Chlapská urážlivost

Já to vím, ale nemůžu si pomoct, kdykoli jsem naštvaná, vybuchnu s těmito slovy jako sopka a nevim jak to kontrolovat

Reaguji na Kaaaciii:
Možná máš nakonec na přítele štěstí. Tuhle větu někdo říct mě, už se mu neozvu nikdy.
Nevím, ale jsi dospělá, tak by sis měla uvědomit co říkáš. Nebo třeba vyzkoušet starý trik s počítáním do deseti, než něco řekneš.
Třeba se pak rozuzlí celý problém- k hádkám nebude vůbec docházet

Reaguji na berryblue:
Máš pravdu. Jen doufám, že ještě budu mít tu možnost...

děkuji holky, jsou odpověd jsem sice nedostala ale i tak děkuji =D

kdyby přeci jen někdo chtěl říct, jak dlouho jejich partner trucuje...

Přítel netrucuje já když se naštvu, tak se neozvu max tři dny.... potřebuju klid a poprat se s tím,co mě štve

Reaguji na Lillly1:
Není možný, to trucuje jen ten můj..? =D

Když udělám chybu já a potom je doma ticho, tak je samozřejmé, že se omluvím. A pak už nikdo netrucuje.
Když udělá chybu on, omluví se zase on a pokračuje to stejně.
Když už se kvůli něčemu pohádáme, chvíli na oddych potřebujeme oba. Pak to vstřebáme a následují ty omluvy.
Nutno dodat, že se dosud jednalo jen o kraviny, které zapomínáme do druhého dne.
Takže odpověď na tvojí otázku - po omluvě se netrucuje, jsme dospělí. Ale jako dospělí ani věty typu "je konec" neříkáme

Já to vím, ale bohužel to nemůžu vzít zpátky..

Asi tak. Je naštvanej celkem právem, ale to už si pochopila, tak tě nebudu "trápit" Jinak ten můj taky moc netrucuje, skoro vůbec. Trucoval asi jen jednou /za několik let/ a to v právu byl - ale stejně mě tím štval, snažil se mě vytrestat

Reaguji na martinam:
Ano. Naprosto chápu jeho zlobu, ale řekla bych, že už je to moc. Dnes je to týden a když jsem mu napsala JAKÝ JSI MĚL VEČER?(včerejší) tak mi odepsal za 5 hodin V POHO.. Tak jsem mu napsala TO JSEM RÁDA TAK AHOJ.. a on JO ČAU..
Prostě nechápu

ne, to v žádném případě. já mám taky takový trucovadlo. Dycky řeknu něco, co je v jeho očích špatně nebo udělám, kolikrát vůbec nepochopim, co sem vlastně udělala a pak se mnou nemluví. Je to strašný, třeba i prosim ať mi radši vynadá a seřve mě, on na mě kouká, nic neříká, neodpovídá mi, šáhnout na sebe nenechá. Hrůza, děs, běs, strašně špatně to snášim. Většinou tak den, dva, tři, podle míry mýho "provinění". Teď taky je na mě naštvanej

Reaguji na Ellenuschka:
Fakt? Tak to mě mrzí, snad se brzy usmíříte..
Ten můj nikdy takový nebýval. Urazil se vždycky maximálně na několik hodin, ale ted.. No nevím..

děkuju, snad jo. Nejlepší bývaj takové ty usmiřovačky v posteli, ale to jde těžko, když na sebe nechce nechat ani šáhnout. Je to kříž s těma chlapama. Já osobně tohle nemám ráda, nechápu to. Tak je průšvih, promluví se o tom, vyřeší se a fidli. Už neni zapotřebí to řešit. Ne že on se urazí, ještě mi ani pořádně nevysvětlí proč a pak se mnou nemluví...

Reaguji na Ellenuschka:
To je pravda, ale já to mám horší. S přítelem spolu nebydlíme, takže se nevidíme a podle mě je to horší...