Děti na vodítku

na tom videu je krásně vidět, jak ten rodič stojí a vykecává se, nebo co to dělá, každopádně nemá nic na práci a děcku nevěnuje pozornost, to už sou dneska lidi tak líný, že se ani děcku nechtěj věnovat, když už si ho vyroběj, a radši ho strčej na vodítko?

Reaguji na Katy_S:
Přesně jsi vystihla moje pocity.

Já bych to svému dítěti nikdy neudělala.Obě děti jsem si pořídila s vědomím, že vím, co to obnáší a pár let budu ulítaná a s bolavýma zádama.Vodítko je pro dítě ponižujíci-je to dítě a ne pes.
Ještě bych brala, pokud to rodič použije jako pomůcku k nácviku chůze, ale rozhodně ne jako běžný prostředek na vycházku.

Myslim, že na tohle dítě už je na vodítko docela velký a navíc ten chlapík předvádí vzornou péči o dítě. Ale zrovna nedavno jsem viděla něco podobného, akorát že dítě bylo menší, ne ještě úplně stabilní a mělo takový jakoby kšírky, které měly vzadu "oprať". Myslim, že to bylo skvělý jak pro toho rodiče, tak pro dítě. Dítě si capalo po svým a rodič ho občas zachránil před pěkným držkopádem a rodič za nim nemusel lítat jak maniak.

Je fakt, že pokud je malých dětí více než jedno, je to asi náročné a tento "vynález" maminkám pomůže... ale vtipný to tedy je...

nejsem tedy rodič, a nikdy jsem nebydlela ve městě (kde by něco podobného ale vůbec nemuselo být od věci), ale....

z tohoto mého nezasvěceného pohledu mi přijde mnohem lepší klidná máma s dítětem na provázku, které má na dosah i na dohled a přesto si dítě může v určitém okruhu dělat víceméně co chce, než máma neustále ječící "kde jsi? stůj! pojď sem! nechoď tam! apod." myslím, co se výchovného vlivu týče.

znám dvě rodiny "s provázkem", obé jsou milující rodiče, ale mají prostě tři děti chvíli po sobě, a nemají nervy za nimi neustále běhat, křičet na ně a hledat je. nemám ani pocit, že by to dětem nějak vadilo nebo jim to dokonce bránilo ve vývoji.

moje řeč,to neustálé,stůj a neutíkej a počkej,bože to je marast,jednou jsem platila kufr,než jsem ho zaplatila,tak syn stačil utéct do obchodu s hračkami a ukrást tam ještě autíčko a s tím vyběhnout ven a já ho honila s kufrem na kolečkách,takže z vlastní zkušenosti bych to brala na něj hned a ten z toho by rozhodně trauma neměl a poznámka typu ,že

Za většinu nezvladatelných dětí ale můžou rodiče, takže by možná stačilo pár "pohlazení"
tím řemínkem právě jim a pak by se nemusely vymýšlet takové podobné příšernosti.

v tom případě jsem napůl schopná matka,protože dcera se nehne na krok a syn utíká stále,jen nechápu ,kde jsem tedy udělala chybu,protože je hladím stejně a rozdíly doma neděláme

Reaguji na Pett21:
Temperament je vrozený, moje holky jsou každá úplně jiná, takže klídek.

já to chápu

Když jsem to viděla prvně na vlastní oči v UK asi před 5ti lety, ještě jsem neměla děcko a nechápala jsem. Ale teď už bych to určitě neodsoudila, mám jedno dítě, ale vydá za deset snad. Kolikrát v obchodě, nebo na ulici bych ho nejradši taky měla na vodítku. A fakt si nemyslím, že bych nebyla přísná, neposlechne dostane, ale najednou si prostě usmyslí, že jde, a jde a je jedno kam...A čím víc volám kam jdeš, poď zpátky, tím víc bere čáru a utíká dál. A to je jeden, natož dva....

Mně to taky takhle na pohled přijde zvláštní, ale na některý děti to je určitě vynález k nezaplacení Doufám, že se k tomu taky nebudu muset uchýlit

Je to zvláštní,když má člověk jen jedno dítě,to by si ho mohl ohlídat.
Vedle nás ve vchodě bydlela paní co měla dvojčata a jednou jsem viděla z okna jak šli ven a dětičky tradá jedno vlevo a druhé vpravo,takže každé na jinou stranu chodníku a mamina uprostřed a samozřejmě u cesty.Během týdne měla paní na dětičky vodítko a co jsem slyšela od její sousedky, tak zájemců o tuhle věcičku bylo spousta.

Fakt si nemyslím, že to dítě bere jako něco ponižujícího, zvlášť když je ještě takhle mrňavé (předpokládám, že starší, třeba 6-ti leté děcko už by na vodítku nikdo netáhnul). Jasně, nám to tak připadá, stejně ponižující jako kdyby mi někdo na veřejnosti dal přes zadek nebo mě táhnul za ruku a pořád mě okřikoval. Co teprve kdybych se musela vyčurat někde ve městě na trávníčku

Já si taky nemyslím že by to tak malé dítě vnímalo jako něco ponižujícího. To je nesmysl. Ano je to do jisté míry omezující, ale to je účel, pořád lepší než neustálé okřikování, a trnutí že dítě vletí pod auto, je to slyšet všude, jak kolovrátek pořád dokola, po chvíli to stejně dítě ani nevnímá a běhá si kam chce. Dříve byli na děti hojně používány kšíry které měli více využití a musím říct že to byla dobrá věc.

Typický příklad, kam až může liberální angloamerická výchova dospět. Zatím co v našich krajích děcko dostane pár na zadek a v případě potřeby znova, aby se naučilo pořádku , v Anglii by rodiče za něco podobného málem honilo FBI a vyznávají tam volnou výchovu = děcko může naprosto všechno, aby se nehatil vývoj jeho osobnosti. Pak stačí vedle podobně smýšlející rodiny utržit stůl v hotelu a "osobnost" stihne "spříjemnit" večeři všem kolem ...
No a když už rodiče svou "osobnost" nezvládají, šup s ní na vodítko .... . Klasický americký přístup k řešení problémů.
Btw. tohle téma asi do Domácích mazlíčků nepatří .