Problémy ekonomiky - kde brát peníze

A ještě přidám. Co to znamená v praxi, když krachne ekonomika nějaké země. Krachne Řecko, Itálie, ale co pak? co se bude dít? Co bude s tou konkrétní zemí a třeba pak i s ČR?

Pokud by si CNB vytiskla další objem peněz tak nám koruna hezky "zdevalvuje" a bude to horší než je to teď. CNB účelně řídí objem české koruny na trhu podle toho jak potřebuje. Koruna oslabuje s ekonomikou,protože se neutrácí,peníze se netočí,lidé nenakupují. A neobchoduje se a nenakupuje se proto,protože se všichni bojí co bude do budoucna.Tím,že se nenakupuje tak se také méně vyrábí,méně se investuje do větších projektů a je to všechno dokola.

To záleží, podívej se třeba na Argentinu nebo nějaké jiné jihoamerické země...tam se to stalo. Nějakou dobu byla jejich vlastní měna fixovaná třeba na dolar než se z toho průšvihu daná země dostala. Horší je to v rámci EU u zemí,které platí eurem,protože dané země a jejich ekonomiky jsou na sebe dost navázané. Co se stane pokud Řecko nebo Itálie zbankrotují to si asi zatím nikdo nedokáže představit,protože taková situace historicky ještě neproběhla.

Nejsem žádný ekonom, jsou to jen základní poznatky,které jsem pochytila při hodinách ekonomiky navíc jen na základních kurzech. Takže snad se najde někdo,kdo se tomu více věnuje

Reaguji na Jannnie: Děkuju i tak . S tím bankrotem jsem myslela, co se skutečně stane s tím státem. V porovnání třeba s firmou, tak ta se prostě rozpadne a už nikdy nebude vyrábět, prostě nebude existovat. To ale u státu nejde...

To není tak jednoduchý. Peníze se nemůžou tisknout jen tak. Musí k nim být nějaká protihodnota - je to stejný princip třeba jako s hypotékou. Vezmeš si hypotéku, dostaneš peníze a podepíšeš smlouvu, že peníze splatíš. Stejně tak je to i u státu - vytiskne peníze a vydá dluhopisy. Státní dluhopisy vydává ČNB a skrz ně si vlastně stát půjčuje peníze, které nemá, ale v budoucnu je bude muset vrátit i s úroky. (Není to samozřejmě ten jediný způsob a popisuju to zjednodušeně, ale jde hlavně o princip.)
S tím, jak je v ekonomice čím dál víc peněz, tak peníze ztrácí na hodnotě. Je to podobný princip jako třeba se zlatem - má takovou hodnotu, protože je ho málo. Kdyby se objevily nějaké velké nevytěžené rezervy zlata, tak jeho cena poklesne, protože už zlato nebude tak vzácné. S penězi se tomu říká inflace - kdybys měla v ruce 100 Kč, tak inflace ti řekne, o kolik míň čokolád si za tu stovku můžeš koupit dneska, v porovnání třeba před 10 lety. Kdyby byla inflace moc vysoká, tak peníze budou hrozně rychle ztrácet svojí hodnotu, takže tvoje celoživotní úspory by najednou stačily třeba jen na jeden rohlík. Přesně to by se stalo, kdyby se začalo tisknout hodně peněz.

Reaguji na Monus: To by mohl, vůbec to není špatný nápad. Jenže ten druhej stát by za něj musel asi zaplatit dluhy. A kdo by se chtěl spojit zase se státem, kterej má už takhle dost problémů...

A jak je to třeba s roztrženými bankovkami - v bance za roztrhnutou dostane člověk novou, aniž by něco platil. Na tisk takových bankovek se taky vydávají dluhopisy? Nebo kde se na tyhle výměny berou peníze?

Když se nějaké zemi špatně daří, tak v ní nikdo nemá důvěru. Investoři tam nebudou chtít investovat, protože se budou bát, že by o svoje peníze přišli, firmy tam nebudou otvírat svoje pobočky, protože si budou myslet, že by se jim to nevyplatilo a tak dále. Další věc je to, že státní dluhopisy, o kterých jsem tu už psala, nemají vždycky stejný úrok. Ten se liší podle toho, jak je pravděpodobné, že nebude žádný problém a kupující získá od státu za dluhopisy zpátky svoje peníze. Takže třeba Švýcarsku je ochoten půjčit každý, protože je to spolehlivá země. A díky tomu můžou mít švýcarské dluhopisy nízký úrok. Naproti tomu řecké dluhopisy by si teď moc lidí nekoupilo, a určitě by požadovali vysoký úrok, aby se jim ten risk vůbec vyplatil.

No, a všechny tyhle vlivy se odráží do měnového kurzu. Třeba teď koruna oslabuje, protože naše vyhlídky nejsou tak dobré, jako se myslelo. Taky jsme ekonomicky svázaní s ostatními zeměmi EU (třeba že do nich vyvážíme nebo z nich dovážíme), které na tom nejsou úplně dobře, takže k nám tu jejich špatnou hospodářskou situaci můžou taky přenést. To taky vede k oslabení koruny. Když se stane nějaká pozitivní věc (třeba že se schválily důležité reformy, vyjde článek v respektovaném časopise, že u nás poklesla korupce, nebo že se očekává růst ekonomiky), tak koruna posiluje. Když se stane naopak něco negativního (komunisté vyhrají volby, přijde se na to, že státní dluh je větší, než se myslelo, a podobně), tak koruna oslabuje.

Oslabení koruny znamená, že když si budeš chtít koupit třeba zmrzlinu z Německa, která stojí 1 euro, zaplatíš za ní dneska 26 Kč, a ne 23 Kč jako před rokem. Oslabování koruny je nevýhodné pro nás jako spotřebitele, když nakupujeme nebo když cestujeme do jiných zemí (protože je tam pro nás všechno dražší). Naopak je ale výhodné pro firmy, které vyváží z ČR (protože oni za svoje zboží v zahraničí dostanou víc peněz - ne 23 korun za 1 euro, ale 26). Takže každá mince má dvě strany.

To je něco jiného. Nevytváří se tam totiž žádná další hodnota, jako v případě dluhopisů. Máš 100 Kč, roztrhneš jí, necháš si jí vyměnit, tvoje stará stovka se zničí a ty máš opět 100 Kč. Nic dalšího tam nevzniká, je to pořád jen papírek o hodnotě 100 Kč. Neboli: Předtím 100 Kč, teď 100 Kč. Žádná změna.
Zatímco v případě dluhopisů není na začátku nic, a vznikne úplně nových 100 Kč, které předtím vůbec neexistovaly. Neboli: Předtím 0 Kč, teď 100 Kč. A ta změna se právě musí vykrýt dluhopisy.

Reaguji na kellys: Děkuju, tyhle souvislosti mi jsou jasné. Ale nechápu úplně ten prvopočátek. Jak je možné, že např. Švýcarsko je spolehlivá země? Jak toho dosáhla? Dobře, nemá taková dluh jako jiné země, má lepší zdroje, lépe obchoduje. Ale to přece neznamená, že její měna je stabilní. Může se u nich najednou cokoliv pokazit a hned frank oslabí vůči euru? Vždyť eurozona jde taky do háje, tak jak je možné, že když se pokazí něco ve Šv., že na to doplatí jejich obyvatelstvo víc než země, který jsou v EU a mají větší problémy... Jestli mi rozumíte, co tím chci říct

Jo a ještě se hloupě zeptám... kdo teda určuje, kolik peněz může být emitováno. Jasně, centrální banka, ale jak to pozná. Jak ví, jaké množství vydat? Do jaké výše je dobré emitovat peníze, aniž by to ovlivnilo ekonomiku směrem dolů?

Tam je samozřejmě strašně moc faktorů. Je to vyspělá ekonomika, není závislá na jednom odvětví (ne třeba jako některé arabské země, které jsou závislé na cenách ropy), má lidský kapitál na vysoké úrovni, důvěryhodnou vládu, dostatečně dlouhou historii demokracie, nejsou tam žádné války, nepokoje, teroristické útoky, vyváží výrobky na vysoké úrovni, které je obtížné nahradit (ne jako základní suroviny), není součástí EU a má vysoký stupeň samostatnosti, a tak dále. Když se vezme tohle všechno dohromady, tak je prostě malá šance, že se u nich něco zásadního "pokazí".
U nás stačí, aby vyhrála volby ČSSD, která zvýší sociální výdaje, a budeme mít hned vyšší schodek rozpočtu. V Číně stačí, aby USA a EU zavedly vyšší cla, a budou na tom hned daleko hůř. V Egyptě stačí, aby se k moci dostali radikálové, a nebudou tam moci podnikat západní firmy. Švýcarsko je prostě stabilní, spolehlivá země, která není náchylná k těmhle výkyvům, takže i jejich měna bude stabilnější a spolehlivější.

Reaguji na kellys:
Jasný Tak díky, kellys