Odloučení partnerů (práce, studium v zahraničí)

Já jsem byla ve velice podobné situaci jako ty. Taky několikaleté společné bydlení, láska, spokojenost... A pak přišla nabídka. Odjela jsem na půl roku studovat do Fr, viděli jsme se zhruba tak jednou za měsíc a půl na pár dní. Nelituju toho, jsem ráda, že jsem jela, a každému takovou zkušenost můžu jenom doporučit. Oživilo nám to vztah, uvědomila jsem si, že je to opravdu chlap do nepohody a že má náš vztah pevné základy. Takže za mě rozhodně jeď, mně to přineslo samá pozitiva a věřím, že budeš mít stejné štěstí. Držím palce

Reaguji na esencis: Nakopávajícípro mne velmi

Prosím, prosím o radu.
Přítel mi před 14 dny odletěl na půl roku na Nový Zéland. Po téměř 5 letech vztahu a 2 letech společného žití. Já to tady naprosto nezvládám. Hrozně, ale opravdu hrozně se bojím, že to nevydrží. Už teď si připadám, jak po rozchodu... Nevím, jestli můj přípsvěvek bude dávat nějaký smysl, ale jsem opravdu zoufalá. Náš vztah byl do té doby, než odletěl naprosto vyjímečný, navzájem jsme se milovali, čas strávený spolu byl vyplněný smíchem, společnýma aktivitama a celkově jsme byli skoro jak jedno tělo. A to je na tom to nejhorší, je pryč 14 dní a mně to přijde, že vztah ochladá a to je to jedinné, co já jsem nechtěla, čeho jsem se bála... že se jednou kvůli "ničemu" rozejdeme.Měla jsem tam začátkem února letět na měsíc a cestovali bysme. Ale ted mi sdělil, že bude lepší, když přiletím o měsc později, že mezitím dokončí studium a alespon měsíc bude vydělávat. Ano, je to celkem normální vysvětlení. Jen se bojím, aby se to neposouvalo stále dál a dál a já nakonec nejela nikam a vztah nezkrachoval... Celkem paradox, že jel na NZ kvůli studium angličtiny, aby jsme se měli v budoucnu lépe, aby dostal lepší práci. Ale já se bojím, že to nezvládneme a že se nakonec bude mít lépe s jinou holkou.
Nezvládám myslet na nic jiného. Můžete mi prosím některá, kdo absolvoval takovou zkušenost poradit?

Reaguji na Petrolejkaa:

To je mi líto, že jsi tak smutná. Podle mě je to vždy možná horší pro toho, kdo zůstal doma. Pro něj se nic nezměnilo, žije dál ve stejném prostředí, všední dny plynou stále stejně dál, jen ten přítel schází. Naproti tomu ten, co odjel, ten se ocitnul ve zcela cizím světě a vše je nové a to musí prozkoumat. Utíká to možná jako by lépe a není tolik času na stýskání. Já nemám moc potěšující příběh, já odjela po 4 letech vztahu do Německa na studia, jezdila jsem domu 1x na týden po měsíci a pak jsem byla necelý měsíc doma o Vánocích a za tu dobu zjistil, že se chce posunout dál, tak mi pak oznámil, že už mě nemiluje a našel si jinou...
Ale docela mě překvapuje, že říkáš, že se ti zdá ochladnutí už po 14 dnech, to je přece strašně krátká doba. Asi si děláš zbytečné obavy zatím, třeba o tom tvém příjezdu za ním, ale chápu tě, člověk kolikrát musí přemýšlet o různých věcech. Jinak si ale nemyslím, že by si tam našel někoho jiného, to spíš mi přijde, že hrozí více těm, co zůstali doma.

Reaguji na Kollyasek:
děkuji za slova útěchy.
Ano, máš naprostou pravdu, je to opravdu vždy horší pro toho, kdo zůstal doma. Já se musela nastěhovat zpět k rodičům, opusitli jsme pronajatý byt a tím je to pro mě ještě těžší. A kor teď, když jsou tak krátké dny.. pracuji a než stihnu skončit v práci, tak je tma a nezbývá žádný čas na venkovní aktivity, které mám tak ráda, tak se jen plácám doma a čekám, kdy se mi ozve. Jedinnou mojí aktivitou doma jsou knihy.. ty mi dovolí alespon trochu vypadnout z těhle chvil... A co tomu ještě nepřidá, tak že mám skoro všechny kamarádky v tom městě, kde jsem bydlela. Tady u rodičů mají už skoro všechny svojí rodinu a tudíž jsem už passé.
S tím ochladnutím je to v mé hlavě asi. Včera mi přtel na skype říkal, že se mu po mě stýská. Ale zároveň mi říká, že tedy ať přiletím později (dle domluvy), jestli tedy chci (to je přeci jasné, že chci?!) Jak může takhle pochybovat. Já se upínám k tomu, až za pár týdnů nasednu do letadla a budu zase s ním. To mu ale neříkám.
Proč myslíš, že si nové partnery nacházejí spš ti, co zůstali doma? ( v mém případě to opravdu nehrozí ). Ale máš pravdu, nutí mě ta samota vymýšlet hrorové scénáře.
Tvůj příběh mě mrzí...Teď, když si čtu tvůj příspěvek, tak se mi vlastně nabízí odpověď na moji otázku, celé to dává smysl... ten dotyčný, který jede do ciziny, tak vlastně pořád nemá čas nad ničím přemýšlet a jakoby pořád zůstává emocionálně vázaný k člověku, kterého nechal doma. Jenže dotyčný, který zůstal doma, tak je emocionálně rozsekaný a snaží se odreagovat se (například poznáváním jiných lidí?).
Moc děkuji za příspěvek, hodně mi pomohl. Měla jsem možnost si to trochu urovnat v hlavě... Snad se s tím nějak poperu, ale asi to nebude vůbec lehké...

Reaguji na martinam: Jsme s přítelem také 2 roky a momentálně je už od 30.8, na NOvém Zélandu - tedy na druhé straně zeměkoule s 12-ti hodinovým předstihem )
Musela jsme zůstat, on chtěl odjet. Je to tažký, někdy je mi hrooozně smutno, stýská se mi atd. MOmentálně to ale zkouším brát jako zkoušku toho našeho vztahu a uzatím obsáváme na jedničku ! Kontaktujeme se jak se dá (Skype, SMS, mailíky, fotky)...dostala jsem se do fin. potíží a on mi poslal money.Když je mi smutno, taky me podpoří, když on je nejistej, také ho nakopnu. Jeslti je to pro tebe dobrá příležitost, jeď a zkuste to vydržet. Půl roku nneí ROK ! Já dosud do zahraničí nevyjela (kvůli ex) a doted si to v duchu vyčítám !! Promuvte si o tom, jak spolu budete komunikovat, jak často, jestli si povoolíte/odpustíte nevěru nebo úlet, co budete spolu dělat, jestli se o těch víkendech uvidíte atd. Až to všecko řádně proberete ze všech úhlů, nebudete se toho tak bát !! JDI DO TOHO-ZMAKNETE TO !!

Reaguji na Sarina86:
můj přítel je taky na zélandu... viz můj příspěvěk trošku nahoře.
Chtěla jsem se zeptat- žárlíš na svého přítele? Když je on tam a ty tady?

Přítel mi odletěl včera na 3 a půl měsíce do Kanady.. Je to pro mě horší, než jsem čekala.. Cestu z letiště jsem celou probrečela, celou noc jsem nemohla spát i když mi volal.. Koupili jsme si byt, který budeme po jeho návratu rekonstruovat, ale i tak se bojím, že vztah na dálku nevydrží.. Mám už jednu špatnou zkušenost se vztahem na dálku a teď se bojím, že tak dopadne i tento vztah..