já se třeba začnu třeba nově líčit, více se strojit do práce nebo když mi přijde sms a on se zeptá kdo mi píše, tak dělám trošku otočenou, co je zvědavej a tak jen prostě trošku popichuju nebo jdu s kámoškama na kafíčko a tak.Ale to je jen můj příklad možná trošku ujetý, ale někdy to zabírá Je fakt, že asi sama nejlíp víš jak by na tohle tvůj přítel reagoval. Pokud nechceš dělat nic takovýho, tak se začni třeba více věnovat svým koníčkům, pak nebudeš mít na něj tolik času a nebudeš ho všechen věnovat jen jemu.

pampoli
jj to strojení, sms to je dobrý zkusím ho vyprovokovat

Jinak holky začla sem ted opravdu podle rad moc se na něj neupínat a vždycky když řekne hned za nim neletět a myslím že to trochu zabírá ale je to je začátek, protože nedokážu nic razantního ze začátku udělat a navíc neni moc příležitostí, ale budu v tom pokračovat děkuju vám za podporu..... hold chlapy jsou chlapy

Teuska
Držím ti palce, ať se ti to podaří, chce to asi fakt kousek po kousku postupovat Myslím, že časem ho dostaneš "tam kde ho chceš mít". Sice to zní blbě, ale je to tak. Chlapi to potřebujou

také držím palečky

Mám stejný problém. Je mi téměř 20 let, s jedním přítelem jsem byla tři a půl roku a teď mám 10tý měsíc jiného. Já to vím, že ho mám radši, než on mě. Od vánoc mi nenapsal, že mě má rád, vidíme se teď už jen jednou týdně, i když předtím bychom udělali cokoliv, abychm se viděli alespoň půl hodiny, radši jde s klukama na pivo a mě nechává pernamentně doma. Stále se hádáme, vyvolává konflikty. Přitom já ho fakt miluju a je pravda, že mu to hodně dokazuju....jsem hodně citlivá.......už nevim, jak dál. Nechci o něj přijít

Dany19
Ahoj, asi to nechceš slyšet, ale měla by sis rozmyslet, jestli chceš být s někým, kdo radši zajde do hospody, než aby byl s tebou...co bude za pět let, za deset? Opravdu by si chtěla mládí věnovat takovému člověku? Není to snadné,ale upřimně si myslím, že s tímhle klukem by ses jednou hodně natrápila....

Pupča

Díky, že si zareagovala no takovýho, jaký teď je, bych ho rozhodně nechtěla. On je v podstatě hodnej kluk, ale je to lev, a lvi.......to je děsný znamení, alespoň teda pro mě. Navíc si myslí jak je krásnej a úchvatnej. Nejhorší je, že když se opije tak je agresivní. Ne, že by mě mlátil, to chraň bůh, ale je šíleně sprostej. Teď o víkendu mu to řekla i jeho mamka, že by se měl krotit - je mu 22 let. Nejhorší je, že jsem se konečně dostala z tamtoho vztahu, a teď je tu někdo další, koho mám vážně ráda, ale stejně je to k ničemu, když mu moje láska snad vadí či obtěžuje. Když se ho na rovinu zeptám tak říká co melu za blbosti......

Dany19
No upřimně moc z něj dobrý pocit nemám....nejhorší je, že si zamilovaná, to je potom strašně težký se nějak rozhodovat nebo vůbec myslet

Pupča

No právě. Největší paradox na tom je, že si uvědomuju, jakej je....Samozřejmě že i já mám chyby a spoustu. Taky si říkám, proč se mnou teda je, když je evidentní, že mě jaksi rád nemá