Rotvajler

Právě včera jsem byla na cvičáku a můj pes (zlatý retriever, 7 měsíců) si začal hrát s 5 měsíční rotvajlerkou. A v okamžiku kdy ona mu vzala jeho hračku to bylo vše ok, ale když si ji chtěl vzít zpět (tu svoji hračku) tak na něj příšerně vrčela. A to bylo i při pamlscích apod.
Být tebou bych si to rozmyslela. Kamarád pro tebe může být jak rotvajler tak i labrador a oba tě dokáží uchránit, s tím že labrador neroztrhá pošťáka a nikomu neublíží když ti uteče, bude na všechny přátelský (i na cizí psi) a to vždy, pro to aby tě chránil se dá vycvičit.
Rotvajler ti dá hodně práce na výcvik, je tvrdohlavější a dá ti hodně práce, aby byl hodný na ostatní psi i lidi.
Samozřejmě výjimky existují u všech psů, ale pokud nemáš zkušenosti, tak být tebou si pořídím labradora. (A určitě si pořiď psa s papírama ať máš opravdu jistotu povahy psa)

Reaguji na Silvie OK:

Přesně, jsou nevyzpytatelní, já se tedy bojím i pitbula, staforda.... taky ten přítelův pes, spíš jeho mamky je kříženec staforda a vlčáka Je to divný pes a hlavně je to úplný b.lbec Skáče jak potrefený, abosolutně neposlouchá. Ocas žije svůj život, je dlouhý jak had A strasně s ním mele, nezávisle na těle... Psi mám hrozně ráda, ale s takovým divným stvořením jsem se v životě nesetkala.... Taky to byl dárek pro přítelovu mamku, měli ho už od měsíce doma, což bude hrát taky svoji roli....
Pošlu fotku Vlčáci se mi líbí, ale tento má moc dlouhej čumák

Reaguji na Belen:

No labrador / zlatý retrívr může vyjet na jiného psa. Např. na naši Megie zaútočila fena zlatého retrívra a porvali se. Od té doby naše Megie nesnese feny a jak někde jdeme, tak v blízkosti na ně vrčí... :/

Tak to je přesně, jak píšeš. Štěně by kvůli socializaci mělo být u mámy a smečky do věku 50ti dnů.

No ono je to vážně spíš pes od psa, jako člověk od člověka, jasně, že už ta rasa něco předurčuje, ale nemusí to být pravidlo, já mám tedy zkušenosti jen s dobrmany, ale oba měli stejné zázemí, stejný výcvik, první byl mazel neuvěřitelnej, i když obranář, ale nebála jsem se ho pouštět na volno a ten druhý to byl pan Dobrman, ostrej, paličatej, těžko zvladatelnej, šel z něj opravdu respekt a pak jsme měli ještě německou dogu a to byl taky mazlík, ale na hlavu si kálet taky nenechal

Ahoj, moc přeju pejska, ale s výběrem si to raději pořádně rozmysli. Já jsem majitelkou už druhého zlatého retrívra a obecně retřívři jsou moje láska. Není vůbec pravda, že žádný pes nepotřebuje výcvik, výcvik a vychování potřebuje úplně každý pes, ať už rotwailer nebo čivava. (pak to dopadá tak,jak je někdy vidět, psi jsou na sebe zlí, nesocializovaní, na povel neposlechnou přivolání, táhnou páníčka na vodítku apod.) Co se týče labradora, jsou to zlatí psi, ale potřebují opravdu pořádné vyžití (nemusí mít zrovna lovecký výcvik, on se ani někdy nedá "sehnat" i když uznávám,že s tím, pro co byli retrívři vyšlechtěni by byli asi nejšťastnější, ale každý zkrátka tu možnost nemá). S mým psem jsme denně miminálně 2 hodiny venku v lese, na polích, ve vodě + dopoledne má kratší vycházky + hraní + výcvik. A někdy mu to ani nestačí. Co se týče rotwailera, to moc neporadím, znám od nás pouze 2 hlídací a nechtěla bych být při tom, kdyby se dostali ven z oplocení. Pokud jsi nikdy žádného psa neměla (ani třeba tvoji rodiče), tak rotvíka bych si opravdu rozmyslela. Nemusíte se strefit do super povahy nebo pokazit něco ve výcviku a je vymalováno a většinou to nedopadá moc dobře hlavně pro to zvíře.(osobní zkušenost s kamarádkou, pes bohužel musel v půl roce z domu,protože ho nezvládli). Pokud ho mají tví známí,tak se jich pořádně na všechno vyptej+ můžeš s tím psem nějakou chvíli být, ať při výcviku nebo s ním trávit čas jen tak,ať víš,do čeho bys šla.Taky je dobré se např. jet podívat do nějaké chovné stanice nebo se informovat po netu na jejich vlasnosti,chování apod.

Každopádně, ať už se rozhodneš jakkoli,tak prosím vybírej si v zájmu toho psa z nějaké dobré chovné stanice s rodokmenem,ať víš do čeho jdeš a taky ti všechno řeknou a poradí. Jde hlavně o zdraví (u labradorů jde v posledních letech dost zdraví do háje, ať už se jedná o klouby nebo speciální retrívří nemoc nebo bohužel rakovinu), u rotvíka jednak taky samozřejmě zdraví, ale hlavně psa bez PP bych si nikdy nepořídila,vůbec nevíš,jakou povahu měli rodiče (ať už ti majitelé štěnat v zájmu je prodat namluví cokoli!) a můžeš trefit právě na agresivního. jedince.A to v případě rotwailera může jít i o život.

Tak hodně štěstí při výběru.

Omlouvám se,nečetla jsem všechny příspěvky,možná se budu opakovat...

Taky jsem uvažovala o rotvíkovi a stále je ve hře. Ale vím,co od psa očekávám. Chci psa,který je oddaný rodině,dokáže majetek ohlídat,budí respekt. Ale také požaduji,aby byl vhodný pro výcvik a byl ovladatelný,což rotvajler je. Je to služební pes a musíš s ním,jako s takovým pracovat. Důležitá je včasná socializace,ostatně jako u všech psů,ale u silných bull psů a molossů to platí dvonásob. Pokud si schopná se psem v prvních měsících navštěvovat rušná místa,kde se vyskytují lidi,psi a jiné podněty, máš dostatek zkušeností s výcvikem a výchovou psů,tak prosim, do rotvajlera bych šla. Ale je třeba počítat s tím,že se pes "nepovede". Budeš i nadále ochotná mu věnovat veškerou péči? A to se týká především agrese nebo nervozity vůči lidem nebo psům.

Labrador je fajn pes,ale já bych si ho nikdy nepořídila. Jsou tak prolezlí nemocema,že se ti ten pes prostě "nevyplatí". Raději bych zvolila jiné plemeno retrívra. Jsou to přátelští a rodinní psi. Nikdy nebudou hllídači.

Ale jak říkám,musíš vědět,co od psa čekáš

No vše co říkáte, se mi taky honí hlavou. Máme domeček se zahradou a už jednoho pejska tu máme, takže náš nový pejsek by byl zvyklý na kočku, na psa, na králíčka a jelikož dost často jezdíme na výlety a taky máme samé návštěvy a to i psí tak by byl zvyklý i na jiný pejsky.
Stejně to vyhraje labrador. V srdci to tak cítím, přítel chce více rotvíka, protože ho imponuje to tělo a taky, že z něho kouká nebezpečí (přítel není na plyšáky), ale jelikož jsem ženská, tak dokážu ukecat všechny takže myslím si, že labrador to vyhraje - děkuju za všechny příspěvky, akorát jste mi řekli to, co si už dávno myslím .

Chtěla bych i s labradorem chodit na cvičák a to abych se seznámila s ostatníma pejskařema - ale pokud nenajdu dobrý výcvik (u nás moc výběr není) tak to zvládnu i doma, mám toho hodně načteného a myslím si, že psovi musím dávat hlavně lásku a musím vždy být nad ním - nedovolit mu, aby se stal vůdcem smečky.

A jinak za námi je velké pole, takže labíka ani rotvajlera bych na vodítku neměla, jsem dost sportovní typ a mám ráda výlety, takže pes jako společník je jasná volba - chodím běhat, takže totéž - myslím si, že dokážu zničit jakéhokoliv psa

Jinak jak radíte s výběrem. Je pro mě důležité, aby to byl pejsek ze stanice, která má nějakou historii (chci znát matku i otce) - chci určitě s PP - takhle velké plemeno bez papírů nechci, bůhví jakou genetickou nemoc může mít. Chci pejska, který mě ochrání, ale i se pomazlí. Chci někoho s kým budu chodit plavat, běhat, na oslavy - no prostě na všechno. Nebude semnou spát v posteli ale chci mazlíka, ke kterému když přijdu, nesmí se po mně ohnat, protože zrovna nemá náladu. Chci nekonfliktní holčičku, protože jeden tvrdohlavej pes už u nás bydlí a nesnese jiného psa, holčičky ano, ale je dost žárlivka, tudíž potřebuju klidnějšího psa, aby se nervali zbytečně.
V mém srdci jasně vítězí labrador, ale roztomilost rotvajlera mi v hlavě pořád dělá neplechu ale jak říkám, mám na to ještě rok, ale labradora chci od svých 10 let, takže asi vím co zvítězí.

Super je to, že máš na to spoustu času, jak říkáš a nejdeš do toho bezhlavě a přemýšlíš o tom. Na ty požadavky,jak píšeš, sedí retrívr jako ulitý.(jenom s tou ochranou teda fakt nevím) Jenom bohužel nemůžeš počítat s tím, že i s PP bude 100% zdravý, ale podstatně to eliminuješ a budeš vědět všechno o jeho předcích. Ještě ať budeš mít psa jakéhokoliv, tak strašně mooc je důležitá ta socializace od štěnětě, chodit ven, do ruchu, do neznámých míst pro něj, mezi psy hlavně.A ten alespoň základní výcvik. (ono se to nezdá, taky jsem myslela,že výcivk retrívra zvládnu sama doma, ale až v psí školičce mi ukázali spoustu fint, jak na prcka, - všechno formou hry. Ale neříkám, že zrovna u retrívrů to samo nejde, je to u nich podstatně lehčí, a retrívry s tou jejich správnou povahou dokáže zkazit nebo nevychovat jedině....). Ať ti z něho vyroste psychicky vyrovnaný jedinec.
Jo ještě k tomu cvičáku, jak píšeš, to je právě taky důležité, U nás byly na výběr dva, jeden se super pověstí pro služební plemena, jenže to byl právě ten typický, dril do kolečka s příkazama, násilím vynutit honem teď. Pak jsem našla podstatně menší, ale se super partou a hlavně super cvičitelema,který přistupovali ke psům přesně tak jak se má, podle plemen, věku, toho,co s tím psem chci v budoucnu dělat apod.

Reaguji na listinka: jj s tím si nemůžu být nikdy jistá, kamarádka má taky s PP a už od mala problémy :/ ale je větší šance - spoustu času bych měla mít, hlavně v tom začátku, až bude starší, tak už budu chodit do školy (od října na VŠ) tak to nebude takovýho času (myšleno 24 hodin denně), ale zase to štěňátko bude 4. měsíce opravdu pod dohledem - na cvičák bych chodila, pokud najdu dobrej (jak jsem již zmínila, protože co vím, tak moc jich tu dobrých není) - chodit s ním na rušná místa budu, psi jsou na louce, u nás na zahradě, u sousedů, no vlastně všude, jednou týdně psí návštěva, takže toho se též nebojím. Lásky bude mít plno, protože já bych se pro zvířata nejraději rozkrájela, ale nenechám si zase nic líbit. Uvidíme jak vše vyjde, do roka taky můžu dostat ke škole práci a čas mít nebudu tak to budu zase odsouvat.

Ještě jednou díky všem za názory budu o tom přemýšlet.

asi trváš přímo na labradorovi,ale zkus se mrknout na jiného, "zdravějšího" retrívra. Navrhuju třeba chesapeake bay a nebo curly coated. A nebo flata?

tady je krásný článek

Reaguji na lili grace: nechceme dlouhý chlupy - to je přítele podmínky a nesmí to být černý pes - těch se bojí děda a já bych mu to nemohla udělat. Flat je nádherný toho jsem chtěla původně. Díky za článek juknu a popřemýšlím. Ale to je již mimo téma :/

No já bych si také koupila psa s PP až jednou naše Megie nebude... Jelikož s ní jsme protrpěli hodně.
V půl roce zánět mozkových blan ( z komára ), pak kastrace (naše volba ), pak ve 4 letech polkla míček, tak operace v Brně na klinice za 11,000Kč , potom čištění zub.kazu kdy ji dal vet.moc silnou narkozu a spala kolem 15hodin a měla 2 hodiny, to byla hrůza.... No a poslední před rokem měla salmonelozu. Teď před měsícem dostala alergii na ADVANTIX ( pipeta proti klíšťákům, která je údajně nejšetrnější )...
No a zítra jdeme na 2.dávku injekce proti plísni, která se ji udělala na ,,bradě´´.

No bylo toho dost a mám strach co bude, ale snad bude už vše dobrý Ovšem tohle se může stát i psovi s PP. Většina nemocí, co měla neovlivní papíry... Mně se moc líbí Howavart Takový větší zlaťák

Reaguji na Romankaa: