Když si Vás partner neváží

Reaguji na Kimmy24:

Zkusila bych ho ignorovat.., nepsat mu zpravy... Podle mě tak poznáš, jestli má ještě zájem nebo ne. Vím, že je to těžké..., ale myslím si, že raději se rozejít ted než být pak celou dobu neštastná...

Tak to je super. Můžu se zeptat přítel má nějaký titul? Třeba už jen to, že ty máš vyšší vzedělání ho může žrát.
A to jak jsi psala, že nic neděláš (podle něj)... Ano, ano.., má kamrádky na MD a všechny smály tomu výrazu "mateřská dovolená", prej jaká dovolená.
Přeji hodně sil.

nemohla bych žít s člověkem, který si mě neváží....

Reaguji na Levandule7: to on dříve takový nebyl? proč se tak změnil?

Reaguji na rencaa:

Měla jsem podobnou situaci... Mám pocit, že u mě to bylo to, že si mnou byl moc jistý

Je mi líto, v jaké jsi situaci a nechci tě tu nějak rozmazávat, ale chtěla jsem ti napsat jednu věc :
Buď si jistá, že tvůj osmiletý syn to absolutněvšechno vidí a vnímá
Já jsem se rozcházela s ex-manželem, když byl můj syn v podobném věku a byla jsem přesvědčená, že se před ním úspěšně přetvařujeme a že se hádáme zásadně jen tehdy, když on to neslyší. Zpětně jsem zjistila, že syn věděl ÚPLNĚ všechno. Zpětně mi vykládal detaily našeho soužití, které odpozoroval a dlouho nemohl svému otci zapomenout jeho chování ke mě..
V tvém případě, pokud si necháváš líbit šikanu a ponižování od manžela a tvůj syn to vidí, tak hrozí, že časem převezme otcovy vzorce chování a bude se k tobě chovat stejně. Prostě táta se k mámě chová jako k nule, takže máma asi opravdu bude nula..
nechci ti říkát, že se máš rozvést, ale pokud chráníš syna, tak mu možná spíš ubližuješ a své postavení tím jenom zhoršuješ

Reaguji na Pariiisss: já s ním žiji , žijeme společně víš ,

Reaguji na Levandule7: to je hrozné já nejsem ta nejlepší co bych do toho měla kecat , ale pokud jsi rozhodnutá že odejdeš , neměla by jsi čekat... když jsem byla malá , naši se dost hádali (otec byl strašný ..) a bylo mi přávě 8 let když odešel , a my se přestěhovali ... od té doby mi začalo hezké dětství , nemyslím si že by tvůj syn strádal pokud jsi dobrá máma což určitě jsi !
Neobětuj se takhle... bude vám dobře i bez manžela -otce ,
Držím vám palečky !

Ahoj holky, dlouho jsem přemýšlela, jestli to sem mám napsat. Bohužel nemám nikoho s kým bych si o tom mohla popovídat. Popíšu to trošku podrobněji, aby byla jasná situace. S přítelem jsme spolu skoro 4 roky, bydlíme spolu 5 měsíců. Koupili jsme dům, ale majitel je on, protože na něj je hypotéka, když se kupoval, já studovala, ale za dům jsem zaplatila 1/6 ceny plus další zařízení do domu. Nijak to nemáme papírově ošetřené. A teď k jádru věci. Protože jsem nezaměstnaná, už celkem dlouho, mám poslední týden pocit, že je vůči mě přítel strašně odtažitý. jsem celý den doma, nikoho tu neznám, takže se mnou celý den nikdo nepromluví. Když přítel přijde z práce, řekne mi akorát čau, pusu mi už nedá a jde si zalézt do své "kanceláře" a někdy tam je až třeba do půlnoci, přijde jen na večeři. Nebo sedí se mnou v obýváku, serfuje a má na uších sluchátka a poslouchá si písničky (dost hlasitě), takže se se mnou vůbec nebaví a já si tu připadám jako kůl v plotě. V neděli jsem se sbalila a jela k rodičům, vůbec mě nepřemlouval, ať nikam nejedu, jako dřív, spíš mi přišlo, že doufal, že u nich budu dlouho a těšil se, až vypadnu. Za celý 2 dny mi napsal jednou a to ještě takovou blbost. No, dneska jsem přijela domů (musela jsem kvůli pohovoru), on je v práci a já čekám, jak bude reagovat, až mě uvidí doma. Mimochodem, je tu naklizeno způsobem, jakým on nikdy neuklízí (vlastně uklízím jen já), takže i tohle mi vrtá hlavou. Navíc jsem v koši objevila roztrhané takové "vyznání" nebo jak to nazvat, co jsem mu dala k Valentýnu, roztrhal to na úplně maličké kousíčky, což mě docela ranilo. Zkrátka se vás chci zeptat, jestli tohle všechno může znamenat to, že si mě přestal vážit, co mám dělat, protože poslední dny jen brečím, jen u našich jsem byla šťasná a upřímně řečeno jsem se domů netěšila ani trošku.

Reaguji na srnecka:

tak nevím:-/ ... ale asi si s nim narovinu promluvit.. protože už nežiješ ve vztahu, ale se spolubydlícím...

Reaguji na Poison:
Jo, máš pravdu, přesně tak si připadám, jako spolubydlící a služka zároveň

Reaguji na srnecka:
nu ale co chceš tady poradit? slyšet že to tak není správně? vždyť to víš sama. až se dnes partner vrátí, tak žádná sluchátka, ale pěkně rozhovor

Žebříček priorit 1. místo zdraví 2. rodina a pes 3.svoboda 4. já 5. fitko 6.přítel ...je úplně jedno co tam je, ale nikdy není dobré mít přítele na prvním místě, protože pak je středem vesmíru a když si vás přestane vážit, tak ho ještě na kolenou budete prosit aby od vás nechodil

třeba čeká, že to ukončíš ty aby on z toho vyšel tak, že on se s tebou nerozešel. Jsi dobrá kuchařka, pečovatelka a potřebuje mít pravidelně sex a nebo nevím proč s tebou je, když jak to tak čtu jsi pro něj nesnesitelná

hm a proč ty jsi s takovým buranem? Máš to zapotřebí? Bych mu rychle vysvětlila

Reaguji na Poison:
No, jelikož dneska asi přijede z práce pozdě, tak už asi nebude mít náladu na rozhovor, což on nemá nikdy, natož, když přijede z práce.
Občas si říkám, že to už prostě nemá cenu, ale rozejít se s ním nemůžu kvůli baráku a ani nevím, jestli to doopravdy chci, spíš si to říkám v těch chvílích, kdy mi odsekne, zaleze si do pokoje a mě si nevšímá, jako bych nebyla. Jsou i chvíle, kdy je úžasnej, dokážeme se spolu zasmát, blbnout, ale někdy je tak protivnej, že mám chuť se sbalit a odejít.