Astrální cestování

PardGalen
Mnojo, trénovat se musí všechno, bohužel Jsem ale od přírody dost netrpělivá, tak mě to vytáčí

lollo
Tak to by mohl být problém. Snažíš se moc a tím se to jenom blokuje. tím nechci kritizovat, ejnom by to mohla být příčina proč ti to nejde. Nevím nic o tom jak to děláš ani jak jsi dobrá.

Aura - naučila jsem se ji vidět na střední - když člověk tupě zírá do blba - na kantora, kterýho má před bílou zdí, nijak zvlášť se nesnaží, tak to samo příjde. I jsme to testovaly s kamarádkou a viděly jsme obě stejné barvy. Má to jen tu nevýhodu, že to nejde, když chce člověk dávat pozor na výklad, musíte být zrelaxovaní. Ale nemyslete si, že bych podle toho mohla něco diagnostikovat, to ne... vidím jen takové barevné obláčky okolo lidí. A fakt je třeba je mít proti bílé zdi, nejlépe v nevýrazném oblečení - např při sytě červeném tričku uvidíte kolem trupu jen zelený paobraz.
A taky aura mizí, když se chcete kouknout na ní, takže koukejte těm lidem třeba na nos, tak nějak rozostřeně, nekoncentrovaně.
Jo a lidi hezky září když jsou na sluníčku a mají radost

PardGalen
Však já vím, že když se snažím, že všechno stojí za koulové Nejen tohle. Jdu na všechno moc tvrdohlavě, mno. Prostě rohatý znamení. Ale teď nemám moc času se tím zabývat, spíš občas v tom metru trénuju auru, ale to jen proto, že se nudím. Je tedy fakt, že když jsem se vůbec nesnažila, tak se mi doma před očima úplně rozsvítilo, zrovna jsem koukala na prcka v postýlce a úplně jsem viděla jinak, že jsem měla pocit, že tu auru uvidím a jakmile jsem si to pomyslela, tak to všechno zmizlo. No prostě je lepší fakt nemyslet
Piňa Colada
Tu zelenou já právě vidím taky, ale je to nějaký podstín nebo co, prostě něco rušivého a dál se nedostanu:-/

Jo a ještě něco. Někdo mi kdysi říkal, že možná to podvědomě vidět nechci, tak jestli taky nebude problém tam. Ono taky není nic asi příjemnýho vidět pravou tvář ostatních.

v astrálním cestování jsem nejdále doška pod strop, kdy jsem se lekla, že se praštím do hlavy a vrátila jsem se do těla, jinak se mi často stává ráno kolem 4 hod. že cítím silné vibrace a pocit vznášení se nad tělem, hlavně ruce jako kdyby mě "plavaly"..nejvíc mě odrazují ty zvuky v hlavě..jako když se ladí stanice na rádiu, nebo cinkání a hučení brrrr...jak to překonat? Amal

Amal 2211
tak to je sranda, že ses bála, že se praštíš, ale jo, je to tak, takový ten pocit, že se vznášíš a ty zvuky. To vznášení je pěkný, zvuky nepříjemný, myslím, že to je prostě jiná frekvence zvuků, než slyšíme normálně. Posledně jsem slyšela takový divný bouchání, že jsem si fakt myslela, že někdo buší v noci na dveře. Tak to bylo zatím nejvíc nepříjemný. Ostatní mi ani tak nevadí. Překonat se to dá jedině tím, že máš klid a víš, že se ti nic nestane, nikdo tě předčasně neprobere.

Znáte někdo stav, kdy jste venku z těla, ale stále jste jakoby nějakou částí spojení? Já někdy byla třeba něčím v břiše a když jsem se snažila odtrhnout, hodně to bolelo, tak jsem si zas po chvíli marného snažení lehla do těla, protože to nemělo smysl. Ale stalo se mi to už víckrát a pořád nevím, jak si to vyložit.

Obecně mívám při tom odpojení se a průchodu fyz. tělem takové mírně nepříjemné pocity, Přeci jen to někdy člověka táhne zpátky a tak..

Piňa Colada

a nebyla to tzv.stříbrná šňůra, která údajně spojuje duši s tělem? Při astrálním cestování se natahuje, ale když prý člověk zemře, šňůra se přetrhne a není návratu zpět.Navíc solar plexus je sídlo citů a prý i lidské duše.Sídlí tam všechny naše strachy a pocity.

Jenže já tam byla jakoby přišitá k tomu tělu, jako by se něco tam neoddělilo. Stříbrná šňůra by mě nedržela. Ani to nebyl solar plexus, ale něco v břišní dutině.

Piňa Colada
Divný, to neznám. Ta šňůra bývá i jinde, spíš z hlavy se táhne, si myslím.

nevím, já ji nikdy neviděla, takže její existenci nemám "empiricky"ověřenou ale tam bych prostě problém neviděla.

Piňa Colada
já ji taky neviděla Je to prostě nějaká energie spojující tělo s duchem. Ale tvůj problém neznám, nemělas třeba v té době potíže s břichem nebo něco? Neumím si to moc představit, že bych byla částečně ve svém břiše a částečně třeba na stropě I když při léčení jsi taky vlastně částí vědomí v těle pacienta.

Tohle mi něco připomíná, ale nemohu si vzpomenout co. Snad na to přijdu.

Tohle jsem nasla na internetu:Menší potíže a jak na ně
Pocit "přilepení" k nějaké časti těla:
V břichu. Je to způsobeno tím, že máte potíže se žaludkem, například, že jste snědli něco blbého.
V hlavě, nebo v nějaké jiné části těla. To je způsobeno tím, že nemáte dost otevřené čakry. Zkuste je otevřít více.
Máte pocit, že už jste venku, ale mate zavřené oči? Nezkoušejte je otevírat násilně. Většinou se vzbudíte. Vstaňte (astrálně) a nějaký čas se pohybujte se zavřenýma očima. Je to jako když v noci vypnete světlo. Chce si to prostě na tu tmu zvyknout.