Málo dotýkání a fyzického kontaktu ve vztahu

No jo, jenže mě pak chytá beznaděj, že si přeci nechci o všechno říkat... Že to přeci má poznat sám....

To dokáže málokterý chlap... chlapi od nás taky očekávájí např.jiné reakce než my od nich a to je ten problém..musíme si vysvětlit, co od toho druhýho chceme..a pak to jde jak po másle Když se mi něco líbí, tak mu to prostě řeknu... třeba když ležíme večer v posteli a povídáme si..začnu tím, co se mi na něm líbí..co se mi líbí, když udělá..např.když mě obejme nebo pošle zprávu na dobrou noc, když nejsme spolu apod. Ten můj se takový věci pak snaží dodržovat, protože ví, že je mám ráda a udělá mi tím radost A to samý on..řekne mi, co se mu líbí dejme tomu někdy i nelíbí (umím se pěkně nafouknout, ale jen na chvíli. S dárkama je to podobné..ať už narozeniny nebo Vánoce..občas se zmíním, co se mi kde líbilo..pak si ještě postěžuju, že toho mám např. nedostatek (parfému) a je to Taky poslouchám o čem povídá, abych pak věděla, co mu koupit..mám ráda překvapení a ráda je i dělám Ale jsou chlapi, kteří na vodění se za ručičku, objímání apod. moc nejsou a to je potom těžké... Já bych bez toho být nemohla

To bych taky moc chtěla... je mi divný, když kolem mě projde a nepoplácá mě. Jsme spolu půl roku a prý ho přitahuju moc... Tak proč to není cejtit z dotyků? je možný, že na to prostě není? Vždyť dotyky a milování jdou přeci ruku v ruce, no ne?